Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na simulovanou Expedici Mars poletí studenti z Česka a Slovenska

Na simulovanou Expedici Mars poletí studenti z Česka a Slovenska

Expedice Mars 2023
Autor: expedice-mars.eu

Stohodinová simulace v rámci projektu Expedice Mars bude nejdelším počinem svého druhu v celé Evropě. Do pětičlenné posádky, která odstartuje na konci roku, se mohou hlásit studenti z Česka a Slovenska mezi 13 až 18 lety. Studenti si mohou zkusit projít náročným výběrem a seznámit se potom s osobnostmi kosmického výzkumu. Přihlášky se uzavírají 23. 9. 2023.

„V Expedici Mars hledáme studenty se zájmem o vědu, techniku anebo jejich popularizaci,” říká velitel projektu Josef Lát a dále prozrazuje: „Je pro nás důležité, abychom našli studenty, kteří umí vycházet s ostatními. Vážíme si schopnosti naslouchat názorům druhých. V neposlední řadě umíme ocenit vůli dokončit rozpracovaný nápad, touhu se zlepšovat i ochotu přijmout konstruktivní kritiku.” Během několika kol bude v následujících měsících vybrána pětičlenná posádka pro simulovaný let na rudou planetu, který proběhne 4. až 8. prosince tohoto roku.

Účastníci si vyzkouší průběh skutečných letů do vesmíru. Hlavním účelem je plně prověřit schopnosti pěti nadaných studentů. Během svého letu budou mít všichni členové posádky na starosti péči o interiér kosmické lodi, práci na vědeckých experimentech a také přípravu výstupu na povrch Marsu,” říká designér simulace Samuel Amrich. Celá posádka bude plně odstřižena od okolního světa. Jejich jediným spojením se zemí bude komunikace s řídícím střediskem prostřednictvím centrálního počítače.

Snímek z jednoho z předchozích ročníků expedice Autor: expedice-mars.eu
Snímek z jednoho z předchozích ročníků expedice
Autor: expedice-mars.eu

Přihlašování do dvacátého ročníku Expedice Mars je možné od 12. srpna do 23. září 2023 na stránkách projektu expedice-mars.eu. Prvním krokem pro získání místa v posádce je vyplnění motivačního dotazníku, absolvování pohovoru a výběr odbornosti, přičemž je možné se rozhodnout mezi fyzikem, biologem, konstruktérem, inženýrem a popularizátorem. Následuje vypracování domácího projektu. Třicet nejlepších bude vybráno na on-line konferenci, kde odprezentují porotě svůj projekt. Tuto třicítku bude čekat také Space Day, kde se setkají s významnými osobnostmi kosmického průmyslu. Z následující přípravy na simulaci vzejde pět členů posádky.

Všichni organizátoři projektu jsou jeho bývalými účastníky. Jednou z nich je i velitelka odbornosti biologů Kateřina Sochorová. Ta na otázku, co jí Expedice Mars přinesla a proč by ji doporučila dalším studentům, odpovídá: „Expedice Mars mi dala nejenom spoustu zkušeností, ale především jsem díky ní poznala mnoho přátel na celý život. Zároveň jsem si ověřila své schopnosti od týmové spolupráce přes komunikaci až ke kritickému myšlení.”

Expedice Mars je od roku 2021 organizovaná spolkem Alumni Scientiae Bohemicae za finanční podpory MŠMT. Slovenskými partnery soutěže jsou Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity a Astronomický klub Bratislava.

Zájemci mohou vyplnit motivační dotazník.

Simon Klinga
Expedice Mars

Tel.: +420 774 190 313
E-mail: simon.klinga@expedice-mars.eu



Převzato: Web Expedice Mars



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Expedice Mars


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »