Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2022

43. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 26. října 2022 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 10. do 30. 10. 2022. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Večer můžeme dobře vidět Saturn, Neptun, Jupiter a Uran. Mars je vidět nejvýše nad ránem. Aktivita Slunce je nízká. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Očekáváme start zásobovací lodi Progress k ISS. Před 15 lety startovala první čínská sonda Chang’e 1.

Obloha

Měsíc bude v novu úterý 25. října ve 12:49 SELČ a proběhne částečné zatmění Slunce. Začíná asi v 11:10 a končí po 13:20 v závislosti na naší poloze. Detaily o zatmění a akcích hvězdáren a planetárií najdete na stránce k zatmění. V pondělí ráno bude velmi nízko nad obzorem v konjunkci Merkur a tenoučký srpek Měsíce.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,6 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 10° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je slabě vidět i okem v souhvězdí Berana. Mars (−1,1 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
úterý 25. 10. 23:52 Io zač. přechodu / 26. 10. 0:36 zač. přech. stínu, 2:04 konec přechodu Io
středa 26. 10. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Ganymed přechod 19:22 až 22:02, stín Ganymedu 22:20 až 1:08
Europa přechod 20:24 až 23:00, stín Europy 21:52 až 00:30
navíc ve 21:06 Io zač. zákrytu, 0:04 Io konec zatmění
čtvrtek 27. 10. Io přechod 18:18 až 20:32, stín 19:04 až 21:18
pátek 28. 10. 18:32 Io konec zatmění, 19:12 Europa konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
24. 10. v 0:05 a 19:55, 26. 10. v 1:40 a ve 21:30, 28. 10. ve 23:10, 29. 10. v 19:00 (vše v SELČ).

Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu jen velmi málo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Kosmonautika

22. října vynesla družice One Web poprvé indická raketa GSLV Mk. III a rovnou pod novým názvem LVM3-M2 (Launch Vehicle Mark 3, mizí tedy GS od Geosynchronous Satellite, protože nevynáší jen náklady určené na geostacionární dráhu).

26. 10. má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-21 se zásobami na ISS.

Falcony 9 pokračují ve vynášení družic Starlink. Po úspěšném startu 20. 10. následuje další 28. 10. z Vandenbergu v Kalifornii.

Výročí

24. října 2007 (15 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čínskou sondu, která pracovala úspěšně asi rok.

25. října 1877 (145 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro klasifikaci a vývoj hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na večerní obloze
  • výročí: 100 palcový dalekohled Mt. Wilson
  • výročí: Stardust u asteroidu Annefrank
  • výročí: Sputnik 2, Lajka

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chang´e-1, Henry Russell, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »