Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2011

11. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.

Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v sobotu 19. 3. a zároveň je v přízemí (asi 356 tisíc km), bude tedy opět o něco větší a jasnější (průměr 0,56°, -12,67 mag).

Planety viditelné okem: Merkur (-0,9 mag) je nyní večer opravdu dobře viditelný. Za soumraku, po 18:30 SEČ, je téměř 10° vysoko nad západním obzorem a navíc je v jeho nedalekém sousedství Jupiter (-2,1 mag). Fáze Merkuru je nyní úbývající úplněk, velikost se mění mezi 6-8".
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už po setmění. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,0 mag) září nízko nad východojihovýchodem za svítání před šestou. Pozorování je vzhledem ke sklonu ekliptiky obtížnější (výška 4° na začátku občanského soumraku (Slunce 6° pod obzorem).

Dění na Slunci můžete sledovat z mnoha zdrojů. Na prvním místě uvádím portál Spaceweather.com, dále bychom mohli jmenovat portál shrnující vše podstatné z vlivu slunečního větru na Zemi na stránce týmu MBK. Aktuální pohled na celé Slunce poskytují družice STEREO a SOHO/SDO. Přehled dění na Slunci a vlivy na magnetické pole Země shrnují denní reporty Jana Alvestada.
19. března probíhá tzv. Sun-Earth Day.

Kosmonautika:

Výročí:

  • 16. března 1966 (45 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).
  • 16. března 1926 (85 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda.

Tento týden bychom měli s předstihem před rovnodenností zaznamenat stejně dlouhý den a noc, např. pro autora článku to nastane 18. března (Slunce vychází v 6:08 a zapadá v 18:08).

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 8, Robert Goddard


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »