Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 27. ledna 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 28. ledna ve 20:16 SEČ. Minulý týden 20. ledna během poslední čtvrti bylo díky hře světla a stínu dobře vidět i lunární X a V. Navíc nastala konjunkce Uranu s Marsem. O den později, 21. ledna se povedlo pěkně zaznamenat zákryt hvězdy 38 Arietis Měsícem Tadeáši Valentovi.

Planety:
Na večerní obloze zůstává výrazný Mars (0,3 mag). V koronografu SOHO se pohybuje slabší Saturn a jasný Jupiter. Nejvýraznější objekty poznáme podle čárek kolem nich (signál přetéká do sousedních pixelů). Saturn byl v konjunkci se Sluncem v noci na neděli, Jupiter čeká totéž koncem týdne a může být tedy dokonce chvíli zakryt stínícím terčíkem.

Planety v koronografu SOHO 21. ledna 2021
Planety v koronografu SOHO 21. ledna 2021

Aktivita Slunce je nízká. Potěšily nás alespoň malé skvrny na jeho povrchu. Aktivní oblast s nimi se nyní přesunula na střed slunečního kotouče. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Rychlé tempo vypouštění družic Starlink pokračuje i v lednu. SpaceX již přesáhla tisícovku kusů, které tam nyní má. Navíc první stupeň rakety Falcon 9, který v týdnu vypustil dalších 60 družic, se dočkal již osmého znovupoužití. Blíží se tedy desítka, která se před pěti lety zdála tak vzdálenou. A stupeň? Ten dosedl na mořskou plošinu tak říkajíc na onu pomyslnou desítku kruhového terče nakresleného na palubě.

143 družic na jednom adaptéru rakety Falcon 9 s polovinou aerodynamického krytu v pozadí Autor: SpaceX
143 družic na jednom adaptéru rakety Falcon 9 s polovinou aerodynamického krytu v pozadí
Autor: SpaceX
Falcon 9 měl startovat i v sobotu, ale start byl přeložen na neděli odpoledne našeho času. Během mise Transporter-1 bylo vyneseno rekordních 143 družic včetně dalších deseti Starlinků. Vzhledem k tomu, že Starlinky létají pospolu po šedesáti, a např. loni při startu malé evropské rakety Vega bylo vyneseno najednou hned 53 družic (i díky českému dispenzeru – držáku), nejeví se tedy vypouštění většího počtu až tak neobvykle. Ale když vezmeme v potaz, že dosavadní rekord držela indická raketa PSLV z roku 2017, kdy vypustila najednou 104 družic, vidíme, že jde o opravdu zajímavé číslo.

Testování Starship SN9 pokračuje a v pátek 22. ledna proběhl nominální třísekundový zážeh všech tří motorů Raptor. Testovací let do výšky asi 10 km je blízko.

A krátký zážeh SLS? Možná to nebude až tak špatné, jak se zprvu zdálo. Počkejme ještě na rozbor, ale prvotní analýzu už jsme mohli číst i česky na Kosmonautix.cz.

Start rakety CZ-3B s horním stupněm G3 s třetí družicí řady Tiantong-1 dne 19. ledna 2021 Autor: Lysuna
Start rakety CZ-3B s horním stupněm G3 s třetí družicí řady Tiantong-1 dne 19. ledna 2021
Autor: Lysuna
Čínská raketa CZ-3B s horním stupněm G3 vynesla 19. ledna třetí družici řady Tiantong-1.

20. ledna proběhl úspěšný start rakety Electron s tajnou družicí GMS-T.

Ve výhledu máme start malé čínské rakety Jielong-1 se čtyřmi družicemi Hainan, plánovaný na 24. leden a start rakety Falcon 9 s dalšími Starlinky, který má zatím termín startu 27. ledna.

Pokud jste minuli informaci o prodloužení mise Juno, podívejte se na podrobnosti, které má tato část mise přinést. Průlety kolem Galileovských měsíců nejen přinesou možnost je podrobně sledovat, ale výrazně pomohou zkrátit oběžnou dobu sondy kolem Jupiteru.

Výročí

28. ledna 1611 (410 let) se narodil polský astronom Johannes Hevelius . Zřejmě si vybavíte jeho dlouhé dalekohledy, z nichž jeden měl ohniskovou délku 45 metrů a čočku o průměru 8 cm. Pozorování s ním bylo obtížné a objekty musely být vidět jen na několik sekund. V díle Selenographia s šedesáti pečlivě provedenými kresbami měsíčního povrchu. Popsal jím objevenou libraci a odhadoval výšky měsíčních hor. Zachytil stovky různých útvarů měsíčního povrchu a jako první zavedl jejich stálé pojmenování. Objevil čtyři komety. Jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. Dopisoval si se současnými astronomy Johnem Flamsteedem, Edmondem Halleyem a Pierrem Gassendim. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.

28. ledna 1986 (35 let) došlo krátce po startu k havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález, který odešel do výslužby v roce 2011.

30. ledna 1996 (25 let) objevil Yuji Hyakutake kometu, později označenou C/1996 B2 (Hyakutake). O dva měsíce později proletěla poblíž Země a stala se velkou kometou roku 1996.

31. ledna 1961 (60 let) odstartovala americká raketa Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.

31. ledna 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 9. Zde se jí podařilo úspěšně přistát 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.

31. ledna 1971 (50 let) odstartovala k Měsíci americká kosmická loď Apollo 14. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Saturnu s Venuší (u nás nepozorovatelná)
  • výročí: Ernst Zinner
  • výročí: Clyde Tombaugh
  • výročí: Ladislav Sehnal
  • výročí: Saljut 7 zánik
  • výročí: Konstantin Feoktistov

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Kometa hyakutake, Apollo 14, Luna 9, Ham, Mersury-Redstone 2, Challenger, Hevelius, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M101 Větrník

Newton 150/750 + ZWO ASI 178 MC

Další informace »