Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Bolid Autor: meteorsUA
Bolid
Autor: meteorsUA
Necelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.

Bolid 20150107_010556 byl pozorován dne 7. 1. 2015 v 1:05:56 UT. Celkem je v současné době k dispozici více než 50 vizuálních hlášení o úkazu, mimo jiné i ze Slovenska. Intenzita koncové exploze byla tak značná, že většina kamer sítě CEMeNt ji zaznamenala jako záblesk, a to včetně kamer se zorným polem situovaným na sever. Nejvzdálenějším místem, kde byl záblesk zaznamenán, je kamera sítě PFN ve Varšavě v Polsku. Na snímcích níže jsou ukázky záblesků z některých stanic sítě CEMeNt a také PFN. Jasný objekt v horní části snímků je Měsíc, na stanicích Maruška SE a Varšava je záblesk v levém spodním rohu, na stanici Vsetín v pravém spodním rohu.

Stanice Varšava – PFN Stanice Vsetín – CEMeNt Stanice Maruška SE – CEMeNt

Pro velmi hrubý nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě bylo možné použít pouze dvě stanice sítě EDMONd, které zaznamenaly alespoň fragment dráhy bolidu v atmosféře. Je nutné si uvědomit, že stanice byly ve vzdálenosti větší než 400 km od úkazu a tudíž výška dráhy bolidu nad obzorem na obou stanicích byla nižší než 5° nad obzorem. Níže je uveden snímek ze stanice Prilyki (MeteorsUA, Měsíc opět v horní části snímku) a také nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě. Odhad doby trvání úkazu je 3,78 s, přičemž záznam z obou stanic zachycuje pouze 25% z tohoto časového úseku, během nichž se bolid pohyboval ve výšce mezi 100 km a 80 km. Odhad počáteční výšky je pak zhruba 105 km, neboť pro výpočet dráhy nebylo použito všech snímků zaznamenaných stanicí Prilyki. Odhad výšky koncové exploze je pak necelých 35 km, přičemž absolutní magnituda exploze (měřeno ze stanice Prilyki) dosahovala zhruba −20m. Odhad vstupní hmotnosti (Jacchia, 1967) je 420 kg. Jedná se o zjednodušený výpočet, který využívá absolutní magnitudy, zenitálního úhlu pozorovaného radiantu meteoru a geocentrické rychlosti, jejíž hodnota byla předběžně stanovena na 28,4 km/s.

Souhrnný snímek – stanice Prilyki Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě

Mnohem ucelenější náhled na průběh letu bolidu atmosférou Země nám pak dávají záznamy z bezpečnostních kamer z rumunských měst. Přehled nejzajímavějších záznamů z těchto kamer je uveden níže. Mapka ukazuje přehled záznamů z bezpečnostních kamer (červené body), vizuální pozorování (modré body) a pozorování doprovodných zvukových jevů (zelené body – hlášení na tísňovou linku).

Sibiu Data centrum Bucuresti Vintileasca Bucuresti Cluj-Napoca

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Bolid


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »