50. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 15. prosince v 12:49 SEČ. Večer můžeme sledovat postupně se zvětšující srpek a v pátek 14. 12. se přiblíží k Marsu, u kterého bude i v sobotu.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, stále ještě je relativně nedaleko od něj i planeta Neptun (7,9 mag). Uran (5,7 mag) je v Rybách, ale vzhledem k hranicím souhvězdí už skoro na pomezí s Beranem. Venuše (−4,8 mag) v maximálním jasu se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem na pomezí Panny a Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pěkná velká koronální díra se natočila k Zemi a spolu se slabým výronem plazmatu to způsobilo pěkné polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách. Se skvrnami na povrchu je to, jako obvykle, slabé. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Tento týden by měl mít nejpříznivější podmínky k pozorování. Kometa je už hodně blízko k Zemi (vzdálenost klesne z nynějších 13,5 na rekordních 11,6 mil. km od Země). Zároveň i její výška nad obzorem už je dostatečná, aby byla vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Praxe ukázala, že většina míst je tak zasažená světlem z měst, že je kometa vidět jen v triedrech, ale stačí už malý přístroj k jejímu spatření. Na nejlepších fotografiích je vidět i aktivní iontový ohon a koma velká nejméně jeden stupeň, což jsou dva měsíční úplňky. Kometu snímají i naši čtenáři, jak je vidět v postupně rostoucí galerii snímků.

Jako obvykle nezapomeňme při pozorování otočit dalekohled i do souhvězdí Trojúhelníku, kde je další pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels viditelná už v triedru 15×70 apod.

Meteorický roj Geminid
Pro mnoho amatérských astronomů je polovina prosince ideální doba k pozorování nejlepšího meteorického roje roku. Geminidy už dlouhá léta patří mezi spolehlivý roj s počty více než 100 meteorů za hodinu. Meteory jsou pomalejší a někdy i pěkně jasné. Maximum připadá letos na pátek 14. prosince, ale určitě bude hodně velká aktivita i v nocích okolo, především před maximem. Ideální výšku má radiant až nad ránem, ale pozorovat se dá skoro celou noc. Meteory vyletují zdánlivě z Blíženců, poblíž jasných hvězd Castor a Pollux, ale vidět je můžeme pochopitelně po celé obloze.

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice je už doslova ověšena loděmi. Kromě Sojuzu MS-09 přibyl v pondělí i Sojuz MS-11 se třemi členy posádky. V sobotu se pak připojil i nákladní Dragon v rámci mise CRS-16. Tím doplnil už dříve připojenou loď Cygnus a navíc jsou u stanice i dva nákladní Progressy.

Mimochodem start Dragona znamenal zpestření v podobě částečně nepovedeného přistání prvního stupně rakety Falcon 9. Tomu se zasekla roštová kormidla a tak musel přistát nedaleko pobřeží Floridy do moře. Odtud byl dotažen do přístavu a nyní je už vytažen z vody. Už jsme skoro zapomněli, jak takové přistání rakety není úplná samozřejmost. Mimochodem přistání stupně u pobřeží Kalifornie na palubu přistávací plošiny Just Read the Instructions se naopak povedlo bez problémů. Tento stupeň jako první v historii absolvoval už třetí let do vesmíru, což je dosud nevídaný počin.

Pokud sledujete dění na Marsu, určitě vám neunikly nové snímky okolí, které nasnímala kamera na robotické paži sondy InSight. Z multimediálních zážitků ještě můžeme vyzdvihnout zvukový záznam větru na Marsu, a to i pomocí seismometru!

Trochu na okraji zájmu zůstal přílet sondy OSIRIS-REx k planetce Bennu. Zajímavým počinem čtenáře fóra Kosmonautixu Lukáše Hanáka je 3D model planetky z fotografií sondy.

Stranou zájmu, za což čtenáři náleží omluva, zůstalo i upozornění na chystaný start čínské sondy Chang’e 4, která míří na povrch Měsíce. Čína se bohužel tentokrát neodhodlala udělat přímý přenos ze startu, ačkoli snímků poté bylo uvolněno mnoho.

Start Delty IV heavy z Kalifornie je už dvakrát odložen, kvůli počasí a v neděli doslova v posledních sekundách (konkrétně podle ULA 7,5 sekundy před startem), kdy už skoro došlo k zážehu motorů. Datum a čas startu nebyl ještě v neděli večer znám.

Výročí

11. prosince 1988 (30 let) byla vypuštěna družice Astra 1A. Od roku 1989 do roku 2004, kdy skončila její plánovaná životnost šlo o jednu z mnoha známých družic společnosti SES, která je provozuje. Po jejím vypuštění tehdy došlo ke změně i pro nadšence příjmu satelitního TV signálu, protože k zachycení signálu poprvé stačily i menší parabolické antény.

11. prosince 1993 (25 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.

11. prosince 1998 (20 let) odstartovala sonda Mars Climate Orbiter. Šlo o jednu z dvojice sond nešťastného programu Mars Surveyor 1998, kdy plánovaný orbiter zhynul při příletu v atmosféře planety pro známou chybu v software sondy, kde některé výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních a tytéž výpočty jinde v SI. Navíc druhá mise tohoto programu, Mars Polar Lander, se po přistávacím manévru už neozvala.

Výhled na příští týden 

• kometa 46P a Plejády
• Výročí: Apollo 8
• Výročí: Veněra 12, přistání na Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.