Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2022

43. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 26. října 2022 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 10. do 30. 10. 2022. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Večer můžeme dobře vidět Saturn, Neptun, Jupiter a Uran. Mars je vidět nejvýše nad ránem. Aktivita Slunce je nízká. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Očekáváme start zásobovací lodi Progress k ISS. Před 15 lety startovala první čínská sonda Chang’e 1.

Obloha

Měsíc bude v novu úterý 25. října ve 12:49 SELČ a proběhne částečné zatmění Slunce. Začíná asi v 11:10 a končí po 13:20 v závislosti na naší poloze. Detaily o zatmění a akcích hvězdáren a planetárií najdete na stránce k zatmění. V pondělí ráno bude velmi nízko nad obzorem v konjunkci Merkur a tenoučký srpek Měsíce.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,6 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 10° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je slabě vidět i okem v souhvězdí Berana. Mars (−1,1 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
úterý 25. 10. 23:52 Io zač. přechodu / 26. 10. 0:36 zač. přech. stínu, 2:04 konec přechodu Io
středa 26. 10. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Ganymed přechod 19:22 až 22:02, stín Ganymedu 22:20 až 1:08
Europa přechod 20:24 až 23:00, stín Europy 21:52 až 00:30
navíc ve 21:06 Io zač. zákrytu, 0:04 Io konec zatmění
čtvrtek 27. 10. Io přechod 18:18 až 20:32, stín 19:04 až 21:18
pátek 28. 10. 18:32 Io konec zatmění, 19:12 Europa konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
24. 10. v 0:05 a 19:55, 26. 10. v 1:40 a ve 21:30, 28. 10. ve 23:10, 29. 10. v 19:00 (vše v SELČ).

Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu jen velmi málo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Kosmonautika

22. října vynesla družice One Web poprvé indická raketa GSLV Mk. III a rovnou pod novým názvem LVM3-M2 (Launch Vehicle Mark 3, mizí tedy GS od Geosynchronous Satellite, protože nevynáší jen náklady určené na geostacionární dráhu).

26. 10. má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-21 se zásobami na ISS.

Falcony 9 pokračují ve vynášení družic Starlink. Po úspěšném startu 20. 10. následuje další 28. 10. z Vandenbergu v Kalifornii.

Výročí

24. října 2007 (15 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čínskou sondu, která pracovala úspěšně asi rok.

25. října 1877 (145 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro klasifikaci a vývoj hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na večerní obloze
  • výročí: 100 palcový dalekohled Mt. Wilson
  • výročí: Stardust u asteroidu Annefrank
  • výročí: Sputnik 2, Lajka

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chang´e-1, Henry Russell, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »