Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2020

38. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 16. září 2020 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2020. Měsíc bude v novu. Pokračuje ideální večerní viditelnost dvojice velkých planet Jupiteru a Saturnu. Stále se zlepšuje i viditelnost planety Mars. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši, která projde kolem Jesliček. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze bude vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Prohlédneme si detailně mlhoviny v souhvězdí Labutě. V týdnu jsou v plánu dva čínské starty v jednom dni a dva starty z mysu Canaveral. Před 105 lety se narodil John Dobson, který přinesl amatérským astronomům zajímavou konstrukci dalekohledu.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 17. září ve 13:00 SELČ. Měsíční srpek se už v pondělí nad ránem vyskytne ve společnosti hvězdokupy Jesličky (M44) v Rakovi a ještě kousek níže bude i Venuše. S velmi starým srpkem Měsíce před novem se budeme moci rozloučit nejspíš ve středu ráno, a pak už budeme moci vyhlížet slabý kužel zvířetníkového světla.

Přehledová mapka ze Stellaria zobrazující pohled na ranní oblohu 14. 9. směrem k jihovýchodu
Přehledová mapka ze Stellaria zobrazující pohled na ranní oblohu 14. 9. směrem k jihovýchodu

Venuše, Měsíc a Jesličky 14. září 2020 nad ránem. Simulace pomocí programu Stellarium
Venuše, Měsíc a Jesličky 14. září 2020 nad ránem. Simulace pomocí programu Stellarium

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Jasný Mars (−2,2 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko v druhé polovině noci. Amatérská technika pokročila, a tak i naši fotografové snímají například sopky v planině Tharsis. Martin Trojan zachytil pěkně všechny čtyři, u dvou z nich jsou vidět i pěkné vlečky vysoké oblačnosti. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,2 mag). Ta se tedy prosmýkne kolem Jesliček a směřuje k Regulu ve Lvu. Koncem týdne se začne Venuše blížit planetce (4) Vesta, která má ale jen 8,4 mag.

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 14. září ve 20:45 SELČ, 16. 9. ve 22:25 či 19. 9. v 19:55. Z úkazů měsíčků se nabízí např. 16. září ve 22:42 SELČ zákryt Io. Přechod Io nás čeká hned o den později 17. 9 – měsíc 20:02-22:18, stín od 21:16. 18. 9. ve 20:40 končí zatmění Io. V sobotu 19. září nás čeká přechod Ganymedu od 19:30 do 22:51.

O tom, že aktuálně zažíváme až na Merkur pěknou přehlídku planet, nás přesvědčil v čtenářské galerii svojí mozaikou s Měsícem Antonín Pisár.

Sluneční soustava Autor: Antonín Pisár
Sluneční soustava
Autor: Antonín Pisár

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Mlhoviny v oblasti severního kříže, tak by se dala nazvat fotografie Ondry Králika zachycující fascinující emisní mlhoviny v oblasti souhvězdí Labutě. Jedná se o nezvyklou kombinaci dvou různých fotografií. Ondra snímal pomocí Canonu 6D Mléčnou dráhu tak, jak ji běžné fotoaparáty vnímají, tedy v barvách RGB. Poté nasadil filtr h-afa a za svitu Měsíce nasnímal ještě detaily mlhovin, které se v této části oblohy nachází. Výsledkem kombinace h-afla a RGB je netradiční pohled na rozsáhlé červené mlhoviny, které se zde nachází, ale také zde vidíme řadu velmi dobře známých objektů. Pod jasným Denebem na ocasu Labutě to jsou především mlhovina Severní Amerika a Pelikán. V pravém křídle Labutě dole je vidět zbytky po výbuchu supernovy – Řasovou mlhovinu. Vpravo od středu kříže se dá vidět například Srpková mlhovina a Tulipán. Úplně nalevo se na konci temného pásu prachu nachází svítící malinký Zámotek plynové mlhoviny (Kokon).

Mlhoviny v Labuti v netradiční kombinaci h-alfa a RGB Autor: Ondrej Králik
Mlhoviny v Labuti v netradiční kombinaci h-alfa a RGB
Autor: Ondrej Králik

Zvířetníkové světlo není u nás příliš dobře viditelné. Může za to světelnému znečištění. Výjimkou je zčásti období kolem rovnodennosti, kdy nejjasnější partie prachu ve sluneční soustavě, nasvíceného slunečním zářením, vidíme jako šikmý kužel procházející zvířetníkovými souhvězdími. Proto i teď můžeme toto slabé světlo pozorovat. Nejlépe nad ránem a tam, kde směrem k východu nejsou velká města.

Kosmonautika

V minulém týdnu jsme upozorňovali na chystaný test nové soukromé rakety Astra 3.1, ta ovšem selhala krátce po startu.

Úspěšnější byla čínská raketa CZ-4B, která vynesla další z řady optických družic Gaofen 11-02.

Čína by měla 15. září vypustit dvě rakety CZ-11. Jednu z pevninského a jednu z mořského kosmodromu.

Z Floridy by měly proběhnout dva starty. 17. září je v plánu start 12. várky Starlinků na raketě Falcon 9. 18. září má letět odložená Delta IV-Heavy s tajnou družicí NROL-44.

Výročí

14. září 1915 (105 let) se narodil amatérský astronom John Dobson. Netřeba připomínat, že jeho návrh umístit dalekohled newtonova typu do azimutální montáže ve tvaru bedýnky, se stal velmi oblíbeným. Amatérským astronomům to umožňuje pořizovat si velké zrcadlové dalekohledy za rozumnou cenu a dobrý přístup k okuláru.

18. září 1965 (55 let) objevili japonští astronomové Kaoru Ikeya a Tsutomu Seki velmi známou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Kometa je totiž tzv. lízač Slunce, resp. kometa Kreutzovy rodiny komet, které již mnohokrát v minulosti přinesly také jedny z nejjasnějších komet historie, často viditelné i během dne nedaleko Slunce. Podobně to bylo i s kometou Ikeya-Seki, která zazářila na obloze v říjnu 1965. Posledním jasným zástupcem byla C/2011 W3 (Lovejoy) viditelná jen na jižním nebi jako „vánoční kometa“ 2011.

19. září 1965 (55 let) se narodila americká astronautka Sunita Williams. Obvykle nejsou astronautům tyto přehledy věnovány, protože jich je několik set, ale Sunita mezi nimi vyniká. Nejvíce je znám její rekord v počtu sedmi výstupů do vesmíru (mezi ženami) a také v celkové době výstupů do volného kosmu v trvání 50 hodin 40 minut. Letěla raketoplánem a dvakrát byla členem dlouhodobé posádky ISS. Také dnes pomáhá při výcviku astronautů. Aktuálně je členkou posádky, která poletí jako první v soukromé kosmické lodi Starliner v rámci mise CTS-1 k ISS.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce, Jupiteru a Saturnu
  • Výročí: John Young

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sunita Williams, John Dobson, Ikeya-Seki, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »