Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2021

31. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. srpna 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 8. do 8. 8. 2021. Měsíc po poslední čtvrti směřuje do fáze novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Saturn je navíc v opozici se Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Tmavá obloha nabízí také řadu meteorů z různých rojů, nejen Perseid. K ISS se připojil modul Nauka a opět způsobil pár vrásek na tváři řídících týmů, když stanici trochu roztočil. K ISS se chystá na zkušební let loď Starliner. Raketa Ariane 5 byla s novým krytem družic úspěšná. Před 50 lety letěl jako druhý člověk do kosmu German Titov ve Vostoku 2.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 8. srpna v 15:50 SELČ. V noci na čtvrtek 5. 8. se jeho srpek dotkne hvězdokupy M35 v Blížencích.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) uvidíme dobře už kolem půlnoci. 2. srpna je Saturn v opozici se Sluncem. Všimněte si, že jeho prstenec je jasnější díky opozičnímu efektu.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zmizely skvrny a erupční aktivita je nejnižší za mnoho týdnů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Meteorické roje, které můžeme pozorovat na začátku srpna zahrnují nejen počínající aktivitu Perseid. Doznívá aktivita alfa Kaprikornid. Roje s pomalými meteory (22 km/s) a velmi malým počtem. Pokud tedy třeba jen jednou za hodinu spatříme pomalu letící meteor směrem od jižního obzoru, třeba to bude zrovna Kaprikornida. Dalším končícím rojem jsou jižní Delta Akvaridy. Vyletují rychleji (41 km/s) jakoby jižně od pravé dolní části Pegasova čtverce. Na temné obloze lze spatřit asi 3 meteory tohoto roje za hodinu. Perseidy jsou nejrychlejší (59 km/s) a vyletují z místa pod dvojitým W souhvězdí Kassiopeia. Spatříme jich zatím také jen několik za hodinu.

Kosmonautika

Modul Nauka se 29. července úspěšně spojil s ISS. Tři hodiny po spojení však došlo k neočekávané činnosti jejích motorů, které vedlo ke změně orientace ISS. Situaci korigovaly motory modulu Zvezda a později nákladní Progress připojený naproti Nauce. Mezitím se podařilo motory Nauky vypnout a situace je stabilní.

Po delší odmlce úspěšně odstartovala raketa Ariane 5. Opět vynesla dvě družice – Star One D2 a Eutelsat Quantum. Start byl ostře sledován, protože mezitím došlo k vylepšení aerodynamického krytu, pod kterým se družice schovávají při letu hustými vrstvami atmosféry. Špice krytu způsobovala nežádoucí větší vibrace a nyní se vyhodnotí, zda úpravy krytu pomohly. Pokud bude i následující start této rakety úspěšný, bude schválen její start s dalekohledem Jamese Webba letos na podzim.

Raketa Ariane 5 startuje 30. července 2021 s družicemi Star One D2 a Eutelsat Quantum Autor: ESA/Arianespace
Raketa Ariane 5 startuje 30. července 2021 s družicemi Star One D2 a Eutelsat Quantum
Autor: ESA/Arianespace

3. srpna je v plánu start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner firmy Boeing na misi OFT-3 (Orbital Flight Test, tedy test lodi na oběžné dráze). Poslední test číslo dva přinesl řadu problémů a loď se nakonec ani nespojila s ISS. Tentokrát by tedy mělo dojít i ke spojení se stanicí a loď by snad už měla být připravena k vynášení astronautů na palubu ISS.

Výročí

Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (840 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Kasijopea. Jednalo se o supernovu SN 1181. Jde o jednu z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá supernova, 1987A, vybuchla v sousedním Velkém Magellanově oblaku, a byla viditelná z jižní polokoule, v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny – zbytku supernovy z roku 1054.

4. srpna 1901 (120 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Buchar. Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka). Pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.

6. srpna 1961 (60 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou – důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.

7. srpna 1976 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda Viking 2. Přistávací část sondy dosedla 3. září v oblasti Utopia, kde fungovala až do roku 1980.

8. srpna 1926 (95 let) se narodil RNDr. Vladimír Vanýsek, čestný člen České astronomické společnosti, kterého si jistě mnozí vybaví díky knize Základy astronomie a a astrofyziky.

Výhled na příští týden 

  • Maximum meteorického roje Perseid
  • výročí: Luna 24
  • výročí: Lunar Orbiter 1
  • výročí: objev změn jasu Miry Ceti
  • výročí: František Link

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: German Titov, Vostok 2, SN 1181, Emil Buchar, Viking 2, Vladimír Vanýsek


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »