Proč byla tato srážka tak zvláštní? V roce 2022 NASA kvůli vývoji technologie pro záchranu Země záměrně narazila sondou DART do měsíčku Dimorphos. Doufala, že tato srážka změní trajektorii Dimorphosu kolem jeho mateřské planetky Didymos, a tak ukáže, že podobné srážky by teoreticky mohly Zemi...
Už to bude dva roky od chvíle, co se sonda DART (Double Asteroid Redirect Test) srazila s měsíčkem Dimorphos, který obíhá kolem většího asteroidu Didymos. Mise úspěšně demonstrovala strategii, při které bychom mohli odvrátit případné nebezpečné blízkozemní planetky. Přes to, že tato metoda může...
Agentura NASA minulý rok vůbec poprvé nanečisto vyzkoušela planetární obranu. Zhruba půltunová sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) byla navedena na kolizní kurz s měsíčkem Dimorphos, jenž obíhá kolem blízkozemního asteroidu Didymos. Sonda trefila zhruba 160metrové těleso 27. září loňského...
Byl to první test možné planetární obrany před možnými důsledky drtivého dopadu kosmické planetky na Zemi. 26. září 2022 přesně v 23:14 světového času narazila do tělesa Dimorphos sonda DART. Předpovědi možných výsledků byly různé a hodnocení přichází nyní v sérii článků přijatých k publikaci v...
Tento podrobný snímek pořídila sonda DART 26. září 2022 při první zkušební misi planetární obrany planety Země tři sekundy před nárazem na povrchu měsíčku Dimorphos. V předpokládaném místě dopadu mezi dvěma balvany je vyznačen obrys sondy se dvěma dlouhými slunečními panely. Větší balvan měří asi...
Co se stane, když s vesmírnou lodí narazíte do planetky? V případě kosmické lodi NASA DART a malé planetky Dimorphos, což se stalo minulý týden, dostanete pořádnou vlečku trosek. Cílem tohoto plánovaného nárazu byla planetární obrana, předvést, že je možné mírně změnit dráhu planetky tak, aby pokud...
Kosmická sonda DART uvolnila 15 dní před svým nárazem malou doprovodnou družici, aby zdokumentovala tuto historickou demonstraci technologie planetární obrany. Družici LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) poskytla Italská kosmická agentura a ta pořídila tento snímek po celé...
Historicky poprvé proběhl test planetární obrany, i s českým přispěním. Vykonala ho americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) dnes v 1:14 SELČ metodou tzv. kinetického impaktu, kdy se obrovskou rychlostí srazila s asteroidem Dimorphos, který obíhá kolem většího tělesa s názvem Didymos....
Mohlo by lidstvo odvrátit planetku mířící k Zemi? Ano. Ke smrtícím dopadům velkých planetek už v minulosti Země došlo a v některých případech to způsobilo hromadné vymírání života. NASA včera vyzkoušela nový způsob planetární obrany, když narazila se sondou DART (Double Asteroid Redirection Test) do...
Proč byla tato srážka tak zvláštní? V roce 2022 NASA kvůli vývoji technologie pro záchranu Země záměrně narazila sondou DART do měsíčku Dimorphos. Doufala, že tato srážka změní trajektorii Dimorphosu kolem jeho mateřské planetky Didymos, a tak ukáže, že podobné srážky by teoreticky mohly Zemi...
Už to bude dva roky od chvíle, co se sonda DART (Double Asteroid Redirect Test) srazila s měsíčkem Dimorphos, který obíhá kolem většího asteroidu Didymos. Mise úspěšně demonstrovala strategii, při které bychom mohli odvrátit případné nebezpečné blízkozemní planetky. Přes to, že tato metoda může...
Agentura NASA minulý rok vůbec poprvé nanečisto vyzkoušela planetární obranu. Zhruba půltunová sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) byla navedena na kolizní kurz s měsíčkem Dimorphos, jenž obíhá kolem blízkozemního asteroidu Didymos. Sonda trefila zhruba 160metrové těleso 27. září loňského...
Byl to první test možné planetární obrany před možnými důsledky drtivého dopadu kosmické planetky na Zemi. 26. září 2022 přesně v 23:14 světového času narazila do tělesa Dimorphos sonda DART. Předpovědi možných výsledků byly různé a hodnocení přichází nyní v sérii článků přijatých k publikaci v...
Tento podrobný snímek pořídila sonda DART 26. září 2022 při první zkušební misi planetární obrany planety Země tři sekundy před nárazem na povrchu měsíčku Dimorphos. V předpokládaném místě dopadu mezi dvěma balvany je vyznačen obrys sondy se dvěma dlouhými slunečními panely. Větší balvan měří asi...
Co se stane, když s vesmírnou lodí narazíte do planetky? V případě kosmické lodi NASA DART a malé planetky Dimorphos, což se stalo minulý týden, dostanete pořádnou vlečku trosek. Cílem tohoto plánovaného nárazu byla planetární obrana, předvést, že je možné mírně změnit dráhu planetky tak, aby pokud...
Kosmická sonda DART uvolnila 15 dní před svým nárazem malou doprovodnou družici, aby zdokumentovala tuto historickou demonstraci technologie planetární obrany. Družici LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) poskytla Italská kosmická agentura a ta pořídila tento snímek po celé...
Historicky poprvé proběhl test planetární obrany, i s českým přispěním. Vykonala ho americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) dnes v 1:14 SELČ metodou tzv. kinetického impaktu, kdy se obrovskou rychlostí srazila s asteroidem Dimorphos, který obíhá kolem většího tělesa s názvem Didymos....
Mohlo by lidstvo odvrátit planetku mířící k Zemi? Ano. Ke smrtícím dopadům velkých planetek už v minulosti Země došlo a v některých případech to způsobilo hromadné vymírání života. NASA včera vyzkoušela nový způsob planetární obrany, když narazila se sondou DART (Double Asteroid Redirection Test) do...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
