Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2022

44. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 2. listopadu 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i polární záře viditelná v ČR. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Vrcholí meteorický roj Tauridy známé jasnými meteory. Proběhl statický zážeh 27 motorů rakety Falcon Heavy. Blíží se tajná mise. K ISS dorazil Progress MS-21. Čína vypouští druhý laboratorní modul k jejich stanici. Před 65 lety se na oběžné dráze ve Sputniku dvě ocitl první živý tvor, pes Lajka, který však vlivem poruchy termoregulace brzy zahynul na přehřátí.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 1. listopadu v 7:37 SEČ. V tento den je v konjunkci e Saturnem, asi 6° jihozápadně. 4. listopadu je v konjunkci s Jupiterem, necelé 4° jihozápadně.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,7 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 7° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je nad východem v Beranu. Mars (−1,2 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SEČ):
středa 2. 11. 0:38 Io zač. přechodu / 1:30 Io zač. přechodu stínu
středa 2. 11. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Europa přechod 21:42 až 0:18, stín Europy 23:28 až 2:06
Ganymed přechod 21:46 až 0:30, stín Ganymedu od 1:24
navíc ve 21:52 Io zač. zákrytu
čtvrtek 3. 11. Io přechod 19:04 až 21:18, stín 20:00 až 22:16
pátek 4. 11. 19:28 Io konec zatmění, 20:50 Europa konec zatmění
neděle 6. 11. 18:02 Ganymed konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
31. 10. v 19:40, 2. 11. v 1:25 a 21:20, 3. 11. v 17:10, 4. 11. ve 22:55, 5. 11. v 18:50 (vše v SEČ).

Aktivita Slunce je lehce zvýšená a k Zemi se natočily aktivní oblasti se skvrnami, které jsme pozorovali již v přechozí otočce během října. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jiří Spilka nám posílá obrázek, kterak Slunce při snímání protnulo hejno ptáků. Animaci z kamery sdílíme pod odkazem. Kromě ptáků a oblak si všimněte, že Slunce je snímáno přes CaK filtr, kde vyniknou světlé oblasti kolem skvrn.

Slunce a ptáci Autor: Jiří Spilka
Slunce a ptáci
Autor: Jiří Spilka

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Také letos můžeme pozorovat sem tam prolétnuvší pomalý meteor z roje Tauridy. Jedná se o částice komety 2P/Encke a občas se dá vidět i hodně jasný kousek, tzv. bolid.

Kosmonautika

K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila zásobovací loď Progress MS-21. Mimochodem stanici si můžete v nepředstavitelném detailu prohlédnout v galerii na astrobin.com, tak jak ji zachytil Maxim Chisamutdinov.

Na Floridě na rampě LC-39A proběhl statický zážeh 27 motorů Merlin 1D rakety Falcon Heavy. Start s tajným nákladem USSF-44 měl proběhnout 2. listopadu, ale uvidíme, zda se neopozdí. Uvidíme, jak to ovlivní plánovaný start rakety Falcon 9 s družicí Hotbird 13G, který byl v plánu na 3. listopadu z rampy SLC-40.

Aby těch tajných nákladů nebylo málo, další startoval v sobotu. Raketa CZ-2D vynesla technologickou družici Shiyan 20C, jejíž úkoly nejsou známé.

V pondělí 31. 10. má odstartovat raketa CZ-5B s laboratorním modulem Mengtian, který se má připojit k čínské stanici Tiangong.

V neděli 6. listopadu je z kosmodromu Wallops ve Virginii v plánu start rakety Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus NG-18 k ISS.

Sonda Lucy úspěšně zvládla blízký průlet kolem Země a poslala i testovací snímek naší planety. Sondu se podařilo zachytit z našeho území Milanovi Antošovi.

Výročí

1. listopadu 1917 (105 let) prošlo první světlo 100palcovým (2,54 m) Hookerovým dalekohledem na observatoři Mt. Wilson v Kalifornii. Dalekohled se stal největším na světě a později znamenal průlom do astronomických poznatků. Jmenujme především objevy Edwina Hubblea, který rozlišil některé mlhoviny jako galaxie, tedy daleké hvězdné soustavy podobné Mléčné dráze. Také objevil Cefeidy v M 31, díky nimž určil její vzdálenost. Z měření vzdáleností galaxií pak určil vztah mezi rychlostí vzdalování galaxií a jejich vzdáleností (v = H. r). Hubbleova konstanta (H) pak vede k určení stáří vesmíru. Samotné první světlo bylo pozorováno v noci z 1. na 2. listopadu 1917 a když se shromáždění pozorovatelé podívali poprvé na Jupiter, spatřili několik jeho obrazů míhajících se v zorném poli. Zrcadlo bylo totiž zahřáté a chladlo jen pomalu. Vrátili se nakonec ve tři ráno a když pohlédli na obraz hvězdy, kterou zaměřili, protože Jupiter už zapadl, viděli nádherný obraz bodového objektu. Dalekohled se přes pochybnosti některých zúčastněných povedl.

2. listopadu 2002 (20 let) vyfotografovala sonda Stardust asteroid Annefrank. Sonda byla určena především ke sběru materiálu z komety 81P/Wild-2. Návratové pouzdro přistálo na Zemi v lednu 2006.

3. listopadu 1957 (65 let) odstartoval do vesmíru Sputnik 2 se psem Lajka. Kvůli problémům s teplotou uvnitř v důsledku neoddělení od zbytku nosné rakety zemřela Lajka již mezi pátou a sedmou hodinou letu, místo plánovaných více než sedmi dnů. S návratem se nepočítalo, měl být přerušen přívod kyslíku, díky němuž by Lajka v poklidu skonala. To se nakonec nestalo a bylo to ještě dlouho utajováno.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v úplňku a (u nás neviditelné) úplné zatmění
  • výročí: Pavel Mayer
  • výročí: Surveyor 6
  • výročí: meteorit Wethersfield
  • výročí: Saturn V (první let), Apollo 4
  • výročí: Tychonova supernova 1572

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mt. Wilson, Lajka, Sputnik 2, Annefrank, Stardust, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »