Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Expedice LEPEX 2007

Expedice LEPEX 2007

Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.

Experimenty týkající se vlastního praktického pozorování:

  • Analýza rojů Antihelionu (δAquaridy, ιAquaridy, αCapricornidy, Piscidy Austri-nidy) s důrazem na činnost αCapricornidy (rozdíly mezi ZHR pozorovanou z jižní a severní polokoule), Piscid Austrinid (obtížně pozorovatelný roj, v současné době zřej-mě s meziročně klesající ZHR) a také na rozlišení jednotlivých větví Aquarid.
  • Aktivita meteorického roje Perseid, analýza plochého maxima „staré“ složky, vzestup ZHR před maximem „nové“ složky, strmost poklesu ZHR po maximu, průběh popu-lačního indexu během období činnosti (před, během a po maximu).
  • Analýza činnosti a zjištění případného maxima meteorické roje κCygnid.

Experimenty sekundárně realizovatelné při praktickém pozorování:

  • Butterfly effect – pozorovatel nevidí meteory ve svém zorném poli rovnoměrně, ale koncentrují se směrem dolů od středu zorného pole do podoby motýlích křídel, vliv tohoto efektu u jednotlivých pozorovatelů, vliv na pozorovanou ZHR.
  • Koeficienty individuální percepce – vypočítat pravděpodobnost spatření meteoru podle jasnosti na velkém vzorku meteorů, určení tohoto koeficientu je klíčové pro určení populačního indexu meteorů.
  • Duchové (vymyšlené meteory) – pozorování meteorů je na hranici lidských možností, oko si občas vymýšlí, co vidí. Mnoho pozorovatelů hlásí meteory, které ve skutečnosti fyzicky neexistují. Mnoho pozorovatelů zase nehlásí meteory, které viděli, protože si nejsou jistí jejich reálnou existencí. Zbytek pozorovatelů se pohybuje někde uprostřed, občas nenahlásí skutečný meteor a občas nahlásí nereálný. Zjištění faktu, zda existuje způsob, jak od sebe rozeznat skutečný a fiktivní meteor, zjištění procentuelního podílu „duchů“ a nenahlášených skutečných meteorů u jednotlivých pozorovatelů.
  • IMO trojúhelníky – analýza vhodnosti používání definovaných IMO trojúhelníků pro určení MHV, zjištění střední chyby určení MHV pomocí těchto trojúhelníků, analýza vhodnosti určování ZHR ze 3 trojúhelníků (aplikace nejvyšší hodnoty).
  • MHV a Měsíc – určení MHV večer (bez Měsíce) a ráno, zjištění změna MHV s vycházejícím Měsícem.
  • Rozdíly v určování MHV různými způsoby – určování MHV IMO trojúhelníky, pří-mým odhadem, kroužkováním hvězd v zorném poli a zákresem oblasti podle předlo-hy.
  • Černé meteory – zaznamenávání potenciálních „černých“ meteorů, meteorů ve tvaru sinusoidy, křivky.
  • Meteor train project – určování časů stop meteorů, u meteorů se stopu více déle trva-jící jak 5 sekund určování dodatečných informací.
  • Sledování počtu ozvěn na FM vlnách v průběhu maxima – pomocí příjmu vzdálených FM stanic určit tvar nekalibrované ZHR křivky.

Experimenty mimo vlastní pozorování meteorických rojů:

  • Zákresy vybraných družic do gnómonických map – experiment ukáže, jakou minimální chybu dělají pozorovatelé, kteří určují rojovou příslušnost pomocí počítání meteorů.
  • Určení úhlové velikosti palce, pěsti, pídě – na histogramu se zjistí, nakolik je pravdivé tvrzení a úhlových velikostech palce (2,5°), pěsti (10°) a pídě (25°).
  • Rozlišovací schopnost oka – každý si určí rozlišovací schopnost svých očí jednak po-mocí černé čáry na bílém pozadí, jednak pomocí písmen E a C.
  • Určení přesnosti odhadu 1 sekundy pomocí počítačového programu.
  • MHV a citlivost na barvy – test MHV v závislosti na barvách pomocí 4 různo-barevných LED, experiment je určený pod zataženou oblohu.
  • Rychlé změny MHV – během 20-30 minut určování MHV v zenitě každou minutu.
  • Sledování družic – určování magnitud družic s pomocí tabulky přeletů, jejich zápis do protokolu, cílem je zjistit spolehlivost odhadu magnitudy meteoru.
  • Určování magnitud Iridií – cílem je zjistit, jak se pozorovatelé mýlí při odhadu velmi jasných objektů na obloze.
  • MHV a adaptace – po opuštění přesvětlené místnosti zjistit, za kolik sekund člověk dosáhne MHV 1mag až 6mag.
  • Odhad směrů letů družic

Veškeré informace o potřebném vybavení, přihlášku a pravidla účasti na expedici obsahuje níže uvedený odkaz na přihlášku na akci, účast není časově omezena, není tedy nutné se zúčastnit celé expedice, je možná účast např. na 1 víkend. přihláška na LEPEX 2007 mapa místa konání

VŠICHNI ZÁJEMCI JSOU SRDEČNĚ ZVÁNI!

Za výbor SMPH Ing. Jakub Koukal a Pavol Habuda




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »