Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 50 lety odstartovala sonda Viking 1

Před 50 lety odstartovala sonda Viking 1

Start rakety Titan-3E se sondou Viking 1 dne 20. srpna 1975
Autor: NASA

V mém minulém článku jsme si připomněli výročí padesáti let od spojení kosmických lodí Apollo a Sojuz. Pár týdnů uplynulo a už tu máme další výročí! Dnes je to přesně půlstoletí od startu americké sondy Viking 1, jednoho z dvojčat, která změnila náš pohled na planetu Mars. Viking 1 a 2 nebyly pouze slavné přistávací moduly, které jako první úspěšně pracovaly na povrchu této planety, ale součástí byly i družice Marsu, které ho detailně mapovaly z oběžné dráhy.

Viking 1 byla první ze dvou misí marsovského programu Viking. Obě sondy vypuštěné v rámci tohoto programu byly identické, složené ze dvou hlavních částí – orbiteru a landeru. Při startu tvořily dohromady jeden celek, k jejich rozdělení došlo až na oběžné dráze okolo planety Mars. Hlavním cílem první zmíněné části sondy bylo fotografování povrchu rudé planety a provádění komunikace s landerem po jeho přistání. Přistávací modul naproti tomu studoval Mars přímo z jeho povrchu. Dohromady měl Viking startovní hmotnost přes tři tuny.

Carl Sagan jako jeden z hlavních otců mise Viking u modelu přistávací části Autor: NASA/JPL
Carl Sagan jako jeden z hlavních otců mise Viking u modelu přistávací části
Autor: NASA/JPL

Úspěšný start nosiče Titan IIIE s první sondou Viking na palubě se uskutečnil 20. srpna 1975 ve 21:22 UTC z floridské rampy LC-41 na Mysu Canaveral. Pokud je vám jméno tohoto startovního komplexu povědomé, není to náhoda, neboť pod názvem SLC-41 jej má v dlouhodobém pronájmu komerční společnost United Launch Alliance a dnes z ní létají rakety Atlas V či jejich budoucí nástupce Vulcan. Obecně jde o velmi významnou rampu, protože z ní kromě této sondy startovaly třeba také legendární sondy Voyager a další vědecké mise.

V červenci roku 1976 se cesty obou částí Vikingu 1 rozdělily a lander započal přípravu na své přistání. Vědecké experimenty na palubě přistávacího modulu probíhaly už při vstupu do atmosféry, kdy byl využit například hmotnostní spektrometr. Ve výšce šest kilometrů nad povrchem modul otevřel své padáky o průměru šestnáct metrů. Za pár sekund byl odhozen tepelný štít, který už nadále nebyl potřeba. Pomocí malých raketových motorků lander zbrzdil na přistávací rychlost a 20. července 1976 v 11:53 UTC přistál v oblasti Chryse Planitia na povrchu Marsu. O necelou půl minutu po přistání započalo odesílání první pořízené fotografie zpět na Zemi.

Balvan zvaný Big Joe v Chryse Planitia zaznamenala jedna z kamer Vikingu 1 v ranních hodinách krátce po přistání v roce 1976 Autor: NASA/JPL
Balvan zvaný Big Joe v Chryse Planitia zaznamenala jedna z kamer Vikingu 1 v ranních hodinách krátce po přistání v roce 1976
Autor: NASA/JPL

Asi o měsíc později byly pomocí mechanické paže odebrány vzorky horniny, které byly analyzovány pomocí přístrojů landeru. Unitř sondy bylo provedeno několik biologických experimentů, a i když jeden skončil spíše pozitivní detekcí, celkově se domníváme, že život na Marsu jím detekován nebyl. Popřípadě ani nemohl být, pokud by ve vzorcích byly přítomny jedovaté perchloráty, ovšem to už je zatím jen spekulace.

Přistávací modul Vikingu 1 úspěšně pracoval na povrchu až do začátku listopadu roku 1982, kdy s ním byl ztracen kontakt při zadání špatného příkazu. Další pokusy o navázání kontaktu nebyly úspěšné. Lander byl v roce 2006 z oběžné dráhy vyfotografován sondou Mars Reconnaissance Orbiter.

Celkově vzato byla mise sondy Viking 1 více než úspěšná. Podařilo se provést první přistání na povrchu Marsu, ale i provést mnoho důležitých vědeckých experimentů. Orbiter mimo jiné dokonce uskutečnil blízký průlet okolo měsíce Phobos.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Viking 1 - Wikipedia
[2] Viking 1 - Wikipedie
[3] Viking program - Wikipedia



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Viking 1, Projekt Viking


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »