Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Bolid Autor: meteorsUA
Bolid
Autor: meteorsUA
Necelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.

Bolid 20150107_010556 byl pozorován dne 7. 1. 2015 v 1:05:56 UT. Celkem je v současné době k dispozici více než 50 vizuálních hlášení o úkazu, mimo jiné i ze Slovenska. Intenzita koncové exploze byla tak značná, že většina kamer sítě CEMeNt ji zaznamenala jako záblesk, a to včetně kamer se zorným polem situovaným na sever. Nejvzdálenějším místem, kde byl záblesk zaznamenán, je kamera sítě PFN ve Varšavě v Polsku. Na snímcích níže jsou ukázky záblesků z některých stanic sítě CEMeNt a také PFN. Jasný objekt v horní části snímků je Měsíc, na stanicích Maruška SE a Varšava je záblesk v levém spodním rohu, na stanici Vsetín v pravém spodním rohu.

Stanice Varšava – PFN Stanice Vsetín – CEMeNt Stanice Maruška SE – CEMeNt

Pro velmi hrubý nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě bylo možné použít pouze dvě stanice sítě EDMONd, které zaznamenaly alespoň fragment dráhy bolidu v atmosféře. Je nutné si uvědomit, že stanice byly ve vzdálenosti větší než 400 km od úkazu a tudíž výška dráhy bolidu nad obzorem na obou stanicích byla nižší než 5° nad obzorem. Níže je uveden snímek ze stanice Prilyki (MeteorsUA, Měsíc opět v horní části snímku) a také nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě. Odhad doby trvání úkazu je 3,78 s, přičemž záznam z obou stanic zachycuje pouze 25% z tohoto časového úseku, během nichž se bolid pohyboval ve výšce mezi 100 km a 80 km. Odhad počáteční výšky je pak zhruba 105 km, neboť pro výpočet dráhy nebylo použito všech snímků zaznamenaných stanicí Prilyki. Odhad výšky koncové exploze je pak necelých 35 km, přičemž absolutní magnituda exploze (měřeno ze stanice Prilyki) dosahovala zhruba −20m. Odhad vstupní hmotnosti (Jacchia, 1967) je 420 kg. Jedná se o zjednodušený výpočet, který využívá absolutní magnitudy, zenitálního úhlu pozorovaného radiantu meteoru a geocentrické rychlosti, jejíž hodnota byla předběžně stanovena na 28,4 km/s.

Souhrnný snímek – stanice Prilyki Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě

Mnohem ucelenější náhled na průběh letu bolidu atmosférou Země nám pak dávají záznamy z bezpečnostních kamer z rumunských měst. Přehled nejzajímavějších záznamů z těchto kamer je uveden níže. Mapka ukazuje přehled záznamů z bezpečnostních kamer (červené body), vizuální pozorování (modré body) a pozorování doprovodných zvukových jevů (zelené body – hlášení na tísňovou linku).

Sibiu Data centrum Bucuresti Vintileasca Bucuresti Cluj-Napoca

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Bolid


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »