Starship V2 konečně úspěšně?

Nalijme si čistého vína, druhá generace Starship si v předchozích misích či zkouškách moc nevedla. Naposledy při zkušebním statickém zážehu na stanovišti Massey’s explodoval exemplář lodi označený S36, který se měl vydat na misi IFT-10, tedy tu, jež odstartovala na konci minulého měsíce a o níž je tento článek. Ani při testovacích letech to žádná sláva nebyla – ani jednomu z celkových tří prototypů se nepodařilo splnit cíl mise, tedy návrat zpět na Zemi. Dva z nich dokonce nedolétly ani na transatmosférickou dráhu.

Přestože počasí nevypadalo úplně nejlépe, tak se start desátého integrovaného letu (IFT-10) uskutečnil a v 1:50 SELČ Super Heavy B16 společně se Starship S37 vyrazily vstříc obloze. V přímém přenosu jsme tak již podesáté sledovali start nejsilnější a největší rakety, kterou kdy lidstvo postavilo. Svým tahem a výškou překonává dokonce i legendární Saturn V, jenž dostal astronauty na Měsíc. Vize SpaceX je taková, že Starship by nás měla dostat ještě dál – třeba na rudou planetu.

Booster pracoval po celou dobu svého letu správně, předčasně se vypnul jen jediný motor, což však při počtu motorů Raptor 2 na spodní části Super Heavy nečinilo žádný problém. Po chvíli došlo k separaci Starship a prvního stupně pomocí metody hot-staging. To stručně řečeno znamená, že raketové motory na Starship se zažehnou ještě za chodu těch na Super Heavy. Tato metoda je energeticky výhodná a je typická například i pro rakety Sojuz nebo Proton.

Zatímco loď S37 pokračovala dál, Super Heavy obrátila směr a zažehla své trysky při zpětném zážehu. Po něm následovalo oddělení prstence potřebného pro hot-staging a následný přistávací zážeh s manévrováním. Simulované přistání do vln Mexického zálivu se povedlo podle plánu.

Během následujících desítek minut Starship na suborbitální dráze vypustila osm demonstrátorů družic Starlink. Šlo o historicky první vypuštění nějakého nákladu z nákladového prostoru Starship. Byl tím také otestován speciální „dávkovač“ (takto je tento mechanismus na internetu často označován) na vypouštění družic Starlink. Právě mise s družicemi komunikační megakonstelace provozované rovněž firmou SpaceX by měly v budoucnu tvořit většinu nákladů misí této lodi. Také byl proveden opětovný zážeh jednoho z motorů Raptor v kosmickém prostoru. Schopnost raketové motory znovu zažehnout bude stěžejní pro náročnější mise na vyšší oběžné dráhy či pro deorbitaci Starship.

Poté následovala pro ni nejkritičtější část mise, a to návrat atmosférou na Zemi. Při průchodu atmosférou jsme mohli pozorovat známky poškození konstrukce, po nichž následovala exploze přicházející od zadního levého křídla. Příčinou mohl být problém v chladícím potrubí. I tak však Starship zvládla průlet horkým plazmatem v rámci možností ještě docela dobře, přestože utrpěla výrazná poškození obou zadních křídel. Provedla přistávací zážeh a pomalu přistála do vln Indického oceánu, pouze tři metry dál od určeného bodu simulovaného přistání. Dostalo se nám nádherných záběrů zprostředkovaných kamerou na člunu nedaleko očekávaného místa dosednutí. K přistání došlo hodinu a šest minut po startu.

Celkově lze desátý integrovaný let dua Super Heavy a Starship zhodnotit pozitivně. Je vidět velmi výrazný posun oproti misím minulým, ale na druhou stranu je stále co zlepšovat do dalších misí. Technici, inženýři a další lidé, kteří se na přípravě podíleli si zaslouží obrovský obdiv a gratulace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] SpaceX successfully launches Super Heavy-Starship on critical test flight
[2] Kletba druhé generace Starship prolomena?