Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseidy 2014 - výsledky pozorovací kampaně

Perseidy 2014 - výsledky pozorovací kampaně

Perseida v Pegasu 12. 8. 2013 Autor: Aleš Majer
Perseida v Pegasu 12. 8. 2013
Autor: Aleš Majer
Prázdninové měsíce již skončily a s nimi i aktivita nejznámějšího meteorické roje - Perseid. V článku si ukážeme, jakých výsledků během pozorovacích kampaní tohoto roje v roce 2014 dosáhli pozorovatelé z celého světa. Výsledky jsou přehledně rozděleny podle techniky, kterou bylo pozorování pořízeno, na část věnovanou vizuálnímu, radarovému, video a spektroskopickému pozorování.

Vizuální pozorování

Vizuální pozorování jsou shromažďována v databázi IMO (International Meteor Organization), pozorování se zúčastňují amatérští i profesionální astronomové z celého světa. Výsledky a přehled činnosti hlavních meteorických rojů v průběhu roku jsou pak zveřejňovány v grafu, který je průběžně aktualizován.

PER vizual Autor: IMO
PER vizual
Autor: IMO
PER vizual Autor: IMO
PER vizual
Autor: IMO
Prezentovaný graf byl generován 28.8.2014 v 7:15 UT a zachycuje průběh aktivity meteorického roje Perseid od 19.7.2014 do 24.8.2014. Z grafu plyne, že maximum Perseid nastalo 13.8.2014 kolem 2 UT (sollong 140.071) s korigovanou hodinovou frekvencí (ZHR) 67+-4 met/hod, hustota proudu meteorického roje v tomto maximu byla 63 částic na miliardu krychlových kilometrů (na grafu vlevo). Celkem se k uvedenému datu nachází v databázi 5678 Perseid v celkem 1245 pozorovacích intervalech, uvažovaný populační index roje pro výpočet ZHR byl r=2,0.

Detailní analýza vlastního úzkého maxima meteorického roje Perseid (11.8.-13.8.2014, FWHM je 2,5 dne) ukazuje kromě maxima 13.8.2014 ve 2 UT také výrazné maximum 12.8.2014 ve 22:20 UT (sollong 139.924) se ZHR= 106+-8 met/hod. Hustota proudu meteorického roje v tomto maximu byla 100 částic na miliardu krychlových kilometrů (na grafu vpravo).

Radarové pozorování

PER radar Autor: Jakub Koukal
PER radar
Autor: Jakub Koukal
Analýza radarových pozorování systému SMRST (Small Meteor Radio forward ScaTter), který je umístěny na Hvězdárně Vsetín, ukazuje na výrazné maximum 12.8.2014 kolem 22:45 UT. Toto maximum odpovídá výraznému maximu z vizuálních pozorování, které je uvedeno v analýze databáze IMO. Hodinová frekvence (po odečtení sporadického pozadí a bez korekce na výšku radiantu a zisk antény systému) byla v tomto maximu 69 met/hod.

Po následném poklesu aktivity je detekováno další maximum 13.8.2014 kolem 3:45 UT, tentokrát se jednalo o maximum jasných meteorů, v případě radarového systému je toto prezentováno dlouhými odezvami (t>10 s). Toto maximum by mohlo taktéž odpovídat pozorovanému maximu v databázi IMO, neboť radarový systém zaznamenává množství slabých meteorů, které jsou mimo možnosti vizuálního pozorování (první maximum mělo výrazně vyšší množství slabých meteorů než druhé).

Navíc se, jako každý rok, účastní pozorování Perseid vizuální pozorovatelé s malými zkušenostmi, u nichž je vysoká pravděpodobnost podhodnocení pozorovacích podmínek, případně pak v těchto datech je velmi malé zastoupení slabých meteorů.

Video pozorování

PER video Autor: Jakub Koukal
PER video
Autor: Jakub Koukal
PER video Autor: Jakub Koukal
PER video
Autor: Jakub Koukal
V databázi EDMOND nejsou k datu 28.8.2014 ještě zahrnuta všechna pozorování ze všech národních sítí (chybí SVMN, ITMN, HMN, UAmeteors z období maxima Perseid), navíc situace byla komplikována velmi nepříznivým počasím během maxima tohoto meteorického roje ve střední Evropě (sítě CEMeNt a HMN). I přesto se v databázi v současné době nachází 1315 drah Perseid, z nichž bylo interními kritérii kvality drah databáze vybráno 720 drah (na obrázku vlevo).

Zajímavostí jsou zaznamenané dráhy Perseid ze sítě BRAMON (BRAzilian Meteor Observation Network), kde radiant Perseid vystupuje v průběhu noci pouze velmi nízko nad obzor (od 5 do 15 stupňů, podle místa pozorování). I přesto bylo v této národní síti zaznamenáno 33 drah Perseid (na obrázku vpravo), většinou se jedná o meteory s velmi dlouhými atmosférickými drahami (z důvodu malé výšky radiantu nad obzorem).

Vzhledem ke stavu počasí nad Evropou během maxima Perseid je velmi pravděpodobné, že množství drah Perseid v databázi EDMOND ještě naroste, neboť ukrajinská síť (UAmeteors) měla v tomto období velmi příznivé pozorovací podmínky.

Spektrální analýza

Jak již bylo uvedeno v předchozích článcích, výsledkem spolupráce Hvězdárny Valašské Meziříčí a Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) byla instalace spektrografu na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Zařízení využívá CCTV kameru VE 6047 EF/OSD s CCD čipem Sony ICX 673AKA s rozlišením 976 × 572 (horizontálně × vertikálně) pixelů, přičemž díky použitému objektivu Tokina (1/3", varifokální objektiv 3–8 mm s F/0.98) je efektivní rozlišení kamery 720 × 576 pixelů (běžný PAL D1 signál). Citlivost kamery je 0,002 lx v BW režimu, což běžně umožňuje zaznamenat hvězdy o limitní magnitudě +5,0 mag, nejslabší zaznamenané meteory pak jsou kolem +2,5 mag. Spektrograf využívá difrakční mřížku z holografického filmu o hustotě 500 čar/mm, která je osazena před objektivem, kolmo na optickou osu objektivu. Vzhledem ke konfiguraci systému je nutná minimální jasnost meteoru pro zaznamenání jeho spektra kolem -2,0 mag.

PER spec Autor: Jakub Koukal
PER spec
Autor: Jakub Koukal
PER spec Autor: Jakub Koukal
PER spec
Autor: Jakub Koukal
I přes nepříznivé pozorovací podmínky během nocí maxima (12./13.8.2014 a 13./14.8.2014) byly zaznamenány spektra meteorů, které náležejí k meteorickému roji Perseid. Jako příklad je uvedeno spektrum Perseidy 20140815_011427, jejíž absolutní magnituda byla -2,7 mag. Dráha meteoroidu byla počítána ze stanice Zlín_N a Valašské Meziříčí_N (spektrograf) a je uvedena na obrázku vpravo. Na obrázku vlevo je pak vývoj intenzity čar základních multipletů (NaI, OI, MgI), který byl zjištěn z analýzy 4 snímků, na nichž bylo zachyceno spektrum meteoru (na obrázku vpravo).

Pokud bude relativní souhrnná intenzita emise čar tripletu OI (pozorovaná vlnová délka 7778 A, laboratorní 7774 A) uvažována jako 100%, pak emise dubletu NaI (pozorovaná vlnová délka 5888 A, laboratorní 5893 A) dosahuje 78% intenzity emise tripletu OI a emise tripletu MgI (pozorovaná vlnová délka 5187 A, laboratorní 5174 A) pak dosahuje 87% intenzity emise tripletu OI. Ve spektru byly také zaznamenány poměrně silné emisní čáry FeI, NiI, SiII a také NI, nicméně analýza spektra je ovlivněna oblačností - intenzita emisních čar na jednotlivých snímcích tedy může být ovlivněna tímto faktorem.

Zdroj:

IMO

RMOB

Související články:

http://www.astrovm.cz/cz/odborna-cinnost/vysledky-pozorovani/hvezdarna-valasske-mezirici-ma-novou-kameru-na-meteory-i-se-spektrografem.html

/article/6388

/clanek/6385




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »