Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Expedice LEPEX 2007

Expedice LEPEX 2007

Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.

Experimenty týkající se vlastního praktického pozorování:

  • Analýza rojů Antihelionu (δAquaridy, ιAquaridy, αCapricornidy, Piscidy Austri-nidy) s důrazem na činnost αCapricornidy (rozdíly mezi ZHR pozorovanou z jižní a severní polokoule), Piscid Austrinid (obtížně pozorovatelný roj, v současné době zřej-mě s meziročně klesající ZHR) a také na rozlišení jednotlivých větví Aquarid.
  • Aktivita meteorického roje Perseid, analýza plochého maxima „staré“ složky, vzestup ZHR před maximem „nové“ složky, strmost poklesu ZHR po maximu, průběh popu-lačního indexu během období činnosti (před, během a po maximu).
  • Analýza činnosti a zjištění případného maxima meteorické roje κCygnid.

Experimenty sekundárně realizovatelné při praktickém pozorování:

  • Butterfly effect – pozorovatel nevidí meteory ve svém zorném poli rovnoměrně, ale koncentrují se směrem dolů od středu zorného pole do podoby motýlích křídel, vliv tohoto efektu u jednotlivých pozorovatelů, vliv na pozorovanou ZHR.
  • Koeficienty individuální percepce – vypočítat pravděpodobnost spatření meteoru podle jasnosti na velkém vzorku meteorů, určení tohoto koeficientu je klíčové pro určení populačního indexu meteorů.
  • Duchové (vymyšlené meteory) – pozorování meteorů je na hranici lidských možností, oko si občas vymýšlí, co vidí. Mnoho pozorovatelů hlásí meteory, které ve skutečnosti fyzicky neexistují. Mnoho pozorovatelů zase nehlásí meteory, které viděli, protože si nejsou jistí jejich reálnou existencí. Zbytek pozorovatelů se pohybuje někde uprostřed, občas nenahlásí skutečný meteor a občas nahlásí nereálný. Zjištění faktu, zda existuje způsob, jak od sebe rozeznat skutečný a fiktivní meteor, zjištění procentuelního podílu „duchů“ a nenahlášených skutečných meteorů u jednotlivých pozorovatelů.
  • IMO trojúhelníky – analýza vhodnosti používání definovaných IMO trojúhelníků pro určení MHV, zjištění střední chyby určení MHV pomocí těchto trojúhelníků, analýza vhodnosti určování ZHR ze 3 trojúhelníků (aplikace nejvyšší hodnoty).
  • MHV a Měsíc – určení MHV večer (bez Měsíce) a ráno, zjištění změna MHV s vycházejícím Měsícem.
  • Rozdíly v určování MHV různými způsoby – určování MHV IMO trojúhelníky, pří-mým odhadem, kroužkováním hvězd v zorném poli a zákresem oblasti podle předlo-hy.
  • Černé meteory – zaznamenávání potenciálních „černých“ meteorů, meteorů ve tvaru sinusoidy, křivky.
  • Meteor train project – určování časů stop meteorů, u meteorů se stopu více déle trva-jící jak 5 sekund určování dodatečných informací.
  • Sledování počtu ozvěn na FM vlnách v průběhu maxima – pomocí příjmu vzdálených FM stanic určit tvar nekalibrované ZHR křivky.

Experimenty mimo vlastní pozorování meteorických rojů:

  • Zákresy vybraných družic do gnómonických map – experiment ukáže, jakou minimální chybu dělají pozorovatelé, kteří určují rojovou příslušnost pomocí počítání meteorů.
  • Určení úhlové velikosti palce, pěsti, pídě – na histogramu se zjistí, nakolik je pravdivé tvrzení a úhlových velikostech palce (2,5°), pěsti (10°) a pídě (25°).
  • Rozlišovací schopnost oka – každý si určí rozlišovací schopnost svých očí jednak po-mocí černé čáry na bílém pozadí, jednak pomocí písmen E a C.
  • Určení přesnosti odhadu 1 sekundy pomocí počítačového programu.
  • MHV a citlivost na barvy – test MHV v závislosti na barvách pomocí 4 různo-barevných LED, experiment je určený pod zataženou oblohu.
  • Rychlé změny MHV – během 20-30 minut určování MHV v zenitě každou minutu.
  • Sledování družic – určování magnitud družic s pomocí tabulky přeletů, jejich zápis do protokolu, cílem je zjistit spolehlivost odhadu magnitudy meteoru.
  • Určování magnitud Iridií – cílem je zjistit, jak se pozorovatelé mýlí při odhadu velmi jasných objektů na obloze.
  • MHV a adaptace – po opuštění přesvětlené místnosti zjistit, za kolik sekund člověk dosáhne MHV 1mag až 6mag.
  • Odhad směrů letů družic

Veškeré informace o potřebném vybavení, přihlášku a pravidla účasti na expedici obsahuje níže uvedený odkaz na přihlášku na akci, účast není časově omezena, není tedy nutné se zúčastnit celé expedice, je možná účast např. na 1 víkend. přihláška na LEPEX 2007 mapa místa konání

VŠICHNI ZÁJEMCI JSOU SRDEČNĚ ZVÁNI!

Za výbor SMPH Ing. Jakub Koukal a Pavol Habuda




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »