Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2021

7. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 17. února 2021 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 2. do 21. 2. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je dobře vidět pouze Mars. Na něm se ve čtvrtek večer našeho času pokusí o přistání americké vozítko Perseverance. Arabská a čínská sonda jsou již na oběžné dráze. Chystají se dva odložené starty Falconu 9 se Starlinky a dva starty nákladních lodí k ISS. Před 35 lety byl vypuštěn první modul orbitální stanice Mir.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 19. února v 19:47 SEČ. 17. února bude v konjunkci s Uranem a o den později s Marsem.

Planety:
Na večerní obloze zůstává vysoko nad jihozápadem Mars (0,7 mag) a více k západu slabý Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká a povrch je beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

U Marsu vše proběhlo podle plánu. 9. února se na jeho oběžnou dráhu dostala sonda Spojených arabských emirátů Al Amal, která je určena ke studiu atmosféry a klimatu Marsu. O den později 10. února se totéž povedlo čínské sondě Tianwen-1. Ta má nyní chvíli zkoumat Mars a poté v květnu je očekáváno přistání části sondy s vozítkem. 18. února nás tedy ještě čeká přistání amerického vozítka Perseverance. Bude to jako obvykle napínavé, protože se přistává rovnou z příletové trajektorie a trefovat se bude dosud nemenší přistávací oblast v kráteru Jezero.

Ukázka, jak by mělo vypadat dosednutí vozítka Perseverance na Marsu
Ukázka, jak by mělo vypadat dosednutí vozítka Perseverance na Marsu

9. února se od Mezinárodní vesmírné stanice odpojila nákladní loď Progress MS-15 a pak shořela v atmosféře.

Progress MS-15 odlétá od ISS - pohled z okna Crew Dragonu
Progress MS-15 odlétá od ISS - pohled z okna Crew Dragonu

Své termíny startu nyní mají oba starty Falconů 9 se Starlinky. Mise L19 má startovat 15. 2. a mise L17 až 17. 2. Dají se ale očekávat odklady kvůli počasí nebo technickým možnostem.

15. února by měl z Bajkonuru startovat Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-16.

20. února má k ISS starovat také nákladní loď Cygnus na svou misi NG-15. Start se uskuteční pomocí rakety Antares-230+ z kosmodromu Wallops ve Virginii.

Výročí

15. února 1826 (195 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).

16. února 1816 (205 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.

17. února 1996 (25 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko NEAR-Shoemaker na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.

19. února 1986 (35 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.

Výhled na příští týden 

  • výročí: asteroid (588) Achilles
  • výročí: Kosmos 110, Veterok a Ugoljok
  • výročí: švédský satelit Viking
  • výročí: François Jean Dominique Arago
  • výročí: Apollo AS-201, Saturn IB
  • výročí: první pozorování slunečních skvrn dalekohledem
  • výročí: potvrzení periodicity 3D/Biela
  • výročí: RNDr. Jaroslav Pícha
  • výročí: neštěstí originální posádky Gemini 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, NEAR spacecraft, Kaspar Gottfried Schweizer, Emmanuel Liais, Mir, Vesmírný týden


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »