Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

MRO_detail.jpg
Svoji první zkušební fotografii povrchu Marsu pořídila nejnovější americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Již na základě první fotografie si můžeme udělat představu o tom, co všechno může sonda odhalit, až bude zahájena její hlavní vědecká mise. Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005.

Trojice kamer na sondě MRO byla poprvé namířena na povrch Marsu ve čtvrtek 23. března 2006. Jedná se o kamery s názvem HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), CTX (Context Camera) a MARCI (Mars Color Imager).

"Tyto fotografie části povrchu Marsu s vysokým rozlišením jsou velmi zajímavé a unikátní. Byly pořízeny časně ráno místního času. Konečná dráha sondy však povede nad oblastmi, kde bude zrovna odpoledne místního času, podobně jako je tomu u sond MGS (Mars Global Surveyor) a Mars Odyssey," říká Alfred McEwen (University of Arizona, Tucson), hlavní vědecký pracovník pro snímkování povrchu Marsu.

Fotografie byly pořízeny v okamžiku, kdy se sonda nacházela ve výšce 2489 km, což je 9krát větší vzdálenost, než je plánováno pro detailní snímkování povrchu Marsu. Rozlišení snímku dosahuje zhruba 2,4 m/pixel, což je srovnatelné s nejlepšími fotografiemi, pořízenými již dříve z nízké oběžné dráhy kolem Marsu.

Sonda MRO byla navedena na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu 10. 3. 2006. Každých 35 hodin absolvuje jeden oběh kolem planety ve vzdálenosti 425 až 43 445 km nad povrchem Marsu. Řídící týmy z Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie) a Lockheed Martin Space Systems (Denver) se připravují na úpravu oběžné dráhy sondy bržděním v atmosféře planety (tzv. aerobraking). Během tohoto procesu se sonda během příštích 7 měsíců asi 550krát opatrně ponoří do atmosféry Marsu. Důsledkem bude navedení sondy na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce méně než 300 km nad povrchem rudé planety.

Detailní snímek (nahoře) byl pořízen pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment). Zachycuje oblast o rozměru 4,5 x 2,1 km - jedná se o část většího obrázku s nižším rozlišením (viz následující odstavec). Nejmenší objekty, rozeznatelné na tomto snímku, mají průměr 3 pixely, tj. asi 7,5 m. Detailní snímkování povrchu Marsu bude zahájeno na podzim letošního roku. Z výšky 280 km budou pomocí kamery HiRISE pořizovány fotografie s rozlišením 28 cm/pixel.

MRO_prvni_snimek.jpg

Obrázek s nižším rozlišením je mozaika složená z deseti snímků vedle sebe, pořízených přes červený filtr. Obrázek zachycuje oblast o rozměrech 49,8 x 23,6 km ve středních šířkách jižní polokoule, o souřadnicích 34° jižní šířky a 305° východní délky. Starý erodovaný kráter uprostřed snímku se nachází v terénu s mnoha kanály, které se svažují doleva či doprava od kráteru. Část povrchu je však mnohem mladší. Je zde patrno velké množství malých kráterů a větrem navátých písečných dun. Terén pravděpodobně obsahoval velké množství těkavých látek, jako je vodní led či oxid uhličitý, které postupně sublimovaly.

Image Credit: NASA/JPL/University of Arizona

Zdroj: spaceflightnow a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »