Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

MRO_detail.jpg
Svoji první zkušební fotografii povrchu Marsu pořídila nejnovější americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Již na základě první fotografie si můžeme udělat představu o tom, co všechno může sonda odhalit, až bude zahájena její hlavní vědecká mise. Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005.

Trojice kamer na sondě MRO byla poprvé namířena na povrch Marsu ve čtvrtek 23. března 2006. Jedná se o kamery s názvem HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), CTX (Context Camera) a MARCI (Mars Color Imager).

"Tyto fotografie části povrchu Marsu s vysokým rozlišením jsou velmi zajímavé a unikátní. Byly pořízeny časně ráno místního času. Konečná dráha sondy však povede nad oblastmi, kde bude zrovna odpoledne místního času, podobně jako je tomu u sond MGS (Mars Global Surveyor) a Mars Odyssey," říká Alfred McEwen (University of Arizona, Tucson), hlavní vědecký pracovník pro snímkování povrchu Marsu.

Fotografie byly pořízeny v okamžiku, kdy se sonda nacházela ve výšce 2489 km, což je 9krát větší vzdálenost, než je plánováno pro detailní snímkování povrchu Marsu. Rozlišení snímku dosahuje zhruba 2,4 m/pixel, což je srovnatelné s nejlepšími fotografiemi, pořízenými již dříve z nízké oběžné dráhy kolem Marsu.

Sonda MRO byla navedena na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu 10. 3. 2006. Každých 35 hodin absolvuje jeden oběh kolem planety ve vzdálenosti 425 až 43 445 km nad povrchem Marsu. Řídící týmy z Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie) a Lockheed Martin Space Systems (Denver) se připravují na úpravu oběžné dráhy sondy bržděním v atmosféře planety (tzv. aerobraking). Během tohoto procesu se sonda během příštích 7 měsíců asi 550krát opatrně ponoří do atmosféry Marsu. Důsledkem bude navedení sondy na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce méně než 300 km nad povrchem rudé planety.

Detailní snímek (nahoře) byl pořízen pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment). Zachycuje oblast o rozměru 4,5 x 2,1 km - jedná se o část většího obrázku s nižším rozlišením (viz následující odstavec). Nejmenší objekty, rozeznatelné na tomto snímku, mají průměr 3 pixely, tj. asi 7,5 m. Detailní snímkování povrchu Marsu bude zahájeno na podzim letošního roku. Z výšky 280 km budou pomocí kamery HiRISE pořizovány fotografie s rozlišením 28 cm/pixel.

MRO_prvni_snimek.jpg

Obrázek s nižším rozlišením je mozaika složená z deseti snímků vedle sebe, pořízených přes červený filtr. Obrázek zachycuje oblast o rozměrech 49,8 x 23,6 km ve středních šířkách jižní polokoule, o souřadnicích 34° jižní šířky a 305° východní délky. Starý erodovaný kráter uprostřed snímku se nachází v terénu s mnoha kanály, které se svažují doleva či doprava od kráteru. Část povrchu je však mnohem mladší. Je zde patrno velké množství malých kráterů a větrem navátých písečných dun. Terén pravděpodobně obsahoval velké množství těkavých látek, jako je vodní led či oxid uhličitý, které postupně sublimovaly.

Image Credit: NASA/JPL/University of Arizona

Zdroj: spaceflightnow a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2023/A3 (Tsuchinshan-ATLAS)

iso1600 F4 30s Kometa a IC4756

Další informace »