Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 13. prosince 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 13. 12. v 0:32 SEČ.  

Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,8 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars je stále nepozorovatelný v záři Slunce, Merkur se nyní bude úhlově vracet ke Slunci, ale ze střední Evropy je nepozorovatelný.

Aktivita Slunce je stále zvýšená. Opět je na povrchu jedna výraznější aktivní oblast se skvrnami, ale s potenciálem jen ke středně velkým erupcím. Moc hezká eruptivní protuberance nastala 9. 12. Zachytila ji nejen observatoř SDO, ale také amatérský pozorovatel Simon Tang. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks vypadá po opětovných zjasněních opravdu zajímavě a její průlet v blízkosti Vegy byl hezkou podívanou v tom malém okénku jasné oblohy, které uplynulý týden nabídl. Mapka k vyhledání komety je na CzSkY. Druhá kometa, na kterou v tomto novoluní upozorňujeme, je kometa 62P/Tsuchinshan. Nachází se v souhvězdí Lva, polohu k vyhledání nabízí druhá strana mapky, kterou najdete každý měsíc v sekci Na obloze. Do třetice tu máme připomínku zjasnění komety 29P/Schwassmann-Wachmann. Nachází se na vzdálené oběžné dráze mezi Jupiterem a Saturnem a jde o desítky kilometrů velké těleso. Jedna jeho část povrchu nyní prochází pravidelnými kryovulkanickými erupcemi, podobně jako asi i povrch komety 12P. Vždy, když se toto aktivní místo na povrchu natočí jednou za 57,7 dne ke Slunci, může dojít k uvolnění hmoty a zjasnění. Naposledy se to stalo před dvěma otočkami v srpnu 2023.

Na snímcích observatoře SOHO se navíc zrovna vyskytla jasnější kometa Kreutzovy rodiny komet:

Kometa Kreutzovy rodiny ("lízač" Slunce) na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO Autor: NASA/ESA
Kometa Kreutzovy rodiny ("lízač" Slunce) na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO
Autor: NASA/ESA

Kosmonautika

SpaceX plánuje vyslat miniraketoplán X-37B amerických vojenských sil (mise OTV-7). K vypuštění tohoto nákladu bude využita nejsilnější raketa, která je nyní v běžné službě, Falcon Heavy. Start je plánován v noci z 11. na 12. 12. ve 2:14 SEČ (jednodenní odklad).
A opět pár historických faktů ke SpaceX navíc. Tak například druhý start se Starlinky v uplynulém týdnu přinesl již 200. přistání prvního stupně rakety na mořském prámu. Zároveň šlo o stý start rakety Falcon během uplynulých 365 dní.

V současnosti jediný nosič na kapalný metan a kyslík (metalox), schopný dosahovat oběžné dráhy, je čínská raketa ZhuQue-2. Její třetí start, druhý úspěšný, přinesl opět spíše informace testovacího rázu a vyneseny byly tři družice neznámého zaměření.
Nosnost ZhuQue-2 je 4-6 tun na nízkou oběžnou dráhu. Další metalox nosiče jsou ve vývoji, ale budou stát za to, například silnější Vulcan podstoupí poslední testy a snad bude za rok v provozu. A obří SuperHeavy Starship, to je úplně jiná liga se stejným typem paliva.

Start čínského nosiče CZ-2D s třemi družicemi Yaogan-39-08 bychom mohli 10. 12. přejít téměř bez povšimnutí. Ovšem šlo shodou okolností o pětistý start nosiče řady Dlouhý pochod (tedy ČangČcheng, v anglickém přepisu ChangZheng).

Výročí

11. prosince 1863 (160 let) se narodila americká astronomka Annie Jump Cannon(ová). Podílela se na vývoji Harvardského klasifikačního systému hvězd, který dnes používáme. Klasifikovala takto na 350 000 hvězd.

11. prosince 1988 (35 let) byla vypuštěna družice Astra 1A. Od roku 1989 do roku 2004, kdy skončila její plánovaná životnost šlo o jednu z mnoha známých družic společnosti SES, která je provozuje. Po jejím vypuštění tehdy došlo ke změně i pro nadšence příjmu satelitního TV signálu, protože k zachycení signálu poprvé stačily i menší parabolické antény.

11. prosince 1993 (30 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.

11. prosince 1998 (25 let) odstartovala sonda Mars Climate Orbiter. Šlo o jednu z dvojice sond nešťastného programu Mars Surveyor 1998, kdy plánovaný orbiter zhynul při příletu v atmosféře planety pro známou chybu v software sondy, kde některé výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních (jako jsou míle) a tytéž výpočty jinde v SI (kilometry). Navíc druhá mise tohoto programu, Mars Polar Lander, se po přistávacím manévru už neozvala.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Jupiteru 22. 12.
  • výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • výročí: Veněra 12, přistání na Venuši
  • výročí: Deep Space Network

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Climate Orbiter, Astra 1A, Annie Jump Cannon, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »