Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Jasná Lyrida nad stromy.
Autor: Space.com

Meteorický roj Lyrid je známý dosti drastickým rušením drah jednotlivých meteoroidů roje, a to hlavně díky gravitačnímu působení planety Saturn. Kromě zjištění střední dráhy proudu Lyrid, který protíná dráhu Země, je tedy možné díky využití citlivé videotechniky provést analýzu jednotlivých vláken meteorického roje, případně zjistit rezonance oběžných dob jednotlivých vláken s planetami Sluneční soustavy. 

Pro tuto analýzu byly použity dráhy z databází EDMOND (v4.0), CAMS, CMN, DMS a IAU MDC. Celkový počet drah Lyrid v tomto souboru byl 1616, po redukci pomocí 3-sigma kritéria obsahoval vstupní soubor 1412 drah Lyrid, z nichž bylo 305 hyperbolických (e > 1), 154 dlouhoperiodických (P > 200 let) a 953 krátkoperiodických (P < 200 let).

Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid
Autor: Roman Piffl

Následně byl soubor drah rozdělen na dlouhoperiodické (a > 32 AU) a krátkoperiodické (a < 32 AU). Pro rozdělení na jednotlivé proudy bylo použito Southworth-Hawkinsova kritéria podobnosti drah (DSH) s horním limitem DSH < 0,08, čímž byly získány střední dráhy krátkoperiodické a dlouhoperiodické složky meteorického roje Lyrid. Střední dráha krátkoperiodické složky Lyrid má orbitální elementy q = 0,918 AU, e = 0,919, i = 78,951°, peri = 215,095°, node = 32,139°, vg = 46,146 km/s, střední dráha dlouhoperiodické složky má pak následující orbitální elementy q = 0,921 AU, e = 0,983, i = 79,974°, peri = 213,734°, node = 32,290°, vg = 47,168 km/s.

Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Pro rozdělení drah krátkoperiodické složky Lyrid byla použita analýza histogramu rozdělení hodnot velké poloosy. Výsledkem je rozdělení této složky na 9 proudů v rozmezí velkých poloos: mezi 2,3 a 3,9 AU (68 drah), mezi 3,9 a 5,4 AU (88 drah), mezi 5,4 a 8,9 AU (241 drah), mezi 8,9 a 10,8 AU (113 drah), mezi 10,8 a 12,6 AU (87 drah), mezi 12,6 a 16,6 AU (124 drah), mezi 16,6 a 20,2 AU (90 drah), mezi 20,2 a 23,6 AU (52 drah) a mezi 23,6 a 32,0 AU (79 drah).

Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a Autor: Roman Piffl
Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a<32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Zároveň byly nalezeny možné rezonance oběžných dob proudů s planetami Sluneční soustavy, a to s Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem. Pro proud L1 (a = 3,331 AU) rezonance s Jupiterem (2/1) a Saturnem (5/1), pro proud L2 (a = 4,531 AU) opět s Jupiterem (6/5) a Saturnem (3/1), pro proud L3 (a = 6,834 AU) s Jupiterem (2/3) a Saturnem (4/3), pro proud L4 (a = 9,843 AU) s Jupiterem (2/5) a Saturnem (1/1), pro proud L5 (a = 11,710 AU) s Uranem (2/1) a Neptunem (4/1) ), pro proud L6 (a = 14,374 AU) s Uranem (3/2) a Neptunem (3/1), ), pro proud L7 (a = 18,160 AU) s Uranem (1/1) a Neptunem (2/1), pro proud L9 (a = 27,547 AU) se Saturnem (1/5). Rezonance oběžných dob mateřské komety Thatcher je pak s Uranem (1/5) a Neptunem (2/5).

Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid Autor: Roman Piffl
Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid
Autor: Roman Piffl

Práce byla prezentována jako poster na IMC 2013 v Poznani (R. Piffl, L. Kornoš, J. Tóth a J. Koukal).




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Lyridy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »