Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2020

38. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 16. září 2020 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2020. Měsíc bude v novu. Pokračuje ideální večerní viditelnost dvojice velkých planet Jupiteru a Saturnu. Stále se zlepšuje i viditelnost planety Mars. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši, která projde kolem Jesliček. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze bude vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Prohlédneme si detailně mlhoviny v souhvězdí Labutě. V týdnu jsou v plánu dva čínské starty v jednom dni a dva starty z mysu Canaveral. Před 105 lety se narodil John Dobson, který přinesl amatérským astronomům zajímavou konstrukci dalekohledu.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 17. září ve 13:00 SELČ. Měsíční srpek se už v pondělí nad ránem vyskytne ve společnosti hvězdokupy Jesličky (M44) v Rakovi a ještě kousek níže bude i Venuše. S velmi starým srpkem Měsíce před novem se budeme moci rozloučit nejspíš ve středu ráno, a pak už budeme moci vyhlížet slabý kužel zvířetníkového světla.

Přehledová mapka ze Stellaria zobrazující pohled na ranní oblohu 14. 9. směrem k jihovýchodu
Přehledová mapka ze Stellaria zobrazující pohled na ranní oblohu 14. 9. směrem k jihovýchodu

Venuše, Měsíc a Jesličky 14. září 2020 nad ránem. Simulace pomocí programu Stellarium
Venuše, Měsíc a Jesličky 14. září 2020 nad ránem. Simulace pomocí programu Stellarium

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Jasný Mars (−2,2 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko v druhé polovině noci. Amatérská technika pokročila, a tak i naši fotografové snímají například sopky v planině Tharsis. Martin Trojan zachytil pěkně všechny čtyři, u dvou z nich jsou vidět i pěkné vlečky vysoké oblačnosti. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,2 mag). Ta se tedy prosmýkne kolem Jesliček a směřuje k Regulu ve Lvu. Koncem týdne se začne Venuše blížit planetce (4) Vesta, která má ale jen 8,4 mag.

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 14. září ve 20:45 SELČ, 16. 9. ve 22:25 či 19. 9. v 19:55. Z úkazů měsíčků se nabízí např. 16. září ve 22:42 SELČ zákryt Io. Přechod Io nás čeká hned o den později 17. 9 – měsíc 20:02-22:18, stín od 21:16. 18. 9. ve 20:40 končí zatmění Io. V sobotu 19. září nás čeká přechod Ganymedu od 19:30 do 22:51.

O tom, že aktuálně zažíváme až na Merkur pěknou přehlídku planet, nás přesvědčil v čtenářské galerii svojí mozaikou s Měsícem Antonín Pisár.

Sluneční soustava Autor: Antonín Pisár
Sluneční soustava
Autor: Antonín Pisár

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Mlhoviny v oblasti severního kříže, tak by se dala nazvat fotografie Ondry Králika zachycující fascinující emisní mlhoviny v oblasti souhvězdí Labutě. Jedná se o nezvyklou kombinaci dvou různých fotografií. Ondra snímal pomocí Canonu 6D Mléčnou dráhu tak, jak ji běžné fotoaparáty vnímají, tedy v barvách RGB. Poté nasadil filtr h-afa a za svitu Měsíce nasnímal ještě detaily mlhovin, které se v této části oblohy nachází. Výsledkem kombinace h-afla a RGB je netradiční pohled na rozsáhlé červené mlhoviny, které se zde nachází, ale také zde vidíme řadu velmi dobře známých objektů. Pod jasným Denebem na ocasu Labutě to jsou především mlhovina Severní Amerika a Pelikán. V pravém křídle Labutě dole je vidět zbytky po výbuchu supernovy – Řasovou mlhovinu. Vpravo od středu kříže se dá vidět například Srpková mlhovina a Tulipán. Úplně nalevo se na konci temného pásu prachu nachází svítící malinký Zámotek plynové mlhoviny (Kokon).

Mlhoviny v Labuti v netradiční kombinaci h-alfa a RGB Autor: Ondrej Králik
Mlhoviny v Labuti v netradiční kombinaci h-alfa a RGB
Autor: Ondrej Králik

Zvířetníkové světlo není u nás příliš dobře viditelné. Může za to světelnému znečištění. Výjimkou je zčásti období kolem rovnodennosti, kdy nejjasnější partie prachu ve sluneční soustavě, nasvíceného slunečním zářením, vidíme jako šikmý kužel procházející zvířetníkovými souhvězdími. Proto i teď můžeme toto slabé světlo pozorovat. Nejlépe nad ránem a tam, kde směrem k východu nejsou velká města.

Kosmonautika

V minulém týdnu jsme upozorňovali na chystaný test nové soukromé rakety Astra 3.1, ta ovšem selhala krátce po startu.

Úspěšnější byla čínská raketa CZ-4B, která vynesla další z řady optických družic Gaofen 11-02.

Čína by měla 15. září vypustit dvě rakety CZ-11. Jednu z pevninského a jednu z mořského kosmodromu.

Z Floridy by měly proběhnout dva starty. 17. září je v plánu start 12. várky Starlinků na raketě Falcon 9. 18. září má letět odložená Delta IV-Heavy s tajnou družicí NROL-44.

Výročí

14. září 1915 (105 let) se narodil amatérský astronom John Dobson. Netřeba připomínat, že jeho návrh umístit dalekohled newtonova typu do azimutální montáže ve tvaru bedýnky, se stal velmi oblíbeným. Amatérským astronomům to umožňuje pořizovat si velké zrcadlové dalekohledy za rozumnou cenu a dobrý přístup k okuláru.

18. září 1965 (55 let) objevili japonští astronomové Kaoru Ikeya a Tsutomu Seki velmi známou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Kometa je totiž tzv. lízač Slunce, resp. kometa Kreutzovy rodiny komet, které již mnohokrát v minulosti přinesly také jedny z nejjasnějších komet historie, často viditelné i během dne nedaleko Slunce. Podobně to bylo i s kometou Ikeya-Seki, která zazářila na obloze v říjnu 1965. Posledním jasným zástupcem byla C/2011 W3 (Lovejoy) viditelná jen na jižním nebi jako „vánoční kometa“ 2011.

19. září 1965 (55 let) se narodila americká astronautka Sunita Williams. Obvykle nejsou astronautům tyto přehledy věnovány, protože jich je několik set, ale Sunita mezi nimi vyniká. Nejvíce je znám její rekord v počtu sedmi výstupů do vesmíru (mezi ženami) a také v celkové době výstupů do volného kosmu v trvání 50 hodin 40 minut. Letěla raketoplánem a dvakrát byla členem dlouhodobé posádky ISS. Také dnes pomáhá při výcviku astronautů. Aktuálně je členkou posádky, která poletí jako první v soukromé kosmické lodi Starliner v rámci mise CTS-1 k ISS.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce, Jupiteru a Saturnu
  • Výročí: John Young

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sunita Williams, John Dobson, Ikeya-Seki, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »