Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2011

29. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Ke konci týdne v neděli se přiblíží k Jupiteru. Z některých míst ČR bude viditelný ve čtvrtek a v pátek přelet ISS přes Měsíc (v dopoledních hodinách - více zde).

seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu (ve čtvrtek 21. 7. projde středem kotoučku ve 3:10 SELČ). 20. 7. ve 3:06 zmizí za Jupiterem Ganymédes. 21. 7. ve 2:41 začíná přechod stínu Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi. Situaci 24. července nad ránem zachycuje simulace z programu Stellarium.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).

Aktivita Slunce je o něco vyšší. Počet skvrn se nyní rychle mění, ale vždy byla na disku alespoň jedna mnohem větší než naše Země. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět naposledy 12. července. Budou další? Sledujte např. na webu http://ukazy.astro.cz.

ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011. Autor: Martin Gembec
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011.
Autor: Martin Gembec
Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk nebo přeletí přes Měsíc. Jak takový přelet probíhá z pohledu pozorovatele a fotografa si můžete přečíst v článku zde a předpovědi přeletů v tomto týdnu včetně mapek pak najdete v druhém článku. Doporučuji si časy přeletu, stejně jako přesnou pozici upřesnit ráno v den přeletu na serveru Calsky.com. Nejzajímavější přelet nastává v severozápadních a severních Čechách dopoledne 19. července, kdy by odpojený raketoplán Atlantis měl být vidět těsně vedle stanice před jeho závěrečným obletem ISS.

Kosmonautika:

  • Dawn byla krátkým zážehem iontového motoru 16. 7. úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta. Nyní je kosmická sonda na vyšší oběžné dráze asi 15 000 km daleko a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku.
    Poslední fotografie už vypadá opravdu velmi zajímavě a to se stále nejedná o snímky z větší blízkosti, které jistě v týdnu uveřejní na webu mise.
  • Přistání raketoplánu Atlantis by mělo proběhnout ve čtvrtek 21. července. První plánovaný čas přistání na Floridě je v 11:56 SELČ. V případě nevhodného počasí na Kennedyho vesmírném středisku se může přistání odložit. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight. Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 18. července 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16.
    Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.
  • 18. července 1921 (90 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 20. července 1976 (35 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelen ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (50 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal "Gus" Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 10, John Glenn, Mercury-Redstone 4, Viking 1


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »