Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž nabídne studentům exkurzi do Evropské vesmírné agentury

Soutěž nabídne studentům exkurzi do Evropské vesmírné agentury

Finalisté Expedice Mars 2016 v European Space Operations Centre (ESOC).
Autor: Expedice Mars

Do 18. července mají studenti ve věku 13 až 18 let možnost přihlásit se do Česko-Slovenské soutěže Expedice Mars. Cílem soutěže je popularizovat vědu v Česku a na Slovensku a podporovat nadané děti a studenty v jejich rozvoji v oblasti vědy. Finalisté soutěže se zúčastní exkurze v Evropské vesmírné agentuře a pět nejlepších se zúčastní 100 hodinového simulovaného letu na Mars.

Tisková zpráva Expedice Mars ze dne 28. května 2018.

„V Expedici hledáme mladé talenty se zájmem o přírodní vědy, vesmír a techniku. Snažíme se je vzdělávat a podporovat v dalším rozvoji. Hodně těch dětí má už teď stáže v některých ústavech Akademie věd a na významných univerzitách,“ říká velitel soutěže Michal Vyvlečka, který sám býval účastníkem a v současné době dělá doktorát na Vídeňské univerzitě. Soutěž své účastníky vzdělává od samého začátku. Nejprve musí soutěžící vypracovat odborné projekty, které poté převádí do praxe během semifinále. Posledních 10 nejlepších účastníků čeká exkurze do Evropské vesmírné agentury, během ní navštíví například Evropské středisko kosmických operací v Německu nebo Centrum pro kosmický výzkum v Holandsku.

Po exkurzi čeká účastníky finále, z něhož vzejde pětičlenná posádka simulovaného letu, který je dlouhý přes 100 hodin a je vyvrcholením celé soutěže. „Soutěžící prochází velmi náročnou přípravou, potřebujeme mít jistotu, že si závěrečná posádka bude rozumět a dokáže spolu vydržet celých 100 hodin na velmi malém prostoru, téměř bez kontaktu s venkovním světem,“ říká velitel simulace Jan Jurica. Na co tedy organizátoři hledí při výběru konečné pětice? Všímají si nejen znalostí projevených v průběhu soutěže, ale také schopnosti týmové práce, praktického využití získaných teoretických znalostí a odolnosti vůči stresu. Vždyť při takové simulaci může dojít třeba k výpadku počítačů a posádka si musí umět poradit bez pomoci řídícího střediska. Po skončení soutěže se mnoho finalistů stává organizátory. Téměř všichni, kdo dnes Expedici řídí, si jí prošli a zažili totéž, co zažijí i letošní účastníci. Pro své velitele má soutěž připraveny také další vzdělávací a rozvojové kurzy.

Expedice Mars v současné době patří mezi přední české projekty pracující s talentovanou mládeží v oblasti přírodních a technických věd, čehož je důkazem i hodnocení od MŠMT. Soutěž je organizována Dětskou tiskovou agenturou a v roce 2018 probíhá už 15. ročník. V rámci soutěže bude také vypuštěn stratosférický balón, který ponese gondolu s experimentálními zařízeními navrženými účastníky Expedice Mars. Případní zájemci se mohou do soutěže hlásit a odevzdávat odborné projekty do 18. července 2018.

Pro další informace můžete také navštívit náš web a sociální sítě

Web: expedicemars.eu

Facebook: facebook.com/ExpediceMars/

Twitter: twitter.com/ExpediceM

Youtube: youtube.com/channel/UCjcpcrFTNKfbiwVOY8vy5-g

Instagram: www.instagram.com/expedicemarseu/

Kontakt pro novináře:

Tereza Matoušová

Email: matousovatereza@gmail.com




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Expedice Mars


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »