Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Jasná Lyrida nad stromy.
Autor: Space.com

Meteorický roj Lyrid je známý dosti drastickým rušením drah jednotlivých meteoroidů roje, a to hlavně díky gravitačnímu působení planety Saturn. Kromě zjištění střední dráhy proudu Lyrid, který protíná dráhu Země, je tedy možné díky využití citlivé videotechniky provést analýzu jednotlivých vláken meteorického roje, případně zjistit rezonance oběžných dob jednotlivých vláken s planetami Sluneční soustavy. 

Pro tuto analýzu byly použity dráhy z databází EDMOND (v4.0), CAMS, CMN, DMS a IAU MDC. Celkový počet drah Lyrid v tomto souboru byl 1616, po redukci pomocí 3-sigma kritéria obsahoval vstupní soubor 1412 drah Lyrid, z nichž bylo 305 hyperbolických (e > 1), 154 dlouhoperiodických (P > 200 let) a 953 krátkoperiodických (P < 200 let).

Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid
Autor: Roman Piffl

Následně byl soubor drah rozdělen na dlouhoperiodické (a > 32 AU) a krátkoperiodické (a < 32 AU). Pro rozdělení na jednotlivé proudy bylo použito Southworth-Hawkinsova kritéria podobnosti drah (DSH) s horním limitem DSH < 0,08, čímž byly získány střední dráhy krátkoperiodické a dlouhoperiodické složky meteorického roje Lyrid. Střední dráha krátkoperiodické složky Lyrid má orbitální elementy q = 0,918 AU, e = 0,919, i = 78,951°, peri = 215,095°, node = 32,139°, vg = 46,146 km/s, střední dráha dlouhoperiodické složky má pak následující orbitální elementy q = 0,921 AU, e = 0,983, i = 79,974°, peri = 213,734°, node = 32,290°, vg = 47,168 km/s.

Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Pro rozdělení drah krátkoperiodické složky Lyrid byla použita analýza histogramu rozdělení hodnot velké poloosy. Výsledkem je rozdělení této složky na 9 proudů v rozmezí velkých poloos: mezi 2,3 a 3,9 AU (68 drah), mezi 3,9 a 5,4 AU (88 drah), mezi 5,4 a 8,9 AU (241 drah), mezi 8,9 a 10,8 AU (113 drah), mezi 10,8 a 12,6 AU (87 drah), mezi 12,6 a 16,6 AU (124 drah), mezi 16,6 a 20,2 AU (90 drah), mezi 20,2 a 23,6 AU (52 drah) a mezi 23,6 a 32,0 AU (79 drah).

Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a Autor: Roman Piffl
Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a<32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Zároveň byly nalezeny možné rezonance oběžných dob proudů s planetami Sluneční soustavy, a to s Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem. Pro proud L1 (a = 3,331 AU) rezonance s Jupiterem (2/1) a Saturnem (5/1), pro proud L2 (a = 4,531 AU) opět s Jupiterem (6/5) a Saturnem (3/1), pro proud L3 (a = 6,834 AU) s Jupiterem (2/3) a Saturnem (4/3), pro proud L4 (a = 9,843 AU) s Jupiterem (2/5) a Saturnem (1/1), pro proud L5 (a = 11,710 AU) s Uranem (2/1) a Neptunem (4/1) ), pro proud L6 (a = 14,374 AU) s Uranem (3/2) a Neptunem (3/1), ), pro proud L7 (a = 18,160 AU) s Uranem (1/1) a Neptunem (2/1), pro proud L9 (a = 27,547 AU) se Saturnem (1/5). Rezonance oběžných dob mateřské komety Thatcher je pak s Uranem (1/5) a Neptunem (2/5).

Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid Autor: Roman Piffl
Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid
Autor: Roman Piffl

Práce byla prezentována jako poster na IMC 2013 v Poznani (R. Piffl, L. Kornoš, J. Tóth a J. Koukal).




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Lyridy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »