Halleyova kometa (1P/Halley) je první známá periodická kometa v historii a do vnitřní sluneční soustavy se vrací přibližně každých 76 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka můžeme na obloze planety Země pozorovat dva každoroční meteorické roje, ...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Halleyova kometa (1P/Halley) je první známá periodická kometa v historii a do vnitřní sluneční soustavy se vrací přibližně každých 76 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka můžeme na obloze planety Země pozorovat dva každoroční meteorické roje, ...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
