Mezosférické blesky nad Brazílií
Autor: Jakub Koukal
Úvod
Mezosférický blesk typu Red sprites (Rudý skřítek) je rozsáhlý elektrický výboj, který můžeme pozorovat nad bouřkovými mraky s výraznou bleskovou aktivitou. Skřítci vznikají nad bouřkami, jenž jsou známé pod zkratkou MCS (mezoměřítkový konvektivní systém). Jde o oválný komplex jednotlivých bouřkových jader, spojených do většího celku o velikosti až stovek kilometrů. Mateřská bouře musí být schopna intenzivní separace náboje a musí podporovat hromadění velkého množství náboje před samotným Sprites spuštěním ze zdrojového CG+ nebo vzácněji CC blesku. Mezosférické blesky vznikají jako reakce na tyto blesky ve zdrojovém bouřkové oblaku. Tyto zdrojové blesky mají vysokou amplitudu a velkou změnou nábojového momentu. Typ Red sprites patří do skupiny nadoblačných blesků, tzv. TLE (Transient Luminous Events), což lze volně přeložit jako přechodné světelné úkazy. Stratosférické blesky typu Red sprites dělíme do 7 kategorií podle vzhledu (medúza, mrkev, sloupec, anděl, ptačí kost, strom a další vzhledem neobvyklé tvary). Tyto nadoblačné blesky někdy předchází (asi 1/10 úkazů) další typ TLE, tzv. Sprites halo, které má typický tvar disku o průměru obvykle kolem 50 km a tloušťce kolem 10 km, které se nachází ve výšce kolem 85 km. Sloupkovité (Column) nadoblačné blesky mají typické rozmezí výšky 85–60 km, přičemž je třeba brát ohled i na jejich délku, která se pohybuje kolem 10–15 km. Mrkvovité (Carrot) nadoblačné blesky mají rozmezí výšky samotného těla 74–66 km, s doprovodnými úkazy – vlásečnicemi (Tendrils) – se spodní hranice snižuje na 40–50 km. Další doprovodné úkazy nad tělem nadoblačných blesků jsou například záře (Glows) s výškou kolem 80 km a pusinky (Pufs) s výškou asi 85 km. Tyto úkazy vznikají nejčastěji u andělů a mrkvovitých typů nadoblačných blesků. U typu anděl (Angel) se vyskytuje útvar ve tvaru písmene M, ten má výšku kolem 70 km. Zvláštním typem jsou medůzovité (Jellyfish) nadoblačné blesky, ty dosahují maximální výšky kolem 90 km. Mají typickou, jakoby mizející horní část v podobě rozmazané čepice. Tato, jakoby mlhou pokrytá horní část, se může vyskytnout i u ostatních typů a indikuje maximální hladinu pro nadoblačné blesky, která je 90 km nad povrchem Země.
Analýza TLE
Autor: Julio Lobo
|
|
|
Čas úkazu: 23:17:32 UT | Čas úkazu: 23:20:20 UT | Čas úkazu: 23:23:51 UT |
|
|
|
|
|
|
Čas úkazu: 23:27:13 UT | Čas úkazu: 23:32:12 UT | Čas úkazu: 23:38:37 UT |
|
|
|
|
|
|
Čas úkazu: 23:39:42 UT | Čas úkazu: 23:46:16 UT | Čas úkazu: 23:52:38 UT |
|
|
|
|
|
2D projekce pozic ze všech sekvencí | 2D projekce včetně aktuální oblačnosti |
Poděkování při tvorbě článku patří Martinu Popkovi.
Zdroj:
Observatório Municipal de Campinas
Související:
O autorovi
27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Česká astrofotografie měsíce

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236