Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

MRO_detail.jpg
Svoji první zkušební fotografii povrchu Marsu pořídila nejnovější americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Již na základě první fotografie si můžeme udělat představu o tom, co všechno může sonda odhalit, až bude zahájena její hlavní vědecká mise. Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005.

Trojice kamer na sondě MRO byla poprvé namířena na povrch Marsu ve čtvrtek 23. března 2006. Jedná se o kamery s názvem HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), CTX (Context Camera) a MARCI (Mars Color Imager).

"Tyto fotografie části povrchu Marsu s vysokým rozlišením jsou velmi zajímavé a unikátní. Byly pořízeny časně ráno místního času. Konečná dráha sondy však povede nad oblastmi, kde bude zrovna odpoledne místního času, podobně jako je tomu u sond MGS (Mars Global Surveyor) a Mars Odyssey," říká Alfred McEwen (University of Arizona, Tucson), hlavní vědecký pracovník pro snímkování povrchu Marsu.

Fotografie byly pořízeny v okamžiku, kdy se sonda nacházela ve výšce 2489 km, což je 9krát větší vzdálenost, než je plánováno pro detailní snímkování povrchu Marsu. Rozlišení snímku dosahuje zhruba 2,4 m/pixel, což je srovnatelné s nejlepšími fotografiemi, pořízenými již dříve z nízké oběžné dráhy kolem Marsu.

Sonda MRO byla navedena na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu 10. 3. 2006. Každých 35 hodin absolvuje jeden oběh kolem planety ve vzdálenosti 425 až 43 445 km nad povrchem Marsu. Řídící týmy z Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie) a Lockheed Martin Space Systems (Denver) se připravují na úpravu oběžné dráhy sondy bržděním v atmosféře planety (tzv. aerobraking). Během tohoto procesu se sonda během příštích 7 měsíců asi 550krát opatrně ponoří do atmosféry Marsu. Důsledkem bude navedení sondy na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce méně než 300 km nad povrchem rudé planety.

Detailní snímek (nahoře) byl pořízen pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment). Zachycuje oblast o rozměru 4,5 x 2,1 km - jedná se o část většího obrázku s nižším rozlišením (viz následující odstavec). Nejmenší objekty, rozeznatelné na tomto snímku, mají průměr 3 pixely, tj. asi 7,5 m. Detailní snímkování povrchu Marsu bude zahájeno na podzim letošního roku. Z výšky 280 km budou pomocí kamery HiRISE pořizovány fotografie s rozlišením 28 cm/pixel.

MRO_prvni_snimek.jpg

Obrázek s nižším rozlišením je mozaika složená z deseti snímků vedle sebe, pořízených přes červený filtr. Obrázek zachycuje oblast o rozměrech 49,8 x 23,6 km ve středních šířkách jižní polokoule, o souřadnicích 34° jižní šířky a 305° východní délky. Starý erodovaný kráter uprostřed snímku se nachází v terénu s mnoha kanály, které se svažují doleva či doprava od kráteru. Část povrchu je však mnohem mladší. Je zde patrno velké množství malých kráterů a větrem navátých písečných dun. Terén pravděpodobně obsahoval velké množství těkavých látek, jako je vodní led či oxid uhličitý, které postupně sublimovaly.

Image Credit: NASA/JPL/University of Arizona

Zdroj: spaceflightnow a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »