Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž nabídne studentům exkurzi do Evropské vesmírné agentury

Soutěž nabídne studentům exkurzi do Evropské vesmírné agentury

Finalisté Expedice Mars 2016 v European Space Operations Centre (ESOC).
Autor: Expedice Mars

Do 18. července mají studenti ve věku 13 až 18 let možnost přihlásit se do Česko-Slovenské soutěže Expedice Mars. Cílem soutěže je popularizovat vědu v Česku a na Slovensku a podporovat nadané děti a studenty v jejich rozvoji v oblasti vědy. Finalisté soutěže se zúčastní exkurze v Evropské vesmírné agentuře a pět nejlepších se zúčastní 100 hodinového simulovaného letu na Mars.

Tisková zpráva Expedice Mars ze dne 28. května 2018.

„V Expedici hledáme mladé talenty se zájmem o přírodní vědy, vesmír a techniku. Snažíme se je vzdělávat a podporovat v dalším rozvoji. Hodně těch dětí má už teď stáže v některých ústavech Akademie věd a na významných univerzitách,“ říká velitel soutěže Michal Vyvlečka, který sám býval účastníkem a v současné době dělá doktorát na Vídeňské univerzitě. Soutěž své účastníky vzdělává od samého začátku. Nejprve musí soutěžící vypracovat odborné projekty, které poté převádí do praxe během semifinále. Posledních 10 nejlepších účastníků čeká exkurze do Evropské vesmírné agentury, během ní navštíví například Evropské středisko kosmických operací v Německu nebo Centrum pro kosmický výzkum v Holandsku.

Po exkurzi čeká účastníky finále, z něhož vzejde pětičlenná posádka simulovaného letu, který je dlouhý přes 100 hodin a je vyvrcholením celé soutěže. „Soutěžící prochází velmi náročnou přípravou, potřebujeme mít jistotu, že si závěrečná posádka bude rozumět a dokáže spolu vydržet celých 100 hodin na velmi malém prostoru, téměř bez kontaktu s venkovním světem,“ říká velitel simulace Jan Jurica. Na co tedy organizátoři hledí při výběru konečné pětice? Všímají si nejen znalostí projevených v průběhu soutěže, ale také schopnosti týmové práce, praktického využití získaných teoretických znalostí a odolnosti vůči stresu. Vždyť při takové simulaci může dojít třeba k výpadku počítačů a posádka si musí umět poradit bez pomoci řídícího střediska. Po skončení soutěže se mnoho finalistů stává organizátory. Téměř všichni, kdo dnes Expedici řídí, si jí prošli a zažili totéž, co zažijí i letošní účastníci. Pro své velitele má soutěž připraveny také další vzdělávací a rozvojové kurzy.

Expedice Mars v současné době patří mezi přední české projekty pracující s talentovanou mládeží v oblasti přírodních a technických věd, čehož je důkazem i hodnocení od MŠMT. Soutěž je organizována Dětskou tiskovou agenturou a v roce 2018 probíhá už 15. ročník. V rámci soutěže bude také vypuštěn stratosférický balón, který ponese gondolu s experimentálními zařízeními navrženými účastníky Expedice Mars. Případní zájemci se mohou do soutěže hlásit a odevzdávat odborné projekty do 18. července 2018.

Pro další informace můžete také navštívit náš web a sociální sítě

Web: expedicemars.eu

Facebook: facebook.com/ExpediceMars/

Twitter: twitter.com/ExpediceM

Youtube: youtube.com/channel/UCjcpcrFTNKfbiwVOY8vy5-g

Instagram: www.instagram.com/expedicemarseu/

Kontakt pro novináře:

Tereza Matoušová

Email: matousovatereza@gmail.com




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Expedice Mars


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »