40. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 10. 2022. Měsíc je v první čtvrti v pondělí 3. října. Jupiter září již večer nad jihovýchodem jako výrazná hvězda. Saturn je večer poblíž jižního obzoru. Nad ránem je nejvýše Mars. Velmi rychle se na ranní oblohu vyhoupne zjasňující Merkur. Aktivita Slunce je od neděle vysoká. DART úspěšně zasáhla planetku. Floridský kosmodrom je po hurikánu v pořádku a chystá se na další starty. Mise Artemis I rakety SLS s Orionem je však odložena na listopadové startovní okno. Před 65 lety začala kosmická éra startem první umělé družice Země, Sputniku 1. Evropská jižní observatoř slaví 60 let.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 3. října ve 2:14 SELČ. 5. října bude v konjunkci se Saturnem. Projde pod ním v úhlové vzdálenosti necelých pět stupňů. Jen čtyři stupně jihovýchodně bude taky planetka Vesta. Téměř úplňkový Měsíc projde přibližně tři stupně pod Jupiterem 8. října.
Planety
Saturn (0,5 mag) vrcholí nad jihem kolem 21:30. Jupiter (−2,9 mag) je nad jihovýchodem opravdu nepřehlédnutelný. Jeho opozice, která nastala 26. 9. byla dokonce největším přiblížením k Zemi za 60 let (na vzdálenost 591 milionů km). Mars (−0,4 mag) je objektem pro ranní pozorování, kdy je opravdu příjemně vysoko v souhvězdí Býka. Opravdu velmi rychle se na ranní obloze objeví slabší jitřenka – planeta Merkur (jasnost 0,6 mag na počátku týdne a −0,6 mag následující neděli). V dalekohledu by mohla být patrná fáze srpku až čtvrti.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
pondělí 3. 10. 0:10 zač. přechodu Io, 0:20 zač. přechodu stínu Io
pondělí 3. 10. 21:26 zač. zákrytu Io, 21:56 konec zatmění Europy, 23:50 konec zatmění Io
úterý 4. 10. 20:50 konec přechodu Io, 21:02 konec přechodu stínu Io
sobota 8. 10. 22:56 zač. zákrytu Ganymedu
neděle 2. 10. 3:00 zákryt Io Jupiterem, 3:06 konec přechodu Europy, 3:26 konec stínu Europy
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
4. 10. ve 23:20, 5. 10. v 19:10, 7. 10. v 1:00 a ve 20:50, 9. 10. ve 2:35 a ve 22:30 (vše v SELČ).
Aktivita Slunce je od neděle velmi výrazná, došlo i na erupce na pomezí nejvyšší kategorie X. Může za to aktivní oblast v severozápadním kvadrantu, AR3110-13. A to se k nám natočila na východním okraji ještě „stará známá“, která ještě 16. září zapadala jako AR3098 a vyvolala silné erupce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Sonda DART úspěšně zasáhla Dimorphos. Ukázalo se, že jde zřejmě o další hroudu suti. Planetka se po nárazu změnila dočasně v minikometu. Vyvržený materiál byl pozorovatelný i amatérskými dalekohledy jako malý prachový ohůnek.
Kosmonautika
Raketa SLS zůstává ve VAB a startovní okna v říjnu budou nakonec vynechána. Další pokus o start mise Artemis I proběhne až v okně od 12. do 27. listopadu.
Mise Falconu 9 s posádkou Crew-5 k ISS by měla začít startem 5. 10. v 18:01 SELČ z floridské rampy LC-39A.
O den dříve 4. 10. by měl startovat Falcon 9 i z kalifornského Vandenbergu z rampy SLC-4E, opět se Starlinky.
Rampa SLC-40 na Floridě se také chystá na svůj Falcon 9. Odtud má startovat s družicemi Intelsat Galaxy 33 a 34.
SpaceX také uzavřela s NASA dohodu o prozkoumání možností, jak by mohl Dragon pomoci vynést Hubbleův teleskop na vyšší stabilnější orbitu. Že bychom se jednou dočkali i vysněné servisní mise? Bude to krajně obtížný úkol bez velkého raketoplánu a robotické paže, ale kdoví.
Podařil se první úspěšný start nové rakety Firefly Alpha. Jedná se o menší soukromou raketu, která při startu 1. 10. vynesla 8 menších družic na oběžnou dráhu ve výšce 300 km.
Čínská kosmická stanice Tiangong změnila tvar. Z dosavadního zapojení modulů v jedné linii došlo ke změně do tvaru písmene L, když laboratorní modul Wentian byl přesunut na boční port hlavního modulu Tianhe.
Z dalších plánovaných startů se můžeme těšit 4. října na Atlas 5 z floridské rampy SLC-41 s družicemi SES-20 a SES-21 a na raketu Electron, která má 5. října letět s družicí GAzelle (též Argos 4 nebo OTB-3), což je vlastně testovací platforma pro zařízení různých zákazníků.
Výročí
3. října 1942 (80 let) proběhl první úspěšný let rakety A-4 na kapalné pohonné látky. Tato raketa ze série nacistických balistických raket Aggregat byla později ve válce známa jako V-2 (Vergeltungswaffe, zbraň odplaty). Raketa má však význam i pro kosmonautiku, protože na základě zkušeností s V-2 byly vyvinuty rakety nové v Sovětském svazu i Spojených státech. 3. října 1942 se při svém třetím testovacím letu raketa A-4 úspěšně dostala do vzdálenosti 193 km a dosáhla výšky 83 km nad zemí.
3. října 1962 (60 let) letěl na oběžnou dráhu kolem Země třetí Američan, který obletěl Zemi. Byl to Walter Schirra v lodi Mercury-Atlas 8 pojmenované Sigma 7. Na oběžné dráze setrval 9 hodin. Let byl především využit k různým testům lodi nebo fotografického materiálu pro budoucí družice.
3. října 1962 (60 let) spadl v Nigérii meteorit Zagami. Studiem jeho složení bylo zjištěno, že k nám doputoval z Marsu. Při dopadu vyhloubil 60 cm hlubokou díru, protože jeho hmotnost je asi 18 kg. Tím je znám jako nejtěžší marsovský meteorit.
4. října 1957 (65 let) odstartovala první umělá družice Země, sovětský Sputnik 1. Tím vyvrcholila snaha týmu kolem Sergeje Pavloviče Koroljova o konstrukci rakety schopné nést nejen mezikontinentální střelu, ale také dobýt vesmír. Velký sen se stal skutečností a Sovětský svaz se v té době stal na nějakou dobu vůdčí mocností v dobývání kosmu. Z pohledu vědeckého to byla také významná oslava Mezinárodního geofyzikálního roku, protože právě družice nám mají o planetě Zemi hodně co říci.
5. října 1882 (140 let) se narodil významný raketový konstruktér Robert Goddard. Dokázal sestrojit první rakety na kapalné palivo a první úspěšný start provedl již 16. března 1926. Jeho experimenty a názory, že by rakety mohly být jednou použity k letům na Měsíc byly ve své době i terčem posměchu médií, ale nakonec byl na sklonku života během druhé světové války uznávaným odborníkem a z jeho práce mohli američané těžit i později, když se snažili dohnat a předehnat Sověty v cestě do kosmu.
5. října 1962 (60 let) založily Belgie, Francie, Nizozemsko, Německo a Švédsko Evropskou jižní observatoř (ESO). Dnes velmi známá skupina observatoří hostí největší dalekohledy světa a nachází se na několika lokalitách v chilských Andách. Z nejznámějších lze jmenovat observatoř VLT na hoře Paranal, které dominují čtyři zhruba osmimetrové dalekohledy. Další observatoře se nachází na první lokalitě ESO na hoře La Silla. Zde se čeští astronomové podíleli na modernizaci dalekohledu o průměru 1,54 metru, který dostali od roku 2022 na deset let do užívání. Na plošině Chajnantor na severu Chile funguje velká soustava submilimetrových radioteleskopů ALMA. Nedaleko Paranalu, na hoře Armazones se buduje největší dalekohled světa – Extremely Large Telescope (ELT) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů. Česká republika je členem ESO od roku 2007.
7. října 1952 (70 let) se narodil známý amatérský objevitel komet Donald E. Machholz. Don se během svého života stal legendou. Během 40 let objevil vizuálně 12 komet, některé z nich i v době plně automatizovaných robotických přehlídek. Dále byl jedním z iniciátorů Messierova maratónu, kdy se pozorovatelé během jedné noci snaží napozorovat co nejvíce objektů z Messierova katalogu.
8. října 1992 (30 let) zanikla v atmosféře Venuše americká sonda Pioneer-Venus. USA nabraly ve výzkumu Venuše velké zpoždění za SSSR. Proto byla tato sonda až třetí oběžnicí této planety. Dokonale to ale vyvážila svou úspěšnou misí, která trvala dva roky od prosince 1978. Hlavní mapování skončilo v červenci 1980. Ještě v roce 1991 byla sonda chvíli aktivována, aby zmapovala jižněji položené oblasti. To už byl u Venuše i Magellan. Pak došlo palivo na korekce a sonda zanikla.
9. října 1992 (30 let) byl zpozorován pád jasného bolidu, známý jako meteorit Peekskill. Podařilo se jej dobře zdokumentovat na video a také je znám díky pádu meteoritu na jedno z aut.
Výhled na příští týden
- Konjunkce Marsu s Měsícem
- výročí: Kosmická smlouva
- výročí: Petr Lála
- výročí: Chuck Yeager, pokoření rychlosti zvuku
- výročí: Cassini, start
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).