Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2011

29. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Ke konci týdne v neděli se přiblíží k Jupiteru. Z některých míst ČR bude viditelný ve čtvrtek a v pátek přelet ISS přes Měsíc (v dopoledních hodinách - více zde).

seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu (ve čtvrtek 21. 7. projde středem kotoučku ve 3:10 SELČ). 20. 7. ve 3:06 zmizí za Jupiterem Ganymédes. 21. 7. ve 2:41 začíná přechod stínu Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi. Situaci 24. července nad ránem zachycuje simulace z programu Stellarium.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).

Aktivita Slunce je o něco vyšší. Počet skvrn se nyní rychle mění, ale vždy byla na disku alespoň jedna mnohem větší než naše Země. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět naposledy 12. července. Budou další? Sledujte např. na webu http://ukazy.astro.cz.

ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011. Autor: Martin Gembec
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011.
Autor: Martin Gembec
Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk nebo přeletí přes Měsíc. Jak takový přelet probíhá z pohledu pozorovatele a fotografa si můžete přečíst v článku zde a předpovědi přeletů v tomto týdnu včetně mapek pak najdete v druhém článku. Doporučuji si časy přeletu, stejně jako přesnou pozici upřesnit ráno v den přeletu na serveru Calsky.com. Nejzajímavější přelet nastává v severozápadních a severních Čechách dopoledne 19. července, kdy by odpojený raketoplán Atlantis měl být vidět těsně vedle stanice před jeho závěrečným obletem ISS.

Kosmonautika:

  • Dawn byla krátkým zážehem iontového motoru 16. 7. úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta. Nyní je kosmická sonda na vyšší oběžné dráze asi 15 000 km daleko a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku.
    Poslední fotografie už vypadá opravdu velmi zajímavě a to se stále nejedná o snímky z větší blízkosti, které jistě v týdnu uveřejní na webu mise.
  • Přistání raketoplánu Atlantis by mělo proběhnout ve čtvrtek 21. července. První plánovaný čas přistání na Floridě je v 11:56 SELČ. V případě nevhodného počasí na Kennedyho vesmírném středisku se může přistání odložit. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight. Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 18. července 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16.
    Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.
  • 18. července 1921 (90 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 20. července 1976 (35 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelen ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (50 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal "Gus" Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 10, John Glenn, Mercury-Redstone 4, Viking 1


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »