Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

DART: Dopad na planetku Dimorphos

Uznání videa: NASA, JHUAPL, DART

Mohlo by lidstvo odvrátit planetku mířící k Zemi? Ano. Ke smrtícím dopadům velkých planetek už v minulosti Země došlo a v některých případech to způsobilo hromadné vymírání života. NASA včera vyzkoušela nový způsob planetární obrany, když narazila se sondou DART (Double Asteroid Redirection Test) do malé planetky Dimorphos o rozměru asi 170 metrů, a tak pomohla naší Zemi čelit potenciálním impaktům v budoucnosti. Jak je vidět na videu, zásah byl úspěšný. V ideálním případě, pokud by byl náraz proveden dostatečně brzy, může srážka i malé sondy vychýlit velkou planetku dostatečně na to, aby minula Zemi. Na videu je zrychleně vidět, jak sonda DART nejprve míjí vlevo větší Didymos a pak se blíží k menšímu Dimorphosu. I když video náhle končí srážkou sondy DART, tak pozorování monitorující změněnou dráhu Dimorphosu z vesmíru i z dalekohledů po celém světě právě začalo.

Seznam odkazů v popisu

  1. Planetary.org: Notable Asteroid Impacts in Earth’s History
  2. NASA: Asteroids
  3. NASA: Earth
  4. NASA: Timeline of a Mass Extinction
  5. NASA: DART News
  6. NASA: Didymos & Dimorphos
  7. NASA: NEO Basics
  8. Youtu.be: DART's Impact with Asteroid Dimorphos (Official NASA Broadcast)
  9. APOD: 2021-08-29 Orbity potenciálně nebezpečných planetek
  10. APOD: 2022-08-09 Odlet od Země
  11. Wikipedia: Double_Asteroid_Redirection_Test
  12. Wikipedia: 65803_Didymos
  13. Wikipedia: Dimorphos
  14. UniverseMagazine.com: Space telescopes will watch as DART hits the target
  15. Youtu.be: NASA's DART Mission Post-Asteroid-Impact News Briefing
  16. Lowell.edu: PRESS RELEASE: LOWELL DISCOVERY TELESCOPE PLAYS KEY ROLE IN DART PLANETARY DEFENSE TEST MISSION

Štítky: DART, Asteroid, Planetární obrana


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »