Perseidy aneb „Slzy Svatého Vavřince“

Slzy svatého Vavřince

První záznamy o Perseidách pochází z Číny z roku 36 n. l., ve kterých je uvedeno, že během jedné noci bylo pozorováno více než 100 meteorů. Do 11. století se nachází četné odkazy v čínských, japonských a korejských záznamech, zatímco v období mezi 12. a 19. stoletím neexistují skoro žádné. Měsíc srpen nadlouho zůstal měsícem hojnosti meteorů, a to hlavně kolem 10. srpna, kdy každoročně probíhají oslavy svatého Vavřince. Proto se Perseidy někdy lidově nazývají „Slzy svatého Vavřince“. Ten byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Byl však popraven, protože neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdal mu majetek. Raději ho rozdal chudým. Po této události prý padaly z nebe několik dní třpytivé slzy a proto vzniklo toto označení.

Novodobější historie a kometa Swift-Tuttle

Za objevitele Perseid je považován Adolphe Quetelet z Belgie, který v roce 1835 oznámil, že pozoroval spršku meteorů s aktivitou v srpnu, jež vycházela ze souhvězdí Persea. První pozorovatel, který však poskytl údaje o hodinových počtech, byl o čtyři roky později E. Heis (Münster). Až o mnoho let poté se ukázalo, že se jedná o meteory, jejichž mateřským tělesem je periodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Na shodu dráhy Perseid s touto kometou jako první upozornil italský astronom Giovanni Schiaparelli.

Více radiantů

Analýza radiantů Perseid ukazuje jejich složitost. Hlavní radiant se nachází v blízkosti hvězdy eta Persei, ale aktivní jsou i jiné vedlejší radianty. Již v roce 1879 W. F. Denning (Anglie) poukázal na to, že zjistil další dva radianty z okolí chí a gama Persei. Druhý jmenovaný radiant je nejaktivnějším sekundárním radiantem a zdá se, že byl často pozorován během dvacátého století, a to převážně teleskopickým pozorováním. Rozložení fyzických radiantů 17173 vícestaničních Perseid je na obrázku vlevo.

Videopozorování meteorů a databáze EDMONd

Celkem je v databázi EDMOND 17173 drah Perseid, pro výpočet střední dráhy proudu Perseid je pak použito 8670 drah s kritériem podobnosti drah D´ = 0,03 (Drummondovo kritérium). Geocentrická rychlost vg = 58,7 ± 0,8 km/s, velká poloosa a = 10,6 AU, perihelium q= 0,9 AU, excentricita e = 0,9 a sklon střední dráhy i = 112,9 stupně (retrográdní dráha). Maximum aktivity nastává v délce slunce sol = 139,5 ± 2,2 (12. 8.) a radiant má polohu RA = 47,3 ± 3,4 a DEC = 57,8 ± 1,2.

Na závěr

Výhodou tohoto roje je jeho aktivita v letních měsících, proto může tento roj pozorovat úplně každý a nemusí mít žádné zvláštní vybavení. Stačí se lehnout pod hvězdnou oblohu a koukat nahoru.