50. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 13. 12. v 0:32 SEČ.  

Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,8 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars je stále nepozorovatelný v záři Slunce, Merkur se nyní bude úhlově vracet ke Slunci, ale ze střední Evropy je nepozorovatelný.

Aktivita Slunce je stále zvýšená. Opět je na povrchu jedna výraznější aktivní oblast se skvrnami, ale s potenciálem jen ke středně velkým erupcím. Moc hezká eruptivní protuberance nastala 9. 12. Zachytila ji nejen observatoř SDO, ale také amatérský pozorovatel Simon Tang. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks vypadá po opětovných zjasněních opravdu zajímavě a její průlet v blízkosti Vegy byl hezkou podívanou v tom malém okénku jasné oblohy, které uplynulý týden nabídl. Mapka k vyhledání komety je na CzSkY. Druhá kometa, na kterou v tomto novoluní upozorňujeme, je kometa 62P/Tsuchinshan. Nachází se v souhvězdí Lva, polohu k vyhledání nabízí druhá strana mapky, kterou najdete každý měsíc v sekci Na obloze. Do třetice tu máme připomínku zjasnění komety 29P/Schwassmann-Wachmann. Nachází se na vzdálené oběžné dráze mezi Jupiterem a Saturnem a jde o desítky kilometrů velké těleso. Jedna jeho část povrchu nyní prochází pravidelnými kryovulkanickými erupcemi, podobně jako asi i povrch komety 12P. Vždy, když se toto aktivní místo na povrchu natočí jednou za 57,7 dne ke Slunci, může dojít k uvolnění hmoty a zjasnění. Naposledy se to stalo před dvěma otočkami v srpnu 2023.

Na snímcích observatoře SOHO se navíc zrovna vyskytla jasnější kometa Kreutzovy rodiny komet:

Kosmonautika

SpaceX plánuje vyslat miniraketoplán X-37B amerických vojenských sil (mise OTV-7). K vypuštění tohoto nákladu bude využita nejsilnější raketa, která je nyní v běžné službě, Falcon Heavy. Start je plánován v noci z 11. na 12. 12. ve 2:14 SEČ (jednodenní odklad).
A opět pár historických faktů ke SpaceX navíc. Tak například druhý start se Starlinky v uplynulém týdnu přinesl již 200. přistání prvního stupně rakety na mořském prámu. Zároveň šlo o stý start rakety Falcon během uplynulých 365 dní.

V současnosti jediný nosič na kapalný metan a kyslík (metalox), schopný dosahovat oběžné dráhy, je čínská raketa ZhuQue-2. Její třetí start, druhý úspěšný, přinesl opět spíše informace testovacího rázu a vyneseny byly tři družice neznámého zaměření.
Nosnost ZhuQue-2 je 4-6 tun na nízkou oběžnou dráhu. Další metalox nosiče jsou ve vývoji, ale budou stát za to, například silnější Vulcan podstoupí poslední testy a snad bude za rok v provozu. A obří SuperHeavy Starship, to je úplně jiná liga se stejným typem paliva.

Start čínského nosiče CZ-2D s třemi družicemi Yaogan-39-08 bychom mohli 10. 12. přejít téměř bez povšimnutí. Ovšem šlo shodou okolností o pětistý start nosiče řady Dlouhý pochod (tedy ČangČcheng, v anglickém přepisu ChangZheng).

Výročí

11. prosince 1863 (160 let) se narodila americká astronomka Annie Jump Cannon(ová). Podílela se na vývoji Harvardského klasifikačního systému hvězd, který dnes používáme. Klasifikovala takto na 350 000 hvězd.

11. prosince 1988 (35 let) byla vypuštěna družice Astra 1A. Od roku 1989 do roku 2004, kdy skončila její plánovaná životnost šlo o jednu z mnoha známých družic společnosti SES, která je provozuje. Po jejím vypuštění tehdy došlo ke změně i pro nadšence příjmu satelitního TV signálu, protože k zachycení signálu poprvé stačily i menší parabolické antény.

11. prosince 1993 (30 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.

11. prosince 1998 (25 let) odstartovala sonda Mars Climate Orbiter. Šlo o jednu z dvojice sond nešťastného programu Mars Surveyor 1998, kdy plánovaný orbiter zhynul při příletu v atmosféře planety pro známou chybu v software sondy, kde některé výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních (jako jsou míle) a tytéž výpočty jinde v SI (kilometry). Navíc druhá mise tohoto programu, Mars Polar Lander, se po přistávacím manévru už neozvala.

Výhled na příští týden 

• Konjunkce Měsíce a Jupiteru 22. 12.
• výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
• výročí: Veněra 12, přistání na Venuši
• výročí: Deep Space Network

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).