Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orbity potenciálně nebezpečných planetek

Uznání: NASA, JPL-Caltech

Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne mohly život na Zemi neblaze ovlivnit. Na obrázku jsou orbity více než tisíce známých potenciálně nebezpečných planetek (PHAs - Potentially Hazardous Asteroids). Tyto zdokumentované převracející se hromady kamenů a ledu měří více než 140 metrů a přibližují se k Zemi blíže než 7,5 miliónů kilometrů, což je asi 20násobek vzdálenosti k Měsíci. Ačkoliv žádná z těchto planetek v příštích 100 letech Zemi nezasáhne, tak ne všechny PHAs byly objeveny a na 100 let je mnohé orbity těžké předpovědět. Pokud by planetka takové velikosti dopadla na Zemi, tak by mohla například způsobit nebezpečné vlny cunami. K prozkoumání strategií pro záchranu Země NASA ještě letos plánuje start sondy DART (Double Asteroid Redirection Test). Na Zemi samozřejmě každý den dopadají kameny a kusy ledu mnohem menších rozměrů, které obvykle nepředstavují žádné nebezpečí a někdy způsobují nezapomenutelné bolidy a meteory.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Cretaceous–Paleogene extinction event
  2. NASA: Asteroid Watch
  3. APOD: 2017-03-26 Želvuška v mechu
  4. NASA: PIA17041: Orbits of Potentially Hazardous Asteroids (PHAs)
  5. Wikipedia: Potentially_hazardous_object
  6. Wikimedia: Balanced_Rock.jpg
  7. Youtube.com: KT Asteroid Impact
  8. NASA: WISE Revises Numbers of Asteroids Near Earth
  9. Wikipedia: Impact_event
  10. Youtube.com: Japan Earthquake: Helicopter aerial view video of giant tsunami waves
  11. Wikipedia: Double_Asteroid_Redirection_Test
  12. NASA: Double Asteroid Redirection Test (DART) Mission
  13. APOD: 2021-01-31 Planetky ve velké vzdálenosti
  14. APOD: 2013-02-18 Velký ruský meteor 2013
  15. APOD: 2012-11-19 Leonidy nad Monumentálním údolím

Štítky: Asteroids, PHAs, Orbity


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »