Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Testování systému NFC pro záznam slabých meteorů

Testování systému NFC pro záznam slabých meteorů

NFC Autor: Jakub Koukal
NFC
Autor: Jakub Koukal
Běžné kamerové systémy fungující v síti EDMONd (European viDeo MeteOr Network) a BRAMON (BRAzilian MeteOr Network) pracují s CCTV kamerami, které jsou vybaveny CCD čipy o velikosti 1/2“ a 1/3“ a většinou CCTV objektivy s proměnným ohniskem (varifokální). Tyto systémy disponují zorným polem (FOV) o velikosti kolem 70 stupňů horizontálně a 56 stupňů vertikálně, což odpovídá běžnému PAL D1 signálu s rozměrem obrazu 720x576 pixelů.Kamery v této konfiguraci jsou schopné zaznamenat nejslabší meteory o zdánlivých jasnostech mezi +1,5 a +2,0 mag. Spíše výjimečně jsou pak schopné zaznamenat i meteory slabší, nicméně účinnost systémů pak drasticky klesá (pro meteory kolem +2,5 mag je to pouze kolem 10% - tedy průměrně každý desátý meteor této hvězdné velikosti je systémem zachycen). Již delší dobu se proto uvažovalo o konstrukci systému s mnohem vyšším dosahem, pokud možno za použití stávajících kamer Watec 902 H2 Ultimate, pouze s využitím světelného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností. Tento koncept ovšem narážel na překážky v podobě malé dostupnosti požadovaných typů objektivů, případně na jejich neúměrnou cenu – videometeorové sítě EDMONd i BRAMON jsou od počátku koncipovány jako amatérské, proto je důraz kladen na co nejlepší finanční dostupnost veškerých komponent systémů.

Meteor zachycený systémem během prvního testu

Nejslabší meteor zachycený systémem během druhého testu

Návrh systému a jeho testování

Maximální ohnisková vzdálenost objektivu byla stanovena na 50 mm z důvodu zachování použitelné velikosti FOV, světelnost pak F/1.0 nebo vyšší. Díky Hvězdárně Valašské Meziříčí byly k dispozici objektivy, které tyto parametry splňovaly – a to objektivy z filmových projektorů Meopta Meostigmat 1/50 – 52,5 mm, o ohniskové vzdálenosti 50 mm a světelnosti F/1.0. Důležitým požadavkem pro budoucí vícestaniční videopozorování meteorických rojů byla identita komponent systémů na obou stanicích, proto bylo předběžně počítáno s použitím jak shodných objektivů na obou stanicích (Meostigmat 1/50), tak také shodných snímacích prvků, tedy CCTV kamer Watec 902 H2 Ultimate s 1/2“ čipem Sony ICX429ALL a citlivostí v BW režimu 0,0001 lx. Pro záznam a vyhodnocení jednotlivých meteorů byl použit software UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer a Ufo Orbit).

První test byl uskutečněn na Hvězdárně Kroměříž 19.8.2014, jako testovací pole pro zjištění limitní hvězdné velikosti byla zvolena otevřená hvězdokupa X a h Persei. Vzhledem k tomu, že objektiv Meostigmat 1/50 není vybaven závitem CS, který je nutný pro upnutí objektivu k tělu kamery Watec, byla testovací sestava dopasována bez použití redukce, čímž utrpěla kolmost optické osy objektivu na čip kamery a také možnost přesného zaostření objektivu. Nicméně i přes tyto nedostatky byla zjištěna limitní hvězdná velikost +9,0 mag (nejslabší zachycená hvězda +9,6 mag) a také byly zachyceny první tři meteory. U slabšího z nich byla určena zdánlivá jasnost +4,1 mag, čímž byly pokořeny dosavadní limity systémů v sítích EDMONd a BRAMON.

Druhý test byl proveden na Hvězdárně Kroměříž 25.8.2014, objektiv byl již osazen s redukcí na CS závit těla kamery Watec. Tato redukce umožňovala jednak dodržení kolmosti optické osy objektivu na CCD čip kamery a také přesné zaostření. Během testu, který byl proveden jako celonoční, bylo zachyceno 6 meteorů, nejslabší pak měl zdánlivou jasnost +5,5 mag, zorné pole bylo při použití rozlišení 720x576 px stanoveno na 6,9x5,5 stupně a limitní hvězdná velikost sestavy byla upřesněna na +9,6 mag (nejslabší zachycená hvězda +10,2 mag). Jako testovací pole bylo opět použita otevřená hvězdokupa X a h Persei.


Vícestaniční pozorování videometeorů systémem NFC

Zorné pole (FOV) obou systémů během dvojstaničního pozorování 28.8.2014

Po úspěchu jednostaničních testů, jejichž cílem bylo definování limitní hvězdné velikosti sestavy, zjištění citlivosti sestavy na slabé meteory a také zjištění deformací obrazu v rámci FOV systému bylo realizováno dvojstaniční videopozorování meteorických rojů dvěma identickými sestavami. První noc (27.8.2014) bylo pozorování uskutečněno ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) Valašské Meziříčí (Hvězdárna Valašské Meziříčí) a Kroměříž. Druhou noc (28.8.2014) pak byla první stanice umístěna v obci Mikulůvka. Tento systém pro dvojstaniční pozorování slabých meteorů byl pracovně nazván NFC (Narrow Field Camera).

Vzdálenost mezi stanicemi Kroměříž a Valašské Meziříčí je 47,0 km, mezi stanicemi Kroměříž a Mikulůvka je 41,4 km, elevace středu zorného pole byla zvolena 45 stupňů, projekce středu zorných polí pak byla stanovena na 100 km nad povrchem Země. Během těchto dvou nocí bylo zaznamenáno celkem 54 jednostaničních meteorů, přičemž první noc bylo pozorování na stanici Valašské Meziříčí výrazně ovlivněno nepřízní počasí (mlha). Nejslabší zaznamenaný meteor měl zdánlivou jasnost +6,4 mag, nejjasnější pak +2,4 mag. Průměrná zdánlivá jasnost všech zaznamenaných meteorů byla +3,9 mag, průměrná zdánlivá jasnost z běžných kamerových systémů sítě CEMeNt v roce 2014 je +0,6 mag.

Srovnání odhadu distribuce zdánlivých jasností a počtů meteorů pro systém NFC

Před tímto testovacím provozem systému NFC byla zpracována teoretická distribuce rozložení zdánlivých jasností a odhad počtu zaznamenaných meteorů, který je možné očekávat při použití systému NFC. Jako referenční vzorek dat bylo využito distribuce zdánlivých jasností z běžných kamer sítě CEMeNt v roce 2014 (59 925 meteorů), uvažovaná mezní hvězdná velikost těchto systémů byla +5,2 mag. Odhad počtu zaznamenaných meteorů systémem NFC byl korigován na malé zorné pole systému a také na vyšší počet meteorů slabších magnitud při populačním indexu 2,8. Limitní hvězdná velikost systému NFC byla uvažována +9,6 mag, v souladu s měřeními provedenými během jednostaničních testů. Podle teoretického modelu by se mělo maximální množství meteorů zaznamenaných systémem NFC nacházet kolem zdánlivé jasnosti +5,0 mag, podle reálné distribuce jasností je to pak kolem +3,5 mag. Taktéž celkové množství zaznamenaných meteorů v poměru k běžnému kamerovému systému je podle modelu kolem 60%, podle reálných dat je to pak kolem 50%. Nicméně toto je ovlivněno jednak nepřízní počasí během první pozorovací noci na stanici Valašské Meziříčí a také malým množstvím dat získaných během dvou nocí.

Výsledky – dvojstaniční dráhy slabých meteorů

2D projekce 14 dvojstaničních drah

Během obou nocí bylo zaznamenáno celkem 14 dvojstaničních drah, efektivita párování jednostaničních meteorů byla tedy 70%. Prvním kritériem pro hodnocení kvality získaných dat bylo posouzení rozdílu geocentrických rychlostí (vg) drah meteoroidů mezi jednotlivými stanicemi. Minimální absolutní rozdíl vg byl 0,03 km/s, maximální 7,47 km/s a průměrný pak 0,88 km/s, poměrný rozdíl (ve vztahu ke geocentrické rychlosti unifikované dráhy) pak byl minimálně 0,12%, maximálně 21,71% a průměrně 2,55%. V tabulce je uveden přehled všech vícestaničních drah i s jednotlivými rozdíly vg mezi stanicemi, hodnoty (dráhy) vyznačené tučnou kurzívou jsou ovlivněny velmi krátkým trváním (0,06 s) meteoru z některé ze stanic, což znemožňuje přesné změření rychlosti meteoru.

 

 

Porovnání geocentrických rychlostí při měření z jednotlivých stanic

Vysvětlivky:

localtime … čas zaznamenání meteoru (UT); ID1 …stanice; vg … geocentrická rychlost (km/s); dvg … odchylka geocentrické rychlosti mezi jednotlivými stanicemi (km/s); dvg% … odchylka geocentrické rychlosti mezi stanicemi vztažená ke geocentrické rychlosti (%);

Dalším kritériem pro posouzení kvality drah meteoroidů byla úhlová odchylka proložené přímky a skutečného záznamu meteoru (cdeg) a také odchylka v přesnosti určení polohy bodů dráhy meteoru, vycházející z astrometrie hvězdného pozadí (ddeg). Obě tyto hodnoty jsou udávaný v úhlových stupních. Minimální hodnota parametru ddeg ze všech 54 jednostaničních meteorů byla 0,00203, maximální 0,00591 a průměrná 0,00410, přičemž průměrná hodnota ddeg ze všech běžných kamerových systémů v síti CEMeNt v roce 2014 je 0,05962. Kamerový systém NFC je tedy v tomto směru víc jak 14x přesnější jak běžné systémy. Minimální hodnota parametru cdeg ze všech 54 jednostaničních meteorů byla 0,00106, maximální 0,00323 a průměrná 0,00168, přičemž průměrná hodnota cdeg ze všech běžných kamerových systémů v síti CEMeNt v roce 2014 je 0,01978. Kamerový systém NFC je tedy v tomto směru víc jak 11x přesnější jak běžné systémy.

 

Přehled elementů drah 14 dvojstaničních meteorů

Vysvětlivky:

localtime … čas zaznamenání meteoru (UT); amag …absolutní magnituda meteoru; vg … geocentrická rychlost (km/s); a … velké poloosa dráhy meteoroidu (AU); q … vzdálenost perihélia dráhy meteoroidu (AU); e … excentricita dráhy meteoroidu (deg); peri … argument šířky perihélia dráhy meteoroidu (deg); node … délka vzestupného uzlu dráhy meteoroidu (deg); incl … sklon dráhy meteoroidu; stream … rojová příslušnost meteoru; dur … trvání meteoru (s); H1 … výška začátku meteoru nad povrchem Země (km); H2 … výška konce meteoru nad povrchem Země (km)

Unifikované dráhy 14 dvojstaničních drah Výběr sedmi velmi přesných dvojstaničních drah, včetně dílčích drah z jednotlivých stanic

 

Závěr

Výsledky testů jednoznačně ukazují, že trvalá instalace systému NFC může přispět jak k prohloubení poznání vlastností slabých meteorů, tak také k výraznému zpřesnění orbitálních elementů drah meteoroidů ve Sluneční soustavě.

 

Realizační tým projektu NFC

Jakub Koukal (CEMeNt)

Jiří Srba (Hvězdárna Valašské Meziříčí)




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »