Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Drakonidy 2014

Drakonidy 2014

Drakonidy 2011 Autor: AGO
Drakonidy 2011
Autor: AGO
Po očekávaném (a pozorovaném) outburstu meteorického roje Drakonid v roce 2011 a po pozorování neočekávaného outburstu tohoto roje v roce 2012 byla uveřejněna předpověď aktivity Drakonid na rok 2014. V roce 2013 vykazoval tento roj nízkou aktivitu, nebylo jej možné odlišit od sporadického pozadí.

Historie meteorického roje Drakonid

V roce 1915 zkoumal M. Davidson všechny periodické komety pozorované od roku 1892 s cílem zjistit, zda některá z nich nemůže poskytnout nový meteorický roj. Jednou z těchto komet byla i 21P/Giacobini-Zinner a M. Davidson předpověděl průchod Země oblakem uvolněným z této komety na 10. 10. 1915 s radiantem na pozici RA = 267, DEC = 50. Následně pak W. F. Denning skutečně zaznamenal několik meteorů v nocích okolo tohoto předpovězeného maxima a určil radiant meteorického roje Drakonid (RA = 267, DEC = 49).

Toto byl počátek historie meteorického roje, který poskytl v následujících desetiletích pozorovatelům na Zemi mohutné meteorické deště. První z nich byl zaznamenán v roce 1933. Maximum nastalo 9. 10. kolem 20 UT a hodinová frekvence stanovená z vizuálních pozorování byla 6000 meteorů. Meteory byly většinou slabé a měly převážně žlutou barvu. Například R. Forbes-Bentley (Birchircara, Malta) pozoroval během několika hodin 22500 meteorů s maximem kolem 20:15 UT, kdy viděl 480 meteorů za minutu. Druhý meteorický déšť tohoto roje byl zaznamenán v roce 1946, maximum nastalo 10. 10. kolem 4 UT, hodinová korigovaná frekvence stanovená pozorovateli na Skalnatém plese byla 6800 meteorů.

Předpověď aktivity v roce 2014

Drakonidy 2014 Autor: Maslov
Drakonidy 2014
Autor: Maslov
Podle předpovědi Mikhaila Maslova by měla dráhu Země protnout vlečka materiálu uvolněného z mateřské komety roje (21P/Giacobini-Zinner) při návratu v roce 1900. Jedná se o částice uvolněné poblíž perihelia komety a nepřibližují se tedy blízko k Zemi. Jejich teoretická dráha ovšem protíná dráhu Země necelých 15 hodin po té, co Země projde na své dráze místem křížení. Nicméně částice vyvržené z komety 90 dní před průchodem periheliem se přiblíží k Zemi na 0,005 AU dne 6. 10. 2014 ve 22:42 UT. ZHR (zenitální hodinová korigovaná frekvence – zenithal hourly rate) okolo tohoto maxima je předpokládána mezi 15–20 meteory za hodinu. Nicméně je možné, že maximum nastane o 1 až 2 hodiny dříve, taktéž je uváděna velká nejistota při odhadu ZHR v maximu. Podrobná projekce minimálních vzdáleností jednotlivých vláken v roce 2014 je na obrázku vlevo (včetně odstupňování ejekčních rychlostí – černá nejpomalejší, šedá nejrychlejší).

Teoretický radiant v okamžiku maxima je stanoven na pozici RA = 261,5 a DEC = +47,6, což nesouhlasí s „tradiční“ pozicí radiantu Drakonid podle IMO (RA = 262, DEC = +54). Radiant roje pro toto maximum se tedy přesouvá z jižní části hlavy Draka do severovýchodní části souhvězdí Herkula.

Pozorovací podmínky v roce 2014

Předpovězené maximum je situované do času, který je výhodný pro pozorovatele ve střední Evropě, radiant roje se nachází ještě poměrně vysoko a maximum by také mělo nastat v nočních hodinách. Problémem je ovšem rušení svitem Měsíce, neboť 8. 10. 2014 ve 12:50 SELČ nastává úplněk. V noc maxima pak Měsíc vychází v 17:23 SELČ a zapadá v 5:40 SELČ. Během doby předpokládaného maxima Drakonid se tedy bude nacházet nad obzorem a vzhledem k předpokladu velkého zastoupení slabých meteorů výrazně sníží počty pozorovaných meteorů. Meteorický roj Drakonid poskytuje velmi pomalé meteory s geocentrickou rychlostí pouze kolem 23 km/s a radiant meteorického roje je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární.

Drakonidy v databázi EDMOND

Outburst Drakonid 2011

Drakonidy 2011 OMAP Autor: Jakub Koukal
Drakonidy 2011 OMAP
Autor: Jakub Koukal
Drakonidy 2011 GMAP Autor: Jakub Koukal
Drakonidy 2011 GMAP
Autor: Jakub Koukal
Vzhledem k nepříznivému počasí v celé Evropě během outburstu Drakonid v roce 2011 byla uskutečněna expedice Drakonidy 2011 do severní Itálie, které se zúčastnili zástupci národních sítí SVMN, CEMeNt, PFN a ITMN, později pak byla přiřazena pozorování z databáze VMDB (převážně ze stanic v Německu), kde nakonec pozorovatelé měli k dispozici okno v postupující frontální oblačnosti. Výsledkem kooperace národních sítí bylo získání celkem 338 drah Drakonid, což je v současné době nejobsáhlejší soubor dat získaných z pozemních CCTV stanic pro tento meteorický roj. Společné dvojstaniční pozorování CEMeNtu a SVMN bylo realizováno ze stanic Bettola (Š. Gajdoš, J. Világi a R. Piffl) a Cavandola (J. Koukal, S. Gorková a M. Popek), přičemž na stanici Bettola byla umístěna mobilní COK (celooblohová kamera) z observatoře AGO Modra (SVMN). Vizuální ZHR stanovená z pozorování na stanici Cavandola (J. Koukal, S. Gorková) dosahovala 325 meteorů za hodinu, data byla korigována o individuální percepci pozorovatelů.

Neočekávaný outburst Drakonid 2012

Drakonidy 2012 OMAP Autor: Jakub Koukal
Drakonidy 2012 OMAP
Autor: Jakub Koukal
Drakonidy 2012 GMAP Autor: Jakub Koukal
Drakonidy 2012 GMAP
Autor: Jakub Koukal
Rok po společné expedici CEMeNtu, SVMN a PFN do Itálie za předpovězeným outburstem Drakonid došlo k zopakování vysoké aktivity tohoto meteorického roje. Předběžné předpovědi M. Maslova neočekávaly zvýšenou aktivitu, nakonec ovšem Země prošla vláknem z návratu v roce 1959 (teoretická vzdálenost od Země 0,00121 AU). Maximum podle radarových pozorování nastalo kolem 16 UT, toto maximum vizuálně pozoroval A. Maidik na Ukrajině (ovšem za velmi špatných podmínek s nízkou limitní magnitudou), podle radarových pozorování (CMOR) dosahoval počet odezev až 2200 (hodinová frekvence). Tento outburst byl charakteristický velkým počtem slabých meteorů (na rozdíl od návratu v roce 2011) a také nižší vizuální ZHR. V databázi EDMOND bylo zaznamenáno 35 drah, z nichž bylo redukčními kritérii separováno 13 drah, pro které byla stanovena unifikovaná dráha včetně decelerace. Nevýhodou byl (vzhledem k tehdejší neexistenci ukrajinské sítě MeteorsUA) čas maxima a jeho relativně krátké trvání. Vizuální pozorování v ČR za příznivých podmínek ukázaly ZHR kolem 75 meteorů za hodinu.


Zdroj

http://feraj.narod.ru/Radiants/Predictions/21p-ids2014eng.html




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »