Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E.
Autor: Jakub Koukal

Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.

Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje video sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů nachází také čtveřice spektrografů. Od roku 2021 dochází k rozmachu nového automatizovaného systému v rámci GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Některé národní složky GMN (např. BOAM nebo zmíněný CSmon) již byly integrovány do databáze EDMOND, nicméně se ukazuje, že pro některé úkoly je role poloautomatického zpracování nenahraditelná. Tak je tomu právě v případě výpočtů drah těles, která byla zachycena spektrografickými systémy instalovanými na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Stav sítě CEMeNt v roce 2023

Zázemí pro řízení stanic CEMeNt a CSmon na Hvězdárně Ždánice. Autor: Jakub Koukal
Zázemí pro řízení stanic CEMeNt a CSmon na Hvězdárně Ždánice.
Autor: Jakub Koukal
Vzhledem k rozvoji sítě automatizovaných stanic v rámci GMN, a také vzhledem k potřebě kontroly zpracování dat sloužících k výpočtu drah meteorů zaznamenaných spektrografickými systémy, je nezbytně nutné zajistit periferní stanice okolo Hvězdárny Valašské Meziříčí, pokud možno pak ve vzdálenosti do 150 kilometrů. Cílem je v ideálním případě provádět výpočty drah minimálně ze tří kamer, centrálními stanicemi jsou pak kromě Hvězdárny Valašské Meziříčí také stanice Maruška (2 kamery), Hvězdárna Zlín (2 kamery) a Hvězdárna Vsetín (1 kamera). Funkci periferní stanice tvořila do konce října 2023 pouze stanice Blahová na Slovensku (4 kamery) a stanice Jahodná, rovněž na Slovensku (1 kamera). Stanice zřízená na Hvězdárně Karlovy Vary (3 kamery) se pak nachází ve větší vzdálenosti (více jak 400 km vzdušnou čarou) a efektivita párování s centrálními stanicemi je nižší. Z tohoto důvodu byla zřízena další periferní stanice na Hvězdárně Ždánice (2 kamery), do konce roku 2023 je pak v plánu zprovoznit další dvě stanice na Slovensku, a to na hvězdárnách v Kysuckém Novém Mestě a v Partizánskem.

Stanice Ždánice

Umístění systémů sítě CEMeNt na Hvězdárně Ždánice, v pozadí jsou oba RMS systémy sítě CSmon. Autor: Jakub Koukal
Umístění systémů sítě CEMeNt na Hvězdárně Ždánice, v pozadí jsou oba RMS systémy sítě CSmon.
Autor: Jakub Koukal
Vybavení širokoúhlých stanic zůstává založeno stále na stejném principu, tedy na analogových kamerách. Videosystémy používané v síti CEMeNt jsou obecně založeny na různých typech citlivých CCTV videokamer s CCD čipy (Sony Ex-View HAD, Sony Super HAD II, Sony Super HAD 960 H Effio) o velikosti 1/3" nebo 1/2" se světelnými (~ f/1,0) varifokálními objektivy se systémem obrazu PAL B a rozlišením 720 × 576 px. Pro detekci a analýzu se používá software UFOTools (UFOCapture, UFOAnalyzer, UFOOrbit, UFORadiant), jehož autorem je SonotaCo. Většina stanic disponuje zorným polem o šířce 60–90° v horizontálním směru. Zpracování záznamu meteorů v programu UFOAnalyzer pak umožňuje jak automatický mód, tak také mód poloautomatický, kdy může pozorovatel ovlivnit způsob zpracování meteoru, což se osvědčilo obzvláště v případě jasných bolidů. A právě jasné bolidy jsou hlavním cílem v případě záznamů spekter meteorů spektrografickými systémy. Obě kamery instalované na Hvězdárně Ždánice (Ždánice E a Ždánice W) jsou vybaveny kamerami KPF131HR s čipy Sony Super HAD II o velikosti 1/3" a světelnými objektivy Tokina varifocal (f/1,0). Kamera Ždánice W je osazena s cílem navázání východní části sítě CEMeNt na tu západní, která je prezentována stanicemi na hvězdárnách v Plzni, Rokycanech a Úpici. Kamera Ždánice E je pak určena přímo pro zajištění společných meteorů se stanicemi v centrální části sítě CEMeNt.

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Jakub Koukal

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice W. Autor: Jakub Koukal
Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Jakub Koukal Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice W. Autor: Jakub Koukal

Modernizace sítě CEMeNt v roce 2024

V průběhu roku 2024 je plánovaný postupný přechod na 2MPx kamery s vysoce citlivými CMOS čipy s posílenou citlivostí jak v blízké IR oblasti, tak také blízké UV oblasti spektra. Jako ideální pro tento cíl se jeví kamery vybavené monochromatickými čipy Sony (např. IMX291 nebo IMX307), Aptina nebo OmniVision s USB 3 rozhraním (USB 3.1 a 3.2) s následnou detekcí v software UFOCaptureHD. Zároveň je v plánu doplnit periferní stanice, např. v regionu východních Čech nebo na severu Slezska. Přesné dráhy meteorů jsou nedílnou součástí znalostí o meteorech, které lze ve spojení s jejich spektry získat. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí bude také instalován radiometr, který umožní získat křivku jasnosti bolidů s řádově vyšším časovým rozlišením, než umožňují běžné CMOS nebo CCD kamery s 15 až 25 pořízenými snímky za vteřinu. Vyšší časové rozlišení světelných křivek jasných bolidů umožní podrobné zkoumání fragmentace těles a v ideálním případě také jejich rotaci během průletu atmosférou Země.

Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Zlín a Vsetín. Autor: Jakub Koukal

Společné vícestaniční meteory v rámci východní části sítě CEMeNt v listopadu 2023. Autor: Jakub Koukal
Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Zlín a Vsetín. Autor: Jakub Koukal Společné vícestaniční meteory v rámci východní části sítě CEMeNt v listopadu 2023. Autor: Jakub Koukal

Poděkování

Poděkování patří řediteli Hvězdárny Ždánice, Ing. Karlovi Trutnovskému, za umožnění zřízení stanice sítě CEMeNt a také všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK). Na pořízení přístrojové techniky umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. přispěly také společnosti DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hvězdárna Ždánice, Hvězdárna Valašské Meziříčí, CEMENT, Společnost pro meziplanetární hmotu, Meteory


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »