Halleyova kometa (1P/Halley) je první známá periodická kometa v historii a do vnitřní sluneční soustavy se vrací přibližně každých 76 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka můžeme na obloze planety Země pozorovat dva každoroční meteorické roje, ...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Halleyova kometa (1P/Halley) je první známá periodická kometa v historii a do vnitřní sluneční soustavy se vrací přibližně každých 76 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka můžeme na obloze planety Země pozorovat dva každoroční meteorické roje, ...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš. Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako
Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.
