Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2021

11. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 17. března 2021 ve 20:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 3. do 21. 3. 2021. Měsíc po novu dorůstá na večerní obloze k první čtvrti. Nad jihozápadem je vidět také Mars a níže nad obzorem i Uran. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. 20. března začíná jaro. Starlinků přibývá jak máku, tento týden startovaly hned dvě várky. Situace na obloze je tak pro astronomy čím dál horší. Čína úspěšně otestovala novou raketu CZ-7A. Očekáváme zážeh centrálního stupně SLS. Tento týden si připomínáme narozeniny Jiřího Grygara (85 let), který ovlivnil životy mnoha astronomů. Výročí má i nadaná astronomka Antonia Maury (155 let), první let kapalinové rakety Roberta Goddarda (95 let) a dramatický let Gemini 8 (55 let).

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v neděli 21. března v 15:40 SEČ. Na večerní obloze tedy uvidíme nejdříve jenom mladý srpek a také popelavý svit, tedy druhou polovinu kotouče zářící světlem odraženým od Země. Jakmile se Měsíc během týdne přesune do Býka, nastane 19. března pěkná konjunkce s Hyádami a Marsem.

Měsíc starý 1,27 dne (těsně nad okrajem lesa) Autor: Antonín Hušek
Měsíc starý 1,27 dne (těsně nad okrajem lesa)
Autor: Antonín Hušek

Konjunkce Měsíce s Hyádami a Marsem 19. 3. 2021
Konjunkce Měsíce s Hyádami a Marsem 19. 3. 2021

Planety:
Na večerní obloze jsou vidět nad jihozápadem Mars (1,2 mag) a Uran (5,9 mag).

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše se blíží do horní konjunkce se Sluncem. Dá se pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

V den rovnodennosti dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník. Den a noc mají 12 hodin Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
V den rovnodennosti dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník. Den a noc mají 12 hodin
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Aktivita Slunce je velmi nízká. Velmi malé skvrny na povrchu jsou, ale marně vyhlížíme nějaké zajímavější. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Naprosto jiná situace byla kolem 12. března 1989, kdy opakovaná série silných erupcí vedla k velmi silné geomagnetické aktivitě, a nejen polárním zářím, ale i výpadku proudu v kanadské Québecu. Je možné, že při dvou silných erupcích po sobě může ta první CME vyčistit cestu té druhé, a to pak vede k silným bouřím a polárním zářím. Podobná situace nastala také před jasnými polárními zářemi 30. října a 20. listopadu 2003.

Jaro začíná 20. března v 10:37 SEČ. Slunce se nachází v souhvězdí Ryb a na své zdánlivé pouti oblohou protne nebeský rovník.

zvířetníkové světlo Autor: Vít Novák
zvířetníkové světlo
Autor: Vít Novák

Kosmonautika

Hubbleův vesmírný dalekohled se minulou neděli přepnul do nouzového režimu. Ukázalo se, že ovládací program obsahuje chyby, a navíc zlobil motor otvírající poklop dalekohledu. Nyní je naštěstí dalekohled alespoň částečně zpět v provozu a problémy se řeší.

Minulý týden (11. 3. a 14. 3.) proběhly hned dva starty rakety Falcon 9 (L20 a L21) s dalšími sto dvaceti družicemi sítě Starlink. V obou případech první stupeň rakety úspěšně dosedl na mořské plošině. Pozoruhodné je, že první stupeň letěl během mise L21 už po deváté, a tak se do léta zřejmě dočkáme historického desátého použití prvního stupně této rakety.

Vzhledem k častým startům Falconu 9 s družicemi Starlink opět připomínáme, že na obloze jsou pozorovatelné vláčky těchto družic. Tato pozoruhodná podívaná má i svou stinnou stránku. Prosíme vás, naše čtenáře, jakožto poučenou veřejnost, o šíření tohoto faktu, protože laická veřejnost se opět začíná ptát, co se to děje a s blížícím se létem to bude stále horší (družice budou vidět déle do noci). Jestliže loni to ještě nebylo tak znát, letos už je Starlinků opravdu hodně a situace je neradostná především z pohledu nás amatérských astrofotografů, ale už i profesionálních observatoří. A to je teprve začátek, a nejen od sítě Starlink.

13. března provedla Čína úspěšný testovací start rakety CZ-7A. Ten se zhruba před rokem nepovedl. Na oběžnou dráhu byla vynesena experimentální družice XJY-6-2. Týž den proběhl také start menší rakety CZ-4C s třemi družicemi Yaogan.

Zajímavý objekt o hmotnosti téměř tři tuny je nyní na cestě souběžně s ISS – paleta se starými bateriemi. Mimořádně těžký objekt vypuštěný staniční robotickou paží by měl zaniknout vlivem odporu atmosféry, ale zřejmě nejméně za dva a možná až za čtyři roky.

Paleta se starými nikl-vodíkovými bateriemi se pomalu vzdaluje od Mezinárodní vesmírné stanice Autor: NASA
Paleta se starými nikl-vodíkovými bateriemi se pomalu vzdaluje od Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: NASA

Vozítko Perseverance stále popojíždí. Aktuálně došlo k odhození krytu ze spodní přední části, kde se nachází systém pro sběr a ukládání vzorků. Vyzkoušen byl i laser přístroje SuperCam a očekává se, že by brzy mohlo dojít také k odhození krytu vrtulníku Ingenuity.
Curiosity mezitím provedla další vrt v zajímavé oblasti u skalního výchozu Mont Mercou.

Ve čtvrtek 18. března by měl být proveden druhý zkušební zážeh centrálního stupně rakety SLS. Zkompletovány byly také postranní urychlovací bloky na tuhé palivo v hale VAB.

Výročí

16. března 1926 (95 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda. Dnešní rakety kromě urychlovacích bloků na tuhá paliva používají často právě kapalinové motory.

16. března 1966 (55 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).

17. března 1936 (85 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. Blahopřejeme.

18. března 2011 (10 let) byla na oběžnou dráhu kolem planety Merkur navedena sonda MESSENGER. Její dopad na povrch loni na jaře máme ještě v paměti, ovšem data, která nám přinesla se budou zpracovávat ještě řadu let.

21. března 1866 (155 let) se narodila americká astronomka Antonia Maury. Na Harvardské observatoři pracovala jako „živá kalkulačka“. Svůj talent vložila i do tvorby katalogu spekter hvězd, který později využil Ejnar Hertzsprung k rozpoznání typů hvězd a jejich vývoje.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v horní konjunkci se Sluncem
  • výročí: Valentin Bondarenko, úmrtí
  • výročí: Falcon 1 let č. 1
  • výročí: Giovanni Battista Amici
  • výročí: objev Velké komety 1811
  • výročí: Sputnik 10
  • výročí: kometa Hyakutake kolem Země
  • výročí: ICE vzdáleně kolem 1P/Halley

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Robert Goddard, Gemini 8, Jiří Grygar, Sonda MESSENGER, Antonia Maury, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2021

20. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »