První test planetární obrany v dějinách: Sonda DART se srazila s měsíčkem Dimorphos
Autor: NASA/Johns Hopkins, APL/Steve Gribben
Historicky poprvé proběhl test planetární obrany, i s českým přispěním. Vykonala ho americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) dnes v 1:14 SELČ metodou tzv. kinetického impaktu, kdy se obrovskou rychlostí srazila s asteroidem Dimorphos, který obíhá kolem většího tělesa s názvem Didymos. Test byl plně úspěšný a sonda naprosto přesně strefila cíl. Vědecké poznatky z impaktu vyhodnotí sondy LICIACube, Hera a pozemské teleskopy. Srážka se bezesporu zařadila mezi největší kosmonautické a astronomické události tohoto roku.
Projekt sondy DART má dlouhou a komplikovanou historii. Koncepčně vychází z mise Deep Impact, vypuštěné roku 2005, která ještě v témže roce doputovala ke svému cíli, jádru komety 9P/Tempel. Při průletu kolem ní vyslala mateřská sonda taktéž kinetický impaktor, ten ale neměl za cíl změnit dráhu komety, nýbrž uvolnit podpovrchový materiál pro analýzu provedenou průletovou částí sondy. Vize mise sondy DART se z původního americko-evropského projektu AIDA zrodila roku 2015. K finální realizaci se projekt posunul roku 2018 a podle původních plánů doopravdy odstartoval loni. Konkrétně 24. listopadu 2021 v 7:02 SEČ na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii.
Autor: Arecibo Observatory/NASA
Objevitelem Dimorphosu je český astronom z Astronomického ústavu AV ČR Petr Pravec. Jeho skupina se věnuje desítky let pozorování binárních asteroidů, tedy planetek s měsícem. Pravcův tým pomohl misi DART spočítat dráhu měsíce kolem planetky, což bylo základem pro výpočet dráhy samotné sondy. Teď po srážce svými měřeními pomůže zjistit, jak se dráha změnila a jestli byla mise úspěšná. Tato měření potrvají měsíce, aby byly výsledky známy s dostatečnou přesností.
Byť je sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) od dnešní noci již minulostí, není rozhodně čeho litovat. Splnila totiž svůj cíl, když se závratnou rychlostí srazila s měsíčkem Dimorphos planetky Didymos. Potvrzení nám zprostředkovaly úchvatné záběry z kamery DRACO, na kterých můžeme nejdříve vidět obě části dvojplanetky, větší Didymos a menší Dimorphos a později stále se zvětšující měsíček. DRACO byla mimo jiné jediným vědeckým přístrojem na palubě sondy, jelikož s ohledem na cílenou sebedestrukci nedávalo smysl instalovat jiný přístroj, než navigační kameru. Vzhledem k tomu, jak blízko vidíme povrch planetky na úplně posledních snímcích, je jasné, že sonda se trefila naprosto přesně.
Sonda vážila 570 kg a s asteroidem se srazila rychlostí 6,1 kilometrů za sekundu. Vzdálenost mezi Prahou a Brnem by touto rychlostí překonala za pouhou půlminutu. To znamená, že energie nárazu odpovídala prakticky třem ekvivalentům TNT, tedy více než deseti miliardám joulů. Mělo by se jednat o dostatečně silný náraz na to, aby pozměnil dráhu měsíčku natolik, že to budou astronomové schopni pozorovat. Odchylku od původní dráhy zaznamenají vědci velmi přesným měřením jeho oběžné doby kolem centrálního tělesa, Didymosu. Konkrétně by se perioda oběhu měsíčku měla zkrátit o deset minut. Bezprostředně, 3 minuty, po impaktu kolem Dimorphosu proletěl italský cubesat LICIACube, který se od mateřské sondy oddělil již více než před týdnem. Ten se vedle snímání místa srážky s vytvořeným kráterem a vyvrženého materiálu také jako první postará o měření změny periody měsíčku. Již nyní začínají přicházet první snímky srážky od tohoto přístroje. Stejně tak řada pozemských astronomů pozorovala téměř pětinásobné zjasnění dvojplaneky v řádu jednotek minut. Konkrétně se zdánlivá jasnost zvýšila o 1,7 magnitudy.
Autor: NASA
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] wikipedia.org
[2] wikipedia.org
[3] kosmonautix.cz
[4] Živé vysílání Hvězdárny a planetária Brno
O autorovi
Jan Herzig
Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.
