31. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 8. do 8. 8. 2021. Měsíc po poslední čtvrti směřuje do fáze novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Saturn je navíc v opozici se Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Tmavá obloha nabízí také řadu meteorů z různých rojů, nejen Perseid. K ISS se připojil modul Nauka a opět způsobil pár vrásek na tváři řídících týmů, když stanici trochu roztočil. K ISS se chystá na zkušební let loď Starliner. Raketa Ariane 5 byla s novým krytem družic úspěšná. Před 50 lety letěl jako druhý člověk do kosmu German Titov ve Vostoku 2.
Obloha
Měsíc bude v novu v neděli 8. srpna v 15:50 SELČ. V noci na čtvrtek 5. 8. se jeho srpek dotkne hvězdokupy M35 v Blížencích.
Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) uvidíme dobře už kolem půlnoci. 2. srpna je Saturn v opozici se Sluncem. Všimněte si, že jeho prstenec je jasnější díky opozičnímu efektu.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Zmizely skvrny a erupční aktivita je nejnižší za mnoho týdnů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Meteorické roje, které můžeme pozorovat na začátku srpna zahrnují nejen počínající aktivitu Perseid. Doznívá aktivita alfa Kaprikornid. Roje s pomalými meteory (22 km/s) a velmi malým počtem. Pokud tedy třeba jen jednou za hodinu spatříme pomalu letící meteor směrem od jižního obzoru, třeba to bude zrovna Kaprikornida. Dalším končícím rojem jsou jižní Delta Akvaridy. Vyletují rychleji (41 km/s) jakoby jižně od pravé dolní části Pegasova čtverce. Na temné obloze lze spatřit asi 3 meteory tohoto roje za hodinu. Perseidy jsou nejrychlejší (59 km/s) a vyletují z místa pod dvojitým W souhvězdí Kassiopeia. Spatříme jich zatím také jen několik za hodinu.
Kosmonautika
Modul Nauka se 29. července úspěšně spojil s ISS. Tři hodiny po spojení však došlo k neočekávané činnosti jejích motorů, které vedlo ke změně orientace ISS. Situaci korigovaly motory modulu Zvezda a později nákladní Progress připojený naproti Nauce. Mezitím se podařilo motory Nauky vypnout a situace je stabilní.
Po delší odmlce úspěšně odstartovala raketa Ariane 5. Opět vynesla dvě družice – Star One D2 a Eutelsat Quantum. Start byl ostře sledován, protože mezitím došlo k vylepšení aerodynamického krytu, pod kterým se družice schovávají při letu hustými vrstvami atmosféry. Špice krytu způsobovala nežádoucí větší vibrace a nyní se vyhodnotí, zda úpravy krytu pomohly. Pokud bude i následující start této rakety úspěšný, bude schválen její start s dalekohledem Jamese Webba letos na podzim.
Autor: ESA/Arianespace
3. srpna je v plánu start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner firmy Boeing na misi OFT-3 (Orbital Flight Test, tedy test lodi na oběžné dráze). Poslední test číslo dva přinesl řadu problémů a loď se nakonec ani nespojila s ISS. Tentokrát by tedy mělo dojít i ke spojení se stanicí a loď by snad už měla být připravena k vynášení astronautů na palubu ISS.
Výročí
Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (840 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Kasijopea. Jednalo se o supernovu SN 1181. Jde o jednu z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá supernova, 1987A, vybuchla v sousedním Velkém Magellanově oblaku, a byla viditelná z jižní polokoule, v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny – zbytku supernovy z roku 1054.
4. srpna 1901 (120 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Buchar. Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka). Pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.
6. srpna 1961 (60 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou – důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
7. srpna 1976 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda Viking 2. Přistávací část sondy dosedla 3. září v oblasti Utopia, kde fungovala až do roku 1980.
8. srpna 1926 (95 let) se narodil RNDr. Vladimír Vanýsek, čestný člen České astronomické společnosti, kterého si jistě mnozí vybaví díky knize Základy astronomie a a astrofyziky.
Výhled na příští týden
- Maximum meteorického roje Perseid
- výročí: Luna 24
- výročí: Lunar Orbiter 1
- výročí: objev změn jasu Miry Ceti
- výročí: František Link
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
