Halleyova kometa (1P/Halley) je první známá periodická kometa v historii a do vnitřní sluneční soustavy se vrací přibližně každých 76 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka můžeme na obloze planety Země pozorovat dva každoroční meteorické roje, ...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Halleyova kometa (1P/Halley) je první známá periodická kometa v historii a do vnitřní sluneční soustavy se vrací přibližně každých 76 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka můžeme na obloze planety Země pozorovat dva každoroční meteorické roje, ...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
