Před 50 lety odstartovala sonda Viking 1
Autor: NASA
V mém minulém článku jsme si připomněli výročí padesáti let od spojení kosmických lodí Apollo a Sojuz. Pár týdnů uplynulo a už tu máme další výročí! Dnes je to přesně půlstoletí od startu americké sondy Viking 1, jednoho z dvojčat, která změnila náš pohled na planetu Mars. Viking 1 a 2 nebyly pouze slavné přistávací moduly, které jako první úspěšně pracovaly na povrchu této planety, ale součástí byly i družice Marsu, které ho detailně mapovaly z oběžné dráhy.
Viking 1 byla první ze dvou misí marsovského programu Viking. Obě sondy vypuštěné v rámci tohoto programu byly identické, složené ze dvou hlavních částí – orbiteru a landeru. Při startu tvořily dohromady jeden celek, k jejich rozdělení došlo až na oběžné dráze okolo planety Mars. Hlavním cílem první zmíněné části sondy bylo fotografování povrchu rudé planety a provádění komunikace s landerem po jeho přistání. Přistávací modul naproti tomu studoval Mars přímo z jeho povrchu. Dohromady měl Viking startovní hmotnost přes tři tuny.
Autor: NASA/JPL
Úspěšný start nosiče Titan IIIE s první sondou Viking na palubě se uskutečnil 20. srpna 1975 ve 21:22 UTC z floridské rampy LC-41 na Mysu Canaveral. Pokud je vám jméno tohoto startovního komplexu povědomé, není to náhoda, neboť pod názvem SLC-41 jej má v dlouhodobém pronájmu komerční společnost United Launch Alliance a dnes z ní létají rakety Atlas V či jejich budoucí nástupce Vulcan. Obecně jde o velmi významnou rampu, protože z ní kromě této sondy startovaly třeba také legendární sondy Voyager a další vědecké mise.
V červenci roku 1976 se cesty obou částí Vikingu 1 rozdělily a lander započal přípravu na své přistání. Vědecké experimenty na palubě přistávacího modulu probíhaly už při vstupu do atmosféry, kdy byl využit například hmotnostní spektrometr. Ve výšce šest kilometrů nad povrchem modul otevřel své padáky o průměru šestnáct metrů. Za pár sekund byl odhozen tepelný štít, který už nadále nebyl potřeba. Pomocí malých raketových motorků lander zbrzdil na přistávací rychlost a 20. července 1976 v 11:53 UTC přistál v oblasti Chryse Planitia na povrchu Marsu. O necelou půl minutu po přistání započalo odesílání první pořízené fotografie zpět na Zemi.
Autor: NASA/JPL
Asi o měsíc později byly pomocí mechanické paže odebrány vzorky horniny, které byly analyzovány pomocí přístrojů landeru. Unitř sondy bylo provedeno několik biologických experimentů, a i když jeden skončil spíše pozitivní detekcí, celkově se domníváme, že život na Marsu jím detekován nebyl. Popřípadě ani nemohl být, pokud by ve vzorcích byly přítomny jedovaté perchloráty, ovšem to už je zatím jen spekulace.
Přistávací modul Vikingu 1 úspěšně pracoval na povrchu až do začátku listopadu roku 1982, kdy s ním byl ztracen kontakt při zadání špatného příkazu. Další pokusy o navázání kontaktu nebyly úspěšné. Lander byl v roce 2006 z oběžné dráhy vyfotografován sondou Mars Reconnaissance Orbiter.
Celkově vzato byla mise sondy Viking 1 více než úspěšná. Podařilo se provést první přistání na povrchu Marsu, ale i provést mnoho důležitých vědeckých experimentů. Orbiter mimo jiné dokonce uskutečnil blízký průlet okolo měsíce Phobos.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Viking 1 - Wikipedia
[2] Viking 1 - Wikipedie
[3] Viking program - Wikipedia
O autorovi
Zdeněk Jánský
Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.
V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.
Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.
Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.
