Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Výročí kosmonautiky březen 2026

Výročí kosmonautiky březen 2026

Sonda Giotto v představách umělce.
Autor: Autor: Andrzej Mirecki

V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se podíváme na první lety dvou různých kosmických objektů.

V březnu roku 1986 se několik kosmických sond zaměřilo na zkoumání Halleyovy komety, tato mezinárodní skupina byla nazývána Halleyova armáda. Krátkoperiodická kometa byla pojmenována po Edmundu Halleyovi (1656 – 1742), který na základě porovnání historických pozorování předpověděl její návrat v roce 1705. Její perioda je 75 – 76 let, takže příště se v blízkosti Země objeví v létě roku 2061.  

Oběžná dráha Halleyovy komety 1986 – 2062. Autor: © Encyclopædia Britannica, Inc
Oběžná dráha Halleyovy komety 1986 – 2062.
Autor: © Encyclopædia Britannica, Inc

Jako první proletěla dne 9. 3. 1986 sonda Vega 2 ve vzdálenosti 8200 km od Halleyovy komety. Vega 2 byla vypuštěna 21. 12. 1984, necelý týden po své sesterské sondě Vega 1. Na celém projektu se podíleli rovněž odborníci z Francie či Maďarska a na platformě natáčení kamer pracovali odborníci z Československa.

Prvním cílem Vegy 2 byla Venuše, tam v červnu 1985 vysadila přistávací pouzdro a atmosférický balon. S výzkumem komety započala Vega 2 dne 7. 3. 1986, když následně během svého průletu prováděla měření po dobu pěti dnů. Za tu dobu bylo vysláno na Zemi přes 700 snímků. 

Umělecká představa letu sondy Vega 2. Autor: stoplusjednicka.cz
Umělecká představa letu sondy Vega 2.
Autor: stoplusjednicka.cz

Dne 8. 3. 1986 započala s výzkumem Halleyovy komety sonda Suisei, jeden ze dvou kosmických průzkumníků vyslaných japonskou kosmickou agenturou JAXA. Ačkoli vizuálně byly sondy podobné, lišily se přístrojovým vybavením. Sonda se dvakrát srazila s prachovými částicemi komety, při svém přiblížení ke kometě na 150 000 km. 

Vizualizace sondy Suisei. Autor: SUISEI | Spacecraft | ISAS
Vizualizace sondy Suisei.
Autor: SUISEI | Spacecraft | ISAS

Tři dny po své sesterské sondě Suisei, 11. 3. 1986, se dostala sonda Sakigake na vzdálenost téměř 7 milionů km od Halleyovy komety. Jednalo se o první japonskou meziplanetární sondu. Hlavním úkolem mise nebylo pozorování komety, ale zkouška nosné rakety. Sloužila hlavně jako referenční sonda pro sesterskou sondu Suisei.

Kresba sondy Sakigake s Halleyovou kometou. Autor: ksphistory.com
Kresba sondy Sakigake s Halleyovou kometou.
Autor: ksphistory.com

Poslední březnovou sondou, která se v blízkosti komety ocitla dne 14. 3. 1986, byla evropská Giotto. Z celé Halleyovy armády se právě Giotto přiblížila kometě nejvíce, na pouhých 596 km. Sonda však největšího přiblížení dosáhla v nestabilizovaném stavu a částečně nefunkční, po srážce s prachovou částicí. Po znovuobnovení funkčnosti přístrojů se však podařilo nasnímat přes 2000 fotografií kometárního jádra.

Sonda Giotto v představách umělce. Autor: Autor: Andrzej Mirecki
Sonda Giotto v představách umělce.
Autor: Autor: Andrzej Mirecki

Další výročí kosmonautiky:

Umělecká představa přiblížení sondy Veněra 3 k Venuši. Autor: Russian Embassy/Twitter
Umělecká představa přiblížení sondy Veněra 3 k Venuši.
Autor: Russian Embassy/Twitter

1. 3. 1966 – sovětská sonda Veněra 3 dopadla na povrch Venuše. Veněra 3 byla vypuštěna 16. 11. 1965 a poté, co urazila kosmickým prostorem téměř 13 miliónů kilometrů, dopadla na povrch planety.  Při přiblížení k Venuši zaznamenala zvýšení teploty. Navzdory tomu, že bylo přerušeno spojení, se první dopad člověkem vytvořeného tělesa na jinou planetu vydařil. 

Trosky raketoplánu Challenger vylovené z Atlantiku. Autor: astronautrheaseddon
Trosky raketoplánu Challenger vylovené z Atlantiku.
Autor: astronautrheaseddon

7. 3. 1986 – byl pod hladinou Atlantského oceánu nalezen vrak kabiny raketoplánu Challenger. Tato část raketoplánu dopadla po téměř třech minutách od katastrofy do oceánu rychlostí 330 km/h. Náraz na vodní hladinu nemohla posádka přežít. Je prokázáno, že ještě před dopadem byli minimálně někteří astronauti naživu.

Vizualizace sondy MRO nad Marsem. Autor: NASA/JPL
Vizualizace sondy MRO nad Marsem.
Autor: NASA/JPL
 

10. 3. 2006 – byla sonda MRO navedena na oběžnou dráhu Marsu. Jejím posláním je výškový průzkum planety a vyhledávání lokalit vhodných k přistání roverů. V neposlední řadě se sonda věnuje hledání vodních zdrojů a míst, kde se voda vyskytovala. Také dodnes slouží jako komunikační uzel s americkými landery a rovery, které se na planetě nacházejí. 

Schéma spojení Sojuzu T-15 s kosmickými stanicemi Mir a Saljut 7. Autor: kosmo.cz
Schéma spojení Sojuzu T-15 s kosmickými stanicemi Mir a Saljut 7.
Autor: kosmo.cz

13. 3. 1986 – zadokovala kosmická loď Sojuz T-15 u kosmické stanice Mir. Na jeho palubu tak 15. 3. vstoupila historicky první posádka. Kosmonauti oživili systémy této nedávno vypuštěné kosmické stanice. Kosmonauti se mimo jiné věnovali zkouškám nového systému radiového spojení a fotografování Halleyovy komety. Kosmická loď Sojuz T-15 dne 6. 5. 1986 přeletěla ke druhé sovětské kosmické stanici Saljut 7. Historicky se tak stala první posádkou v historii, která navštívila během jedné mise dvě kosmické stanice. 

Přiblížení kosmické lodi Gemini 8 k cílové lodi Agena. Autor: NASA
Přiblížení kosmické lodi Gemini 8 k cílové lodi Agena.
Autor: NASA

16. 3. – proběhl start kosmické lodi Gemini 8. K hlavním úkolům mise patřilo dosažení cílového tělesa Atlas Agena GATV-8. Obě kosmické lodi se krátce spojily, jednalo se o úplně první kontakt dvou umělých těles v historii kosmonautiky. Při propojení však došlo k nekontrolované rotaci, kterou se naštěstí podařilo stabilizovat. Kvůli velké spotřebě paliva však byla původně zamýšlená třídenní akce zkrácena a posádka se vrátila na Zemi v den startu.

Nákres lodi typu Sojuz-TM. Autor: kosmo.cz
Nákres lodi typu Sojuz-TM.
Autor: kosmo.cz

31. 3. 1986 – proběhl start nového typu kosmické lodi. Jednalo se o modifikovaný Sojuz TM-1. Loď byla uzpůsobena k přepravě kosmonautů na kosmickou stanici Mir. V případě této mise byl její součástí devítidenní testovací bezpilotní let, při kterém došlo i k připojení lodi ke 

Raketa Falcon 1 při své první misi. Autor: elonx.cz
Raketa Falcon 1 při své první misi.
Autor: elonx.cz

24. 3. 2006 – se uskutečnil první, neúspěšný start kosmické rakety Falcon 1. Jednalo se o dvojstupňovou raketu na kapalný pohon společnosti SpaceX. Úspěšným se stal až čtvrtý start tohoto typu rakety v roce 2008.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vega 2 – Wikipedie
[2] Suisei (kosmická loď) - Wikipedia
[3] Sakigake - Wikipedia
[4] Giotto (sonda) – Wikipedie
[5] Venera 3 – Wikipedie
[6] challenger - katastofa
[7] astro.cz
[8] Sojuz T15 - Wikipedia
[9] Gemini 8 - Wikipedia
[10] Sojuz TM1 - Wikipedia

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Falcon 1, Sojuz TM-1, Agena, Gemini 8, Mir, Saljut 7, Sojuz T-15, MRO-Mars Reconnaissance Orbiter, Challenger, Veněra 3, Giotto, Sakigake, Suisei, Vega 2, Edmund Halley, 1P/Halley


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »