< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautika v roce 2024
Zdeněk Jánský Vytisknout článek

Kosmonautika v roce 2024

Nejočekávanější události v kosmonautice v roce 2024
Autor: Zdeněk Jánský

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Hned v lednu nás čeká přistání na Měsíci, a to japonského lunárního landeru SLIM. Tento lander váží asi 0,5 tuny a veze na Měsíc dvě lunární vozítka a čtyři vědecké přístroje. Ve stejném měsíci odstartuje i další měsíční lander Peregrine od americké firmy Astrobotic. Do vesmíru ho vynese při svém premiérovém startu raketa Vulcan-Centaur od firmy United Launch Aliance (ULA). Samotný lander Peregrine bude při startu vážit cca 1,3 tuny, ponese 14 komerčních nákladů a malý lunární rover.

Lunární lander Nova C Autor: BBC
Lunární lander Nova C
Autor: BBC
V únoru odstartuje z Kennedyho střediska do vesmíru další lunární lander Nova-C. Tento lander má startovní hmotnost cca 2 tuny a na Měsíc dokáže přivézt až 100 kg. Při první misi bude v nákladu pět vědeckých přístrojů od NASA a dva komerční náklady. Landery Nova-C a Peregrina navíc vybrala NASA do svého programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS), to znamená, že tyto landery budou při svých dalších misích nést vědecké náklady od NASA.

Na duben je plánována mise Polaris Dawn, při které dojde k prvnímu komerčnímu výstupu turistů do volného kosmického prostoru. V posádku mise tvoří americký milionář Jared Issacman, pilot USAF Scott Poteet a inženýrky SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon. Pro tři poslední členy posádky to bude první let do kosmu, jediný Issacman už v kosmu byl, a to při misi Inspiration 4.

Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn Autor: SpaceNews.com
Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn
Autor: SpaceNews.com
V říjnu nás čeká důležitý start – odstartuje meziplanetární sonda Europa Clipper k Jupiteru. Tato sonda se bude v rámci své cca pětileté mise bude zabývat průzkumem Jupiterova měsíce Europa. Bude provádět snímkování povrchu měsíce a bude zkoumat její ledové oceány. Nese 9 vědeckých přístrojů, mezi které patří spektrometr, magnetometr nebo širokoúhlá kamera. Sonda bude také testovat rádiovou komunikaci mezi Jupiterem a měsícem pomocí radarové antény. O vynesení této sondy do kosmu se postará raketa Falcon Heavy od firmy SpaceX.

VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa Autor: NASA/JPL
VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL
Na listopad je plánován také start Falconu Heavy s lunárním vozítkem VIPER od NASA společně s landerem Griffin od firmy Astrobotic, který ho na Měsíc přiveze. Startovní hmotnost roveru je 430 kg a nese 4 vědecké přístroje – tři spektrometry a geologický vrták. Přistání na jižním pólu Měsíce by mělo proběhnout ještě ve stejném měsíci jako start. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] kosmonautix.cz
[3] wikipedia.org



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Další články autora (15)

Štítky: Europa Clipper, SpaceX, Falcon Heavy, Měsíc, Starship, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika

47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »