Jsou planetky nebezpečné? Některé ano, ale pravděpodobnost, že by v daném roce Zemi zasáhla nebezpečná planetka, je nízká. Protože však některé případy hromadného vymírání v minulosti byly spojeny s dopady planetek, pro lidstvo se stalo prioritou vyhledávání a katalogizace takových planetek, které...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne...
Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o...
Na Zemi nebylo bezpečného místa. Před 4 miliardami let, v nejstarším eonu Hadaiku, byla naše Sluneční soustava nebezpečnou střelnicí velkých balvanů a kusů ledu. Nedávné zkoumání údajů o bombardování Měsíce a Země ukazuje, že celý povrch Země byl postupně rozvrácen, tak se skryla dávná...
Jsou asteroidy nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost srážky nějakého nebezpečného asteroidu se Zemí v daném roce je nízká. Jelikož některé události hromadného vyhynutí v minulosti byly spojeny s impakty asteroidů, tak si lidstvo stanovilo jako prvořadý úkol takové asteroidy, které by...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Tento nádherný pohled na oblohu zachytil jediným snímkem nejvýkonnější přehlídkový přístroj na světě. Scéna ve Střelci (Sagittarius) zabírá skoro 3 stupně neboli asi 6 úplňků. V přeplněném a prašném poli hvězd centrální Mléčné dráhy jsou dole, vpravo nahoře a vlevo dole mlhoviny Laguna (M8),...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně...
Jak asi často prosviští kolem Země asteroid? Animační smyčka nahoře sleduje oběžnou dráhu Země kolem Slunce v údobí dvou měsíců 2002, když kolem ní prolétají četné asteroidy, neboli planetky. Některé asteroidy se objevují odnikud, jelikož jsou zobrazeny až po svém objevu. Většina zde...
Naše sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění objektů známých ve vnitřní sluneční soustavě k 20. červenci 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Mohl by asteroid zničit civilizaci na Zemi? Vesmírný balvan jako hora by potenciálně mohl, dopadl by na Zemi jen s několikahodinovým varováním a způsobil by místní i globální efekty. Tak velké impakty jsou sice vzácné, ale už se dříve staly. Proto začaly moderní dalekohledy skanovat...
Už jste někdy viděli sluneční sloup? Pokud je vzduch studený a Slunce vychází nebo zapadá, tak padající ledové krystalky mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet tak neobvyklý sloupec světla. Jak led padá z vysokých mraků, tak vytváří krystaly šestiúhelníkového tvaru. Odpor...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za těch starých časů kdy vznikala naše Galaxie, v ní sídlily možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes tu zůstalo možná jen 200 kup. V průběhu věků byly kulové hvězdokupy ničeny opakovanými zničujícími setkáními mezi sebou nebo...
Naše Sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění známých objektů ve vnitřní Sluneční soustavě 20. července 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i...
Jsou planetky nebezpečné? Některé ano, ale pravděpodobnost, že by v daném roce Zemi zasáhla nebezpečná planetka, je nízká. Protože však některé případy hromadného vymírání v minulosti byly spojeny s dopady planetek, pro lidstvo se stalo prioritou vyhledávání a katalogizace takových planetek, které...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne...
Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o...
Na Zemi nebylo bezpečného místa. Před 4 miliardami let, v nejstarším eonu Hadaiku, byla naše Sluneční soustava nebezpečnou střelnicí velkých balvanů a kusů ledu. Nedávné zkoumání údajů o bombardování Měsíce a Země ukazuje, že celý povrch Země byl postupně rozvrácen, tak se skryla dávná...
Jsou asteroidy nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost srážky nějakého nebezpečného asteroidu se Zemí v daném roce je nízká. Jelikož některé události hromadného vyhynutí v minulosti byly spojeny s impakty asteroidů, tak si lidstvo stanovilo jako prvořadý úkol takové asteroidy, které by...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Tento nádherný pohled na oblohu zachytil jediným snímkem nejvýkonnější přehlídkový přístroj na světě. Scéna ve Střelci (Sagittarius) zabírá skoro 3 stupně neboli asi 6 úplňků. V přeplněném a prašném poli hvězd centrální Mléčné dráhy jsou dole, vpravo nahoře a vlevo dole mlhoviny Laguna (M8),...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně...
Jak asi často prosviští kolem Země asteroid? Animační smyčka nahoře sleduje oběžnou dráhu Země kolem Slunce v údobí dvou měsíců 2002, když kolem ní prolétají četné asteroidy, neboli planetky. Některé asteroidy se objevují odnikud, jelikož jsou zobrazeny až po svém objevu. Většina zde...
Naše sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění objektů známých ve vnitřní sluneční soustavě k 20. červenci 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Mohl by asteroid zničit civilizaci na Zemi? Vesmírný balvan jako hora by potenciálně mohl, dopadl by na Zemi jen s několikahodinovým varováním a způsobil by místní i globální efekty. Tak velké impakty jsou sice vzácné, ale už se dříve staly. Proto začaly moderní dalekohledy skanovat...
Už jste někdy viděli sluneční sloup? Pokud je vzduch studený a Slunce vychází nebo zapadá, tak padající ledové krystalky mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet tak neobvyklý sloupec světla. Jak led padá z vysokých mraků, tak vytváří krystaly šestiúhelníkového tvaru. Odpor...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za těch starých časů kdy vznikala naše Galaxie, v ní sídlily možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes tu zůstalo možná jen 200 kup. V průběhu věků byly kulové hvězdokupy ničeny opakovanými zničujícími setkáními mezi sebou nebo...
Naše Sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění známých objektů ve vnitřní Sluneční soustavě 20. července 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024
