Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2016

11. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 16. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 15. března v 18:03 SEČ. V pondělí kolem půl třetí odpoledne prochází severní cíp Měsíce jen pět úhlových minut od jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. Po západu slunce už bude hvězda více než stupeň západně. Již dopoledne dojde také k zákrytu hvězd theta 1,2 Tauri. I ty jsou za dobrých podmínek viditelné i ve dne pomocí dalekohledu.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy tentokrát připadá na brzké ranní hodiny v úterý. Perfektní podmínky má naopak dvojpřechod Ganymeda a Io ve středu 16. 3. večer. Páteční dvojpřechod Io a Europy připadá na večer, kdy je ještě planeta příliš nízko.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen o málo víc než deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 3. 0:20; 20:10   15. 3. Europa přechod měsíce zač. 2:26
Europa přechod stínu zač. 2:45
Io přechod měsíce zač. 3:12
Io přechod stínu zač. 3:21
16. 3. 2:00; 21:50   16. 3. Ganymed přechod měsíce 20:02 – 23:13
Ganymed přechod stínu 20:48 – (0:06)
Europa zákryt zač. 21:03
Io přechod měsíce 21:38 – 23:52
Io přechod stínu 21:50 – (0:04)
18. 3. 3:35; 23:30   17. 3.; Io zákryt zač. 18:50
Kallisto přechod měsíce 20:23 – 22:36
Io zatmění konec 21:19
Kallisto přechod stínu 22:08 – (1:06)
19. 3. 19:20   18. 3. Io přechod měsíce konec 18:18
Europa přechod měsíce konec 18:19
Io přechod stínu konec 18:33
Europa přechod stínu konec 18:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatele Slunce jistě potěší neustálý výskyt skvrn i pěkných protuberancí, ovšem erupční aktivita je opravdu na nejnižší úrovni. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Astronomické jaro začíná, když Slunce na obloze protíná nebeský rovník. V jarním bodě bude v neděli 20. března v 5:30 SEČ.

Kosmonautika

  • V pondělí očekáváme s napětím start rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M. Na něm je připevněna dvojice ExoMars 2016. Jde o oběžnici Marsu TGO a o zkušební přistávací modul EDM (Schiaparelli). Start je v plánu v pondělí 14. března v 10:31 SEČ a pokud jste si oblíbili živě česky komentované starty, nebudete ochuzeni ani tentokrát.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-20M ve složení Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams už je pomalu přichystána ke startu. Raketa Sojuz-FG má plánovaný start v pátek 18. března ve 22:26 SEČ. Živě komentovaný přenos je přichystán zde.
  • Studenti z Olomouce se úspěšně spojili s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kde na jejich otázky odpovídal Tim Peake.
  • Ceres má už rok na oběžné dráze návštěvnici ze Země, sondu Dawn. Ta nyní snímá povrch z nízké oběžné dráhy a nádherné snímky, na kterých nechybí záhadná hora Ahuna, posílá na Zemi. Brzy uvidíme detailně i kráter Occator, známý svými světlými skvrnami.
  • Pro změnu 10 let už obíhá Mars družice MRO. Fascinující aktivní jevy na povrchu, snímky vozítek i mnohé další zvládá s bravurou. Každý týden přinese pětkrát více dat, než ostatní oběžnice Marsu.

Výročí

  • Před 30 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. Šlo jednak o sovětské sondy Vega 1 a 2, které minuly kometu nejblíže 6. a 9. března 1986. Dalšími byly 8. a 11. března japonské Suisei a Sakigake. Ovšem opravdu blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO2…), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm 3 naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.
  • 16. března 1926 (90 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda. Dnešní rakety kromě urychlovacích bloků na tuhá paliva používají často právě kapalinové motory.
  • 16. března 1966 (50 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).
  • 17. března 1936 (80 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. Blahopřejeme.
  • 18. března 2011 (5 let) byla na oběžnou dráhu kolem planety Merkur navedena sonda MESSENGER. Její dopad na povrch loni na jaře máme ještě v paměti, ovšem data, která nám přinesla se budou zpracovávat ještě řadu let.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: Antonia Maury
  • Výročí: Giovanni Battista Amici
  • Výročí: objev komety 1811
  • Výročí: Sputnik 10
  • Výročí: Hyakutake průlet

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Robert Goddard, Gemini 8, Jiří Grygar, Sonda MESSENGER


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »