Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Expedice LEPEX 2007

Expedice LEPEX 2007

Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.

Experimenty týkající se vlastního praktického pozorování:

  • Analýza rojů Antihelionu (δAquaridy, ιAquaridy, αCapricornidy, Piscidy Austri-nidy) s důrazem na činnost αCapricornidy (rozdíly mezi ZHR pozorovanou z jižní a severní polokoule), Piscid Austrinid (obtížně pozorovatelný roj, v současné době zřej-mě s meziročně klesající ZHR) a také na rozlišení jednotlivých větví Aquarid.
  • Aktivita meteorického roje Perseid, analýza plochého maxima „staré“ složky, vzestup ZHR před maximem „nové“ složky, strmost poklesu ZHR po maximu, průběh popu-lačního indexu během období činnosti (před, během a po maximu).
  • Analýza činnosti a zjištění případného maxima meteorické roje κCygnid.

Experimenty sekundárně realizovatelné při praktickém pozorování:

  • Butterfly effect – pozorovatel nevidí meteory ve svém zorném poli rovnoměrně, ale koncentrují se směrem dolů od středu zorného pole do podoby motýlích křídel, vliv tohoto efektu u jednotlivých pozorovatelů, vliv na pozorovanou ZHR.
  • Koeficienty individuální percepce – vypočítat pravděpodobnost spatření meteoru podle jasnosti na velkém vzorku meteorů, určení tohoto koeficientu je klíčové pro určení populačního indexu meteorů.
  • Duchové (vymyšlené meteory) – pozorování meteorů je na hranici lidských možností, oko si občas vymýšlí, co vidí. Mnoho pozorovatelů hlásí meteory, které ve skutečnosti fyzicky neexistují. Mnoho pozorovatelů zase nehlásí meteory, které viděli, protože si nejsou jistí jejich reálnou existencí. Zbytek pozorovatelů se pohybuje někde uprostřed, občas nenahlásí skutečný meteor a občas nahlásí nereálný. Zjištění faktu, zda existuje způsob, jak od sebe rozeznat skutečný a fiktivní meteor, zjištění procentuelního podílu „duchů“ a nenahlášených skutečných meteorů u jednotlivých pozorovatelů.
  • IMO trojúhelníky – analýza vhodnosti používání definovaných IMO trojúhelníků pro určení MHV, zjištění střední chyby určení MHV pomocí těchto trojúhelníků, analýza vhodnosti určování ZHR ze 3 trojúhelníků (aplikace nejvyšší hodnoty).
  • MHV a Měsíc – určení MHV večer (bez Měsíce) a ráno, zjištění změna MHV s vycházejícím Měsícem.
  • Rozdíly v určování MHV různými způsoby – určování MHV IMO trojúhelníky, pří-mým odhadem, kroužkováním hvězd v zorném poli a zákresem oblasti podle předlo-hy.
  • Černé meteory – zaznamenávání potenciálních „černých“ meteorů, meteorů ve tvaru sinusoidy, křivky.
  • Meteor train project – určování časů stop meteorů, u meteorů se stopu více déle trva-jící jak 5 sekund určování dodatečných informací.
  • Sledování počtu ozvěn na FM vlnách v průběhu maxima – pomocí příjmu vzdálených FM stanic určit tvar nekalibrované ZHR křivky.

Experimenty mimo vlastní pozorování meteorických rojů:

  • Zákresy vybraných družic do gnómonických map – experiment ukáže, jakou minimální chybu dělají pozorovatelé, kteří určují rojovou příslušnost pomocí počítání meteorů.
  • Určení úhlové velikosti palce, pěsti, pídě – na histogramu se zjistí, nakolik je pravdivé tvrzení a úhlových velikostech palce (2,5°), pěsti (10°) a pídě (25°).
  • Rozlišovací schopnost oka – každý si určí rozlišovací schopnost svých očí jednak po-mocí černé čáry na bílém pozadí, jednak pomocí písmen E a C.
  • Určení přesnosti odhadu 1 sekundy pomocí počítačového programu.
  • MHV a citlivost na barvy – test MHV v závislosti na barvách pomocí 4 různo-barevných LED, experiment je určený pod zataženou oblohu.
  • Rychlé změny MHV – během 20-30 minut určování MHV v zenitě každou minutu.
  • Sledování družic – určování magnitud družic s pomocí tabulky přeletů, jejich zápis do protokolu, cílem je zjistit spolehlivost odhadu magnitudy meteoru.
  • Určování magnitud Iridií – cílem je zjistit, jak se pozorovatelé mýlí při odhadu velmi jasných objektů na obloze.
  • MHV a adaptace – po opuštění přesvětlené místnosti zjistit, za kolik sekund člověk dosáhne MHV 1mag až 6mag.
  • Odhad směrů letů družic

Veškeré informace o potřebném vybavení, přihlášku a pravidla účasti na expedici obsahuje níže uvedený odkaz na přihlášku na akci, účast není časově omezena, není tedy nutné se zúčastnit celé expedice, je možná účast např. na 1 víkend. přihláška na LEPEX 2007 mapa místa konání

VŠICHNI ZÁJEMCI JSOU SRDEČNĚ ZVÁNI!

Za výbor SMPH Ing. Jakub Koukal a Pavol Habuda




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »