Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. březen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

DART versus Dimorphos

Uznání: NASA, Johns Hopkins APL, DART

Tento podrobný snímek pořídila sonda DART 26. září 2022 při první zkušební misi planetární obrany planety Země tři sekundy před nárazem na povrchu měsíčku Dimorphos. V předpokládaném místě dopadu mezi dvěma balvany je vyznačen obrys sondy se dvěma dlouhými slunečními panely. Větší balvan měří asi 6,5 metru. Zatímco sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) měla hmotnost asi 570 kilogramů, odhadovaná hmotnost Dimorphosu, menšího člena binárního systému blízkozemních planetek je asi 5 miliard kilogramů. Přímý kinetický náraz sondy měřitelně změnil rychlost Dimorphosu o zlomek procenta a zkrátil jeho dvanáctihodinovou orbitální periodu kolem větší planetky 65803 Didymos asi o 33 minut. Kromě toho, že se podařilo úspěšně demonstrovat techniku změny dráhy planetky, která může v budoucnu zabránit nárazu nějaké planetky do planety Země, dodal tento experiment v planetárním měřítku 150 metrů velkému Dimorphosu kometě podobný ohon materiálu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Planetary Defense Coordination Office (PDCO)
  2. APOD: 2022-09-29 __nárazem_
  3. JHUapl.edu: Double Asteroid Redirection Test
  4. arXiv.org: Orbital Period Change of Dimorphos Due to the DART Kinetic Impact
  5. NASA: Didymos & Dimorphos
  6. NASA: NASA’s DART Data Validates Kinetic Impact as Planetary Defense Method
  7. APOD: 2022-10-05 Rozpínající se trosky po nárazu DARTu
  8. arXiv.org: Ejecta from the DART-produced active asteroid Dimorphos

Štítky: Planetární obrana, Kosmická loď, DART, Dimorphos


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »