Výročí kosmonautiky duben 2026

Virgil Ivan Grissom 

(3. 4. 1926 Mitchell, Indiana – 27. 1. 1967 Cape Canaveral, Florida)

Dne 3. 4. uplynulo sto let od narození Virgila Ivana „Guse“ Grissoma, amerického inženýra, vojenského pilota a astronauta.

Virgil Grissom se narodil 3. 4. 1926 v provinčním městečku Mitchell ve státě Indiana do skromných poměrů dělnické rodiny. Zájem o letectví v něm zažehlo modelářství, kterému se věnoval už v letech školní docházky. Byl nábožensky založený, aktivní ve skautu, a také si v mládí přivydělával peníze rozličnými manuálními pracemi, ať už šlo o sběr plodů či práci kolportéra místních novin. 

V letech 1940–1944 navštěvoval střední školu v Mitchellu a již tehdy si osvojil pilotáž menších letadel. Po absolvování střední školy se dobrovolně přihlásil do armády a ačkoliv byl přidělen na vojenské letiště, k pilotáži se nedostal. V červenci 1945 se oženil se svou ženou Betty, se kterou měl později měl později dva syny. V roce 1946 se zapsal na Purdoe University. Při studiu si přivydělával jako kuchař a výraznou finanční oporou mu byla jeho žena. V roce 1950 opustil univerzitu s titulem strojního inženýra. Počátkem 50. let minulého století se Grissom stal vojenským pilotem a v roce 1952 se jeho letka zapojila do Korejské války. Účastnil se aktivně bojových misí a byl za ně oceněn několika vyznamenáními.

V druhé polovině 50. let si Virgil Grissom dalším studiem prohloubil znalosti letecké mechaniky a poté nastoupil jako zkušební pilot na leteckou základnu Wright-Patterson.

V roce 1959 byl pozván do Washingtonu, kde byl vybrán jako jeden z kandidátů na připravovaný projekt Mercury. Navzdory své alergii– kterou vtipně odbyl tím, že ve vesmíru semena ambrozie nejspíš nepotká – nastoupil k astronautickému výcviku.

Dne 21. 7. 1961 odstartoval na misi Mercury-Redstone 4. Samotná kosmická loď nesla název Liberty Bell.  Jednalo se o druhý let lodi Mercury pilotovaný člověkem a opět šlo o let suborbitální Kabina lodi dopadla na mořskou hladinu tak prudce, že došlo k oddělení krycího poklopu a jejímu zaplavení. Grissom se naštěstí udržel na hladině až do příletu záchranného vrtulníku. Kabina Liberty Bell byla v roce 1999 nalezena, vyzdvižena z mořského dna a rekonstruována.

O čtyři roky později, 23. 3. 1965, se Grissom stal prvním člověkem, který vykonal kosmický let podruhé. Stalo se to při prvním pilotovaném letu dvojmístné kosmické lodi Gemini, misi Gemini 3, kdy spolu s Johnem Youngem strávil na oběžné dráze více než čtyři hodiny. Na vývoji kosmické lodi Gemini se ostatně Grissom i podílel osobně.

Ještě v roce 1965 byl Virgil Grissom přeložen do programu Apollo.  Velmi důrazně upozorňoval na nedostatky v konstrukci kabiny Apolla, zejména na její nekompatibilitu se simulátorem letu. Dne 21. 2. 1967 došlo vinou nekvalitní elektroinstalace k požáru a Grissom v kabině lodi spolu s astronauty Whitem a Chaffeem zahynul.

Po tragédii byla loď symbolicky přejmenována na Apollo 1 a započalo se s bezpilotními zkouškami tohoto projektu. Na Grissomovu počest bylo pojmenováno několik institucí, na Měsíci se nachází kráter Grissom a jeho jméno nese také planetka (2161) Grissom.

Další výročí kosmonautiky:

3. 4. 1966 se sovětská sonda Luna 10 dostala na oběžnou dráhu Měsíce a stala se tak i jeho první umělou družicí. Luna 10 byla vypuštěna 31. 3. 1966 z Bajkonuru. Po třech dnech letu aktivovala korekční motor a ustálila se na orbitě 350 – 1007 km nad měsíčním povrchem. Ačkoli nepořídila žádné fotografie, zaznamenala nesčetné nárazy mikrometeoritů a měřila rozličná sluneční i měsíční záření.

4. 4. 1986  se ocitla sonda Vega 1 v blízkosti Halleyovy komety. Snímky, které pořídila pokryly kolem 160 stupňů tělesa a umožnily vytvořit 3D model jádra komety. Vega 1 zkoumala jádro komety přibližně 4 dny, po splnění mise pokračovala dále do meziplanetárního prostoru.  

 

7. 4. 2006 – 78 dní po startu sonda New Horizons překročila oběžnou dráhu Marsu. Sonda byla vypuštěna 19. 1. 2006. K cíli své mise, trpasličí planetě Pluto, dorazila v červenci 2015. Cestou uskutečnila pozorování několika planetek a Jupitera s některými jeho měsíci.

11. 4. 2006 – sonda Venus Express (ESA) se dostala na oběžnou dráhu Venuše. Po předchozích sovětských a amerických misích k této planetě, se jednalo o první sondu ESA. Sonda Venus Express měla původně zkoumat atmosféru planety jen dva roky, nakonec však zůstala činná přes devět let. Sondě se během její aktivity podařilo vytvořit teplotní mapu atmosféry planety, potvrdila existenci prehistorických oceánů a sledovala atmosférické blesky, které jsou četnější než na Zemi. 

 

12. 4. 1961 proběhl první let člověka do Vesmíru. Je tomu již 65 let, od chvíle kdy se na zemskou oběžnou dráhu vypravil první člověk, občan tehdejšího Sovětského svazu, Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho letu předcházely mise bezpilotních kosmických družic a také kosmických lodí, jejichž posádky tvořili psi. 

Gagarin odstartoval v ranních hodinách v kosmické lodi Vostok 1 vyneséné na oběžnou dráhu raketou typu Vostok. Let byl zcela automatický, kosmonaut však měl kód, kterým mohl v případě potřeby přejít na ruční řízení. Loď nebyla vybavena možností manévrování, byla zde pouze možnost změny výšky nad Zemí. Při přistání nastaly potíže  oddělením přístrojové sekce od návratové kabiny, kvůli tomu nedošlo k jejímu dopadu v plánované oblasti. Gagarin se plánovaně katapultoval - lodě Vostok nebyly určeny k návratu s kosmonautem na palubě - ve výšce 7 km nad povrchem a přistál poblíže města Engels.

23. 4. 1996  byl připojen modul Priroda na kosmickou stanici Mir. Kosmická stanice Mir vycházela technologicky z přechozích kosmických stanic Saljut. Jednalo se však o konstrukci sestávající z jednotlivých bloků postupně napojovaných na centrální uzel. Kompletace Miru probíhala v letech 1986–1996 a poslední připojenou součástí byl právě modul Priroda. Hlavním cílem tohoto segmentu byl výzkum atmosféry a vzhledem k tehdejšímu politickému uvolnění byl z velké části vybaven americkými přístroji.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1]Hvězdářský kalendář 2006, 2016.
[2] Virgil Ivan Grissom – Wikipedie
[3] Who was Gus Grissom?
[4] Luna 10 - Wikipedia
[5] MEK - VEGA
[6] New Horizons - Wikipedia
[7] Venus Express - Wikipedia
[8] Mir – Wikipedie
[9] Priroda – Wikipedie
[10] Vostok_1 - Wikipedia

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice