Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2017

40. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 4. 10. 2017 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 10. do 8. 10. 2017. Měsíc bude v úplňku. Saturn je večer nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabý Mars. Obě planety se k sobě na obloze přiblíží v období kolem 5. října. Aktivita Slunce je nízká. Slavíme 60. výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputniku 1). V kosmonautice také zaujaly upřesněné plány Elona Muska na stavbu velké rakety a transportní lodi. Nezastavil se ani raketostroj a tak se startovalo z Ruska, Číny i Francouzské Guyany. Nyní jsou na řadě v USA rakety Atlas V a Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 5. října v 20:40 SELČ.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer nad jihozápadním obzorem. Pozorování Neptunu s Uranem ruší Měsíc. Jinak jsou vidět prakticky celou noc. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–3,9 mag) a také Mars (1,8 mag). Ráno 5. a 6. října dojde k jejich těsné konjunkci. Pohodlně se vejdou do jednoho zorného pole i při větším zvětšení.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli nějaké skvrny ještě můžeme pozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 72: Konjunkce Venuše s Marsem (5. 10. 2017)

Protože Venuše obíhá Slunce rychleji, než Země, blíží se úhlově každým dnem na ranní obloze trochu blíže Slunci. Naopak Mars, který obíhá pomaleji je naší Zemí postupně doháněn a tak se od Slunce úhlově vzdaluje. Díky tomu se Venuše vůči Marsu poměrně rychle pohybuje. Měřeno podél ekliptiky, je to pohyb poměrně rychlý, a tak zatímco začátkem týdne bude obě planety dělit ještě vzdálenost dvou stupňů, ve čtvrtek a v pátek dojde k jejich těsné konjunkci, kdy se navzájem přiblíží asi na 20 úhlových minut. To už se společně vejdou do zorného pole dalekohledu i při středně velkém zvětšení.

Konjunkce Venuše s Marsem 5./6. 10. 2017. Data: Stellarium
Konjunkce Venuše s Marsem 5./6. 10. 2017. Data: Stellarium

Bude to pohled na nesourodou dvojici velmi jasné Venuše a slabšího Marsu. Jestli bude u obou planet něco podobného, tak to bude jejich vzhled. Oba kotoučky budou totiž úhlově velmi malé. Venuše ve fázi dorůstající k úplňku je velká jen 11 úhlových vteřin a Mars dokonce jen 3,7 úhlové vteřiny. V prostoru bude obě planety dělit propastných cca 150 miliónů kilometrů, neboť Mars je nyní od Země asi 380 mil. km a Venuše také značných 225 mil. km.

Pozorování č. 73: Zákryty hvězd planetkou Olbersia a Ino (8. 10. 2017)

Už jsme tu měli pro pozorovatele z ČR i zajímavější zákryty, ale 8. října prochází v těsném okolí našeho území dva předpovězené pásy zákrytů hvězd planetkami (1002) Olbersia a (173) Ino. Jeden projde kolem naší severozápadní hranice a druhý těsně jižně. Nejprve tedy nad ránem zakryje Olbersia (15,9 mag) hvězdu o jasnosti 12,4 mag a večer planetka Ino (13,6 mag) zakryje hvězdu o jasnosti 11,2 mag. Podrobnosti k zákrytům i mapky najdete na webu asteroidoccultation.com.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • 28. září byla raketou Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M úspěšně vynesena družice AsiaSat-9. O den později došlo k úspěšnému startu čínské rakety CZ-2C s družicemi Yaogan pro dálkový průzkum Země. A kvůli odkladu došlo teprve v pátek 29. 9. také ke startu Ariane 5 s dvěma družicemi určenými na geostacionární dráhu (Intelsat 37e, BSat-4a).
  • 5. října v 9:30 SELČ očekáváme start rakety Atlas V s tajnou družicí NROL-52 na palubě. Pravděpodobně v noci ze 7. na 8. října by měla startovat raketa Falcon 9 s družicí SES-11. Připravuje se také start Falconu s družicemi Iridium-NEXT. Půjde o start z kalifornského Vandenbergu a nastane až v dalším týdnu.
  • Přesnější pohled na budoucí těžký nosič a kosmickou loď nastínil Elon Musk v pátek ráno. Je zřejmé, že aby byl projekt co nejdříve uskutečnitelný, dojde k mírnému zmenšení nosiče i lodi a zároveň se v úvahách na její využití objevily konkrétní plány zahrnující vypouštění družic, lety k ISS, lety na Měsíc a na Mars a dokonce i na dopravu lidí z místa na místo na Zemi. Technicky reálné to je, otázka je, zda se něčeho z toho dočkáme již během následujících let. Za devět let od prvního úspěšného startu Falconu 1 dokázala firma SpaceX vyrobit spolehlivý velmi silný nosič Falcon 9 schopný návratu na Zemi. Nyní se jeví reálné, že za dalších devět let bude mít nosič, schopný nést těžkou meziplanetární kosmickou loď, ovšem jestli poletí k Marsu už v roce 2022, jak prezentoval sám Elon Musk, o tom lze nejspíš úspěšně pochybovat. Daleko reálněji se jeví druhá polovina dvacátých let, pokud firmu nepotkají nějaké nečekané problémy.

Výročí

  • 3. října 1962 (55 let) letěl na oběžnou dráhu kolem Země třetí Američan, který obletěl Zemi. Byl to Walter Schirra v lodi Mercury-Atlas 8. Na oběžné dráze setrval 9 hodin. Let byl především využit k různým testům lodi nebo fotografického materiálu pro budoucí družice.
  • 3. října 1962 (55 let) spadl v Nigérii meteorit Zagami. Studiem jeho složení bylo zjištěno, že k nám doputoval z Marsu. Při dopadu vyhloubil 60 cm hlubokou díru, protože jeho hmotnost je asi 18 kg. Tím je znám jako nejtěžší marsovský meteorit.
  • 4. října 1957 (60 let) odstartovala první umělá družice Země, sovětský Sputnik 1. Tím vyvrcholila snaha týmu kolem Sergeje Pavloviče Koroljova o konstrukci rakety schopné nést nejen mezikontinentální střelu, ale také dobýt vesmír. Velký sen se stal skutečností a Sovětský svaz se v té době stal na nějakou dobu vůdčí mocností v dobývání kosmu. Z pohledu vědeckého to byla také významná oslava Mezinárodního geofyzikálního roku, protože právě družice nám mají o planetě Zemi hodně co říci.
  • 5. října 1882 (135 let) se narodil významný raketový konstruktér Robert Goddard. Dokázal sestrojit první rakety na kapalné palivo a první úspěšný start provedl již 16. března 1926. Jeho experimenty a názory, že by rakety mohly být jednou použity k letům na Měsíc byly ve své době i terčem posměchu médií, ale nakonec byl na sklonku života během druhé světové války uznávaným odborníkem a z jeho práce mohli Američané těžit i později, když se snažili dohnat a předehnat Sověty v cestě do kosmu.
  • 5. října 1962 (55 let) založily Belgie, Francie, Nizozemsko, Německo a Švédsko Evropskou jižní observatoř (ESO). Dnes velmi známá skupina observatoří hostí největší dalekohledy světa a nachází se na několika lokalitách v chilských Andách. Z nejznámějších lze jmenovat observatoř VLT na hoře Paranal, které dominují čtyři zhruba osmimetrové dalekohledy, dále La Silla, kde například ČR s Dánskem provozuje dalekohled o průměru 1,54 metru. Nyní se buduje velký submilimetrový radioteleskop ALMA a konečně také budoucí největší dalekohled světa ELT nedaleko Paranalu. Česká republika je členem ESO od roku 2007.
  • 8. října 1992 (25 let) zanikla v atmosféře Venuše americká sonda Pioneer-Venus. USA nabraly ve výzkumu Venuše velké zpoždění za SSSR. Proto byla tato sonda až třetí oběžnicí této planety. Dokonale to ale vyvážila svou úspěšnou misí, která trvala dva roky od prosince 1978. Hlavní mapování skončilo v červenci 1980. Ještě v roce 1991 byla sonda chvíli aktivována, aby zmapovala jižněji položené oblasti. To už byl u Venuše i Magellan. Pak došlo palivo na korekce a sonda zanikla.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Blízký průlet planetky 2012 TC4
  • 100 pozorování: M 33 v nejlepší pozici
  • 100 pozorování: Trpasličí planeta Eris v opozici
  • Výročí: Meteorit Peekskill
  • Výročí: Kosmická smlouva
  • Výročí: Petr Lála
  • Výročí: Chuck Yeager, pokoření rychlosti zvuku
  • Výročí: Cassini, start

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, ESO, Pioneer-Venus, Sputnik 1, Mercury-Atlas 8, Meteorit Zagami, Robert Goddard


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »