Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2016

12. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 3. do 27. 3. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět celou noc. Nezapomeňme opět na dvojité úkazy měsíců a jejich stínů. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. ISS má opět kompletní šestičlennou posádku. ExoMars úspěšně odstartoval. V neděli ráno se mění čas.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 23. března ve 13:01 SEČ. V pondělí a v úterý večer si můžeme všimnou Měsíce poblíž Jupiteru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Minulý týden byl ve znamení nadprůměrného seeingu i krásných přechodů měsíců a jejich stínů. Dokazují to snímky na Astrofóru. Další dvojpřechod Io a Ganymeda nás čeká v noci ze středy na čtvrtek. V pátek večer potom dvojpřechod Io a Europy.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 3. 1:05; 20:55   23. 3. Europa zákryt zač. 23:17
Ganymed přechod měsíce 23:19 – (2:31)
Ganymed přechod stínu (0:46 – 4:04)
Io přechod měsíce 23:22 – (1:36)
Io přechod stínu 23:44 – (1:58)
Europa zatmění konec (24. 3. 2:45)
23. 3. 2:45; 22:35   24. 3. Io zákryt zač. 20:35
Io zatmění konec 23:14
24. 3. 18:30   25. 3.; Io přechod měsíce 17:48 – 20:02
Europa přechod měsíce 17:50 – 20:36
Io přechod stínu 18:12 – 20:27
Europa přechod stínu 18:40 – 21:27
25. 3. 4:20   27. 3. Ganymed zatmění konec 18:11
26. 3. 0:15; 20:05      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatele Slunce jistě potěší neustálý výskyt skvrn i pěkných protuberancí, ovšem erupční aktivita je opravdu na nejnižší úrovni. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Příchod letního časuzaznamenáme v noci na neděli 27. března, když si budeme muset posunout čas z 2:00 SEČ na 3:00 SELČ.

Kosmonautika

  • Poměrně náročné manévry, které musel vykonat urychlovací stupeň Briz-M, se v pondělí během dne podařily a tak jsme mohli večer s uspokojením sledovat, jak sonda ExoMars 2016 ohlásila, že je na cestě k Marsu a je v pořádku.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-20M ve složení Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams úspěšně doletěla na stanici ISS. O bezproblémový start se postarala raketa Sojuz FG. Expedice 47 na ISS je tedy kompletní.
  • Druhý a zároveň poslední start nákladní lodi Cygnus na raketě Atlas V je v plánu 24. března. Díky silnější raketě poletí opět prodloužená verze s větším nákladem.

Výročí

  • 21. března 1866 (150 let) se narodila americká astronomka Antonia Maury. Na Harvardské observatoři pracovala jako „živá kalkulačka“. Svůj talent vložila i do tvorby katalogu spekter hvězd, který později využil Ejnar Hertzsprung k rozpoznání typů hvězd a jejich vývoje.
  • 25. března 1786 (230 let) se narodil italský astronom, optik a botanik Giovanni Battista Amici. Jeho schopnosti výroby zrcadlových dalekohledů jej řadí mezi nejlepší konstruktéry začátku 19. století. Známá jsou jeho pozorování Jupiterových měsíců ve dne nebo rozlišení dvojhvězdy se složkami 0,5". Kromě toho také zdokonalil mikroskop. Jako první například pozoroval pylové láčky, vyrůstající z pylu dopadlého na bliznu.
  • 25. března 1811 (205 let) byla Honoré Flaugerguesem objevena Velká kometa 1811. Byla po dobu 260 dnů pozorovatelná pouhým okem, což překonala až v letech 1996 a 1997 kometa Hale-Bopp. Podle vzhledu komety a doby pozorovatelnosti se u obou komet předpokládá, že mají velké jádro (desítky kilometrů).
  • 25. března 1961 (55 let) startoval Sputnik 10 (rusky Korabl-Sputnik 5, 5. let lodi Vostok) se psem Zvjozdočka (= Hvězdička, údajně pojmenovaný Jurijem Gagarinem). Se psem letěla i maketa kosmonauta Ivan Ivanovič a úspěch letu znamenal zelenou pro start člověka do vesmíru.
  • 25. března 1996 (20 let) se kolem Země prosmýkla kometa Hyakutake a stala se tak nečekanou jasnou vlasaticí, která vyplnila období čekání na jinou výraznou kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pomineme-li „Velkou denní kometu“ C/2006 P1 (McNaught), stále čekáme na výraznou kometu s dlouhým ohonem přes půl oblohy, jako měla právě kometa C/1996 B2 (Hyakutake).

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Progress MS-2 k ISS
  • Výročí: ICE vzdáleně kolem 1P/Halley
  • Výročí: Luna 10
  • Výročí: Hermann Carl Vogel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa hyakutake, Sputnik 5, Antonia Maury, Vesmírný týden, Giovanni Battista Amici, Kometa 1811


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »