Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

Donald Machholz se svým 18,5palcovým dalekohledem
Autor: Washedlikeadish, Wikimedia Commons

V úterý 9. srpna přišla do astronomické komunity smutná zpráva o úmrtí Dona Machholze. Don se během svého života stal legendou. Během 40 let objevil vizuálně 12 komet, některé z nich i v době plně automatizovaných robotických přehlídek. Dále byl jedním z iniciátorů Messierova maratónu, kdy se pozorovatelé během jedné noci snaží napozorovat co nejvíce objektů z Messierova katalogu.

Mladá léta

Don Machholz se narodil 7. října 1952 v Portsmouth ve Virginii, USA. O astronomii se začal zajímat od svých osmi let, ve třinácti dostal svůj první dvoupalcový (5cm) dalekohled. Na Vánoce 1968 si pořídil šestipalcový (15cm) dalekohled za 200 dolarů (Don zaplatil 50 dolarů, zbytek zaplatili jeho přátelé), se kterým v průběhu jednoho roku (1969-70) odpozoroval všechny Messierovy objekty.

V roce 1971 nastoupil na tři roky do služby v armádě Spojených států, kde ve dne pracoval jako meteorologický pozorovatel, v noci se věnoval astronomii. Začátkem 70. let byla mezi amatérskými astronomy populární astrofotografie, Don v té době pořídil snímky, z nichž některé byly opublikovány v astronomických magazínech. Po službě v armádě se rozhodl posunout svůj koníček na další úroveň. Z různých možností si vybral systematické vizuální hledání nových komet. To spočívalo v pečlivém prohlížení noční oblohy pomocí dalekohledu ve vybraných oblastech. Vyžadovalo to mnoho času a velkou dávku trpělivosti, byla to pro něj zábava.

Objevy komet

Don Machholz s 25cm dalekohledem Autor: Washedlikeadish, Wikimedia Commons
Don Machholz s 25cm dalekohledem
Autor: Washedlikeadish, Wikimedia Commons
Se systematickými pozorováními, během kterých hledal komety, začal 1. ledna 1975. Svoji první kometu (1978l) nalezl po 3,5 letech, během kterých strávil celkem 1700 pozorovacích hodin. Stalo se tak 12. září 1978 na hoře Loma Prieta v pohoří Santa Cruz v Kalifornii. Tou dobou Don Machholz bydlel v Los Gatos v San Franciské oblasti a na pozorovací stanoviště dojížděl každou jasnou bezměsíčnou noc. To obnášelo 30 minut jízdy dlouhé 17 mil (27 km). Objev byl učiněn podomácku zhotoveným 25cm dalekohledem.

Na svoji druhou kometu si musel počkat až do května 1985 (1985e), kterou objevil objevil poblíž Big Bear City v jižní Kalifornii v průběhu setkání amatérských astronomů na Riverside Telescope Maker's Conference.

96P/Machholz v zorném poli koronografu kosmické sondy SOHO (6. až 9. ledna 2002) Autor: SOHO - NASA, ESA
96P/Machholz v zorném poli koronografu kosmické sondy SOHO (6. až 9. ledna 2002)
Autor: SOHO - NASA, ESA
Třetí Machholzova kometa je jednou z nejzajímavějších periodických komet vůbec. Nyní ji známe pod označením 96P/Machholz, která se ke Slunci vrací každých 5,3 roku. Objevil ji z hory Loma Prieta 12. května 1986 pomocí vlastnoručně zhotoveného binokuláru o průměru optiky 127 mm se zvětšením 27×. Zajímavostí je, že Don při hledání komet aktivně používal Bečvářův Atlas Coeli, Skalnaté Pleso.

Čtvrtý objev se podařil 6. srpna 1988 opět z Loma Priety (1988j). Don vždy razil poučku, že při hledání komet závisí nejvíce na očích, obloze a dalekohledu (v tomto pořadí). Obloha v San Franciské oblasti se vlivem rostoucího světelného znečištění zhoršovala, tak se v roce 1990 přestěhoval do Colfaxu v severozápadní Kalifornii, kde měl lepší pozorovací podmínky. Tam si u rodinného domu postupně vybudoval pozorovací domeček s odsuvnou střechou.

Z Colfaxu objevil zbylých 8 komet. V roce 1992 dvě komety (1992d a 1992k). Rok 1994 byl na objevy nejplodnější, jeho jméno nesou komety 1994m, 141P a 1994r. V září 1995 se mu podařilo náhodně, nízko na ranní obloze, znovuobjevit (spolu s dalšími pozorovateli z celého světa) ztracenou periodickou kometu 122P/de Vico, která byla objevena o 149 let dříve. Tato kometa se mezi jeho objevy nepočítá.

Kometa C/2004 Q2 Machholz u otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v lednu 2005 Autor: Martin Myslivec
Kometa C/2004 Q2 Machholz u otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v lednu 2005
Autor: Martin Myslivec
V této době začaly pracovat první robotické přehlídky oblohy, které se specializovaly na hledání nebezpečných blízkozemních planetek (Spacewatch, NEAT, LINEAR, LONEOS, později Catalina Sky Survey, Pan-STARRS a další). Tyto přehlídky kromě planetek objevují i mnoho komet, které by dříve byly objeveny amatéry. Počet vizuálních objevů komet začal klesat a řada pozorovatelů s vizuálním hledáním skončila. Don Machholz se však nevzdal, ale na další svůj objev si musel počkat dlouhých 10 let. Během nich proseděl u dalekohledu 1458 hodin, než mu 27. srpna 2004 do zorného pole 15cm dalekohledu vklouzl mlhavý obláček, který dostal označení C/2004 Q2 (Machholz). Tato kometa byla na přelomu let 2004 a 2005 krásně viditelná i pouhýma očima.

V roce 2006 si Don koupil 18,5palcový (47cm) dobson. S ním mohl vidět mnohem slabší objekty než s předchozími menšími dalekohledy. Nový velký dalekohled měl ale užší zorné pole oproti menším přístrojům, se kterým mohl naopak prohlédnout větší kus oblohy.

23. března 2010 objevil na ranní obloze ne příliš jasnou kometu C/2010 F4, to se podařilo výše zmíněným 18,5palcovým dalekohledem. Zabralo mu to 607 hledacích hodin od předchozí komety v roce 2004.

V listopadu 2010 jen o pár úhlových stupňů minul kometu, kterou nezávisle na sobě nalezli dva Japonci, Kaoru Ikeya a Shigeki Murakami (dnes s označením 322P/Ikeya-Murakami).

Svoji poslední kometu našel Don 40 let po své první. C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) byla objevena 7. listopadu 2018. Jak už její dlouhý název napovídá byla objevena nezávisle na sobě hned třemi pozorovateli. Zatímco Japonci Shigehisa Fujikawa a Masayuki Iwamoto našli kometu na elektronických snímcích, Don tento objekt našel vizuálně. Byla k tomu potřeba dalších 746 hodin strávených v noci u okuláru. Doposud jde celosvětově o poslední kometu objevenou vizuálně.

Messierův marathon

Messierův maraton
Messierův maraton
Donald Machholz je znám jako jeden z iniciátorů a propagátorů Messierova maratónu (nezávisle spolu s Tomem Hoffelderrem a Tomem Reilandem). Cílem maratónu je najít (ručně bez elektronického navádění) co nejvíce položek z katalogu Charlese Messiera. Za březnových nocí, okolo novu, se dá (ve vhodné zeměpisné šířce) odpozorovat všech 110 objektů z tohoto katalogu. Za 40 let Don „uběhl“ okolo 50 maratónů a několikrát se mu podařilo v průběhu jedné noci najít zpaměti, bez použití hvězdných map, všech 110 mlhovin, galaxií a hvězdokup, které tento katalog obsahuje. Není to jednoduchý úkol, první a poslední objekty se hledají za soumraku a za svítání nízko nad obzorem.

Osobní život a poslední léta

Don vystřídal několik povolání. V optické laboratoři vyráběl čočky do brýlí. Byl na manažerských pozicích v restauracích, dále pracoval jako výzkumný a vývojářský technik v laserových a optických společnostech. V posledních letech dělal realitního odhadce. V roce 2013 Donovi zemřela jeho první žena Laura, se kterou vychoval adoptované syny Matthewa a Marka. V roce 2014 se oženil se svojí druhou ženou Michele. Světelné znečištění se postupně zhoršilo i v Colfaxu. Don Machholz se tedy rozhodl prodat svůj dům a přestěhoval se v roce 2019 i se svojí rodinou na farmu (kterou nazýval Stargazer Ranch) poblíž vesničky Wikieup v Arizoně. Zde pokračoval v hledání komet (zhruba 12 - 20 hodin měsíčně), do konce svého života takto strávil okolo 9000 hodin. Zemřel doma ve Wikieup na onemocnění Covid-19 ve věku nedožitých 70 let. 

Dílo Dona Machholze

The Observing Guide to the Messier Marathon: A Handbook and Atlas, author: Donald Machholz Autor: Cambridge University Press & Donald Machholz
The Observing Guide to the Messier Marathon: A Handbook and Atlas, author: Donald Machholz
Autor: Cambridge University Press & Donald Machholz
Kromě objevu 12 komet a propagace Messierova maratónu měl též bohatou publikační činnost.

Od roku 1978 do 2000 připravoval měsíční sloupek nazývaný Comet Comments pro Association of Lunar and Planetary Observers. Tyto sloupky byly rozesílány astronomickým klubům a zájemcům do celého světa.

Je autorem tří knih. The Observing Guide to the Messier Marathon: A Handbook and Atlas, Decade of Comets: A Study of the 33 Comets Discovered by Amateur Astronomers Between 1975 and 1984 (volně ke stažení) a An observer’s guide to comet Hale-Bopp.

V posledních letech přispíval svými články na web EarthSky a dále každý týden připravoval astronomický podcast Looking Up with Don. Celkem připravil 136 dílů (z nichž poslední vyšel den před jeho úmrtím).

Za své dílo a práci dostal řadu ocenění, výčet zde není úplný. Za objevy komet byl oceněn cenou Edgara Wilsona v letech 2005 a 2010. Byla po něm pojmenována planetka č. 245983, kterou objevil Kazimieras Černis. V roce 2021 získal cenu Leslie C. Peltier Award.

Odchodem Dona Machholze ztratil astronomický svět člověka, který byl výborným vizuálním pozorovatelem noční oblohy. Ukázal, že trpělivost a odhodlání je ta nejdůležitější cesta k úspěchu.

Na závěr pár Donových citátů.

I would rather be sweeping than sleeping.“ (Raději bych prohledával oblohu než spal).

You can overcome some deficiencies with patient observing. And practice. The more you look, the more you see. (Některé nedostatky můžete překonat trpělivým pozorováním a cvikem. Čím více se díváte, tím více vidíte).

Tabulka komet objevených Donem Machholzem

Datum objevu

Dalekohled, zvětšení

Místo objevu

Označení

12. 9. 1978

N 25 cm, 36×

Loma Prieta

1978l (Machholz)

27. 5. 1985

N 25 cm, 32×

Big Bear

1985e (Machholz)

12. 5. 1986

B 27×127

Loma Prieta

96P/Machholz

6. 8. 1988

B 27×127

Loma Prieta

1988j (Machholz)

31. 3. 1992

R 12 cm, 21×

Colfax

1992d (Tanaka-Machholz)

2. 7. 1992

B 27×127

Colfax

1992k (Machholz)

6. 7. 1994

B 27×127

Colfax

1994m (Nakamura-Nishimura-Machholz)

13. 8. 1994

N 25 cm, 36×

Colfax

141P/Machholz

8. 10. 1994

N 25 cm, 36×

Colfax

1994r (Machholz)

27. 8. 2004

N 15 cm, 38×

Colfax

C/2004 Q2 (Machholz)

28. 3. 2010

N 47 cm, 77×

Colfax

C/2010 F4 (Machholz)

7. 11. 2018

N 47 cm, 113×

Colfax

C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto)

Donald Machholz se svým 18,5palcovým dalekohledem Autor: Michele AnneLouise Machholz, Wikimedia Commons
Donald Machholz se svým 18,5palcovým dalekohledem
Autor: Michele AnneLouise Machholz, Wikimedia Commons

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Osobní web Dona Machholze
[2] Messier Marathon



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 141P/Machholz, Kometa , Comet Machholz, 96P/Machholz 1, Machholz, C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa), Donald Machholz


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »