Úvodní strana > Články > Sluneční soustava > Jasný bolid za soumraku 14.6.2017

19.06.2017 06:45 Jakub Koukal Vytisknout článek

Jasný bolid za soumraku 14.6.2017

Procesí meteorů 20.7.1860
Autor: Frederic Edwin Church

Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.

Evropská síť pro videopozorování meteorů

Evropská síť pro videopozorování meteorů (European viDeo Meteor Observation Network, EDMONd) je v současné době nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sítí pro videopozorování meteorů v celosvětovém měřítku. V rámci Evropy shromažďuje data z 314 stanic ve 24 zemích a pokrývá plochu více než 7 000 000 km² ve třech časových pásmech. Pro výpočet dráhy nového bolidu, který dostal označení 20170614_200707, byla použita data z národní sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která sdružuje pozorovatele z České republiky a Slovenska.

Tečný bolid?

Tečný bolid (Earth-grazing fireball) je poměrně zvláštním typem bolidu. Z jeho definice plyne, že se jedná o meteor, který vstoupí pod nízkým úhlem do svrchní atmosféry Země (na pomezí mezosféry a termosféry) a po ukončení ablační fáze, kdy ztrácí svoji hmotu, opustí atmosféru Země po velmi změněné dráze a se sníženou hmotností. Těleso se tedy při své pouti vesmírem jen na chvíli ocitá v zemské atmosféře a letí dál. V tomto případě je z průběhu atmosférické dráhy zřejmé, že bolid dosáhl v průběhu letu nižší výšky nad povrchem Země, než byla koncová výška dráhy. Koncová výška dráhy byla 85,3 km, nejnižší pak 84,6 km. Nicméně průběh světelné křivky bolidu a také pozorovaná fragmentace v průběhu letu nasvědčuje tomu, že těleso zcela zaniklo v průběhu letu. V tomto případě se tedy s vysokou pravděpodobností nejednalo o tečný bolid, těleso pravděpodobně neopustilo atmosféru Země a zcela v ní zaniklo.

Dlouhé bolidy v historii

Mezi doložená pozorování dlouhých bolidů patří procesí meteorů z 20. července 1860, procesí meteorů z 9. února 1913 a také tečný meteoroid z 13. října 1990, jehož dráha byla jako první vypočítána díky pozorování ze dvou stanic (Spurný, Ceplecha, Borovička). V rámci sítě EDMONd byl zaznamenán velmi dlouhý tečný bolid 29. 12. 2013 v 03h 16m 19s SEČ, jehož délka atmosférické dráhy dosáhla 1256 km, tuto dráhu urazil za 51,3 s. Tento bolid ovšem opustil atmosféru Země a pokračoval dále po velmi změněné dráze.

Projekce atmosférické dráhy bolidu 20131229_021619 nad Evropou. Autor: Jakub Koukal

Galerie snímků bolidu ze stanic sítě CEMENT


Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Blahová (SK). Autor: UMa Astronomy	Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Kračany (SK). Autor: UMa Astronomy


Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Maruška (CZ). Autor: Jakub Koukal	Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Vsetín (CZ). Autor: Hvězdárna Vsetín


Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Valašsské Meziříčí (CZ). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí	Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Vartovka (SK). Autor: Hvezdáreň Banská Bystrica


Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Kroměříž (CZ). Autor: Jakub Koukal	Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Těrlicko (CZ). Autor: Jan Kondziolka

Dráha bolidu 20170614_200707

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Kračany, Blahová, Kroměříž, Vsetín a Těrlicko. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N47,520° E23,235° poblíž obce Rodina v Rumunsku, výška meteoru v tomto okamžiku činila 94,4 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,033° E19,379° poblíž obce Las v Polsku, výška meteoru v tomto okamžiku činila 85,3 km nad povrchem Země. Bolid byl zachycen v celé délce svého trvání pouze ze stanice Vsetín, délka trvání letu byla 12,31 s a bolid dosáhl absolutní jasnosti -7,9^m. Za tuto dobu absolvoval bolid v atmosféře Země let dlouhý celkem 403,6 km nad územím 4 států – Rumunska, Maďarska, Slovenska a Polska. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře je uvedena níže.


2D projekce atmosférické dráhy bolidu 20170614_200707 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal	Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost v_g. Autor: Jakub Koukal

Velká poloosa dráhy a (AU)	2,06	±0,08
Vzdálenost perihélia q (AU)	0,283	±0,002
Sklon dráhy i (^o)	9,32	±0,04
Excentricita dráhy e (-)	0,862	±0,012
Geocentrická rychlost v_g (km/s)	30,89	±0,24
Počáteční výška H_B (km)	94,4	±0,2
Koncová výška H_E (km)	85,3	±0,1
Absolutní magnituda amag (^m)	-7,9	±0,3

Jednalo se o středně rychlý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 30,9 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy jsou uvedeny výše. Bolid patřil k meteorické roji #168 SSS (southern sigma Sagittarids) s geocentrickým radiantem RA = 280,7±0,2°, DEC = -29,5±0,3°. Odhadovaná vstupní hmotnost meteoroidu je 4,7±1,1 kg. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je uvedena výše, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg.

3D projekce dráhy bolidu 20170614_200707 v atmosféře Země. Autor: Jakub Koukal

Vývoj absolutní magnitudy bolidu 20170614_200707 v průběhu letu. Autor: Jakub Koukal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze hlášení bolidů ASÚ AV ČR
[2] Tečný meteoroid ze 13. října 1990

O autorovi

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Další články autora (45)

Související fotografie

Krátké novinky

21.03.2024 00:00 Redakce Astro.cz

Kosmická děla: Alternativa k raketám nebo si z nás někdo chce vystřelit?

Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.

05.03.2024 15:00 Soňa Ehlerová

Živý přenos "Atmosféra: protivník nebo spojenec?"

Živý přenos na téma "Atmosféra: protivník nebo spojenec?" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.

23.02.2024 08:30 Martin Gembec

Velká skvrna a silné erupce na Slunci

Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.

23.02.2024 00:55 Martin Gembec

První úspěšné přistání mise soukromé firmy na Měsíci

Přistávací modul Nova-C nazvaný Odysseus úspěšně přistál na povrchu Měsíce po půlnoci našeho času na 23. února 2024. Potvrdila to soukromá společnost Intuitive Machines i radioamatéři, kteří naslouchali slabému signálu sondy. Jde o první přistání soukromé firmy na Měsíci a také o první americký úspěch od posledního přistání Apolla 17 (tedy po více než 50 letech). Detaily v psaném přenosu Kosmonautix.cz.

22.02.2024 15:00 Soňa Ehlerová

Astro-umělecká soutěž pro žáky a studenty

Do konce března probíhá soutěž "Space Art" organizovaná EAAE (European Association for Astronomy Education). Soutěží se ve třech věkových kategoriích: 6-10, 11-14, 15-18 let, soutěž je organizovaná přes učitele. Uzávěrka přihlášek je 31.3.2024.

více novinek »

Související

04.05.2018 07:23 Jakub Koukal

CEMENT v roce 2017 – část první

Úderem půlnoci na Silvestra 2017 dovršila pozorovací síť pro videopozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) osmý rok své existence. Za tento poměrně dlouhý čas prošla překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů, spektrografů a systému pro studium slabých meteorů nachází také radar pro sledování meteorů a monitor ionosféry (SID monitor). Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné provádět studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů. Vzhledem k objemu dat, který byl shromážděn v roce 2017 sítí CEMeNt, se v první části souhrnu zaměříme na širokoúhlé systémy (WF).

23.04.2018 07:20 Jakub Koukal

Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?

07.11.2017 07:15 Jakub Koukal

Databáze EDMOND – jak vlastně pracujeme?

Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD technologie a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli v roce 2011 sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database).

07.12.2016 12:42 Jakub Koukal

Spektrografy na Kanárských ostrovech

Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.

16.11.2016 07:08 Jakub Koukal

Spektra pomalých meteorů

V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »