Jsou planetky nebezpečné? Některé ano, ale pravděpodobnost, že by v daném roce Zemi zasáhla nebezpečná planetka, je nízká. Protože však některé případy hromadného vymírání v minulosti byly spojeny s dopady planetek, pro lidstvo se stalo prioritou vyhledávání a katalogizace takových planetek, které...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne...
Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o...
Na Zemi nebylo bezpečného místa. Před 4 miliardami let, v nejstarším eonu Hadaiku, byla naše Sluneční soustava nebezpečnou střelnicí velkých balvanů a kusů ledu. Nedávné zkoumání údajů o bombardování Měsíce a Země ukazuje, že celý povrch Země byl postupně rozvrácen, tak se skryla dávná...
Jsou asteroidy nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost srážky nějakého nebezpečného asteroidu se Zemí v daném roce je nízká. Jelikož některé události hromadného vyhynutí v minulosti byly spojeny s impakty asteroidů, tak si lidstvo stanovilo jako prvořadý úkol takové asteroidy, které by...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Tento nádherný pohled na oblohu zachytil jediným snímkem nejvýkonnější přehlídkový přístroj na světě. Scéna ve Střelci (Sagittarius) zabírá skoro 3 stupně neboli asi 6 úplňků. V přeplněném a prašném poli hvězd centrální Mléčné dráhy jsou dole, vpravo nahoře a vlevo dole mlhoviny Laguna (M8),...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně...
Jak asi často prosviští kolem Země asteroid? Animační smyčka nahoře sleduje oběžnou dráhu Země kolem Slunce v údobí dvou měsíců 2002, když kolem ní prolétají četné asteroidy, neboli planetky. Některé asteroidy se objevují odnikud, jelikož jsou zobrazeny až po svém objevu. Většina zde...
Naše sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění objektů známých ve vnitřní sluneční soustavě k 20. červenci 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Mohl by asteroid zničit civilizaci na Zemi? Vesmírný balvan jako hora by potenciálně mohl, dopadl by na Zemi jen s několikahodinovým varováním a způsobil by místní i globální efekty. Tak velké impakty jsou sice vzácné, ale už se dříve staly. Proto začaly moderní dalekohledy skanovat...
Už jste někdy viděli sluneční sloup? Pokud je vzduch studený a Slunce vychází nebo zapadá, tak padající ledové krystalky mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet tak neobvyklý sloupec světla. Jak led padá z vysokých mraků, tak vytváří krystaly šestiúhelníkového tvaru. Odpor...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za těch starých časů kdy vznikala naše Galaxie, v ní sídlily možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes tu zůstalo možná jen 200 kup. V průběhu věků byly kulové hvězdokupy ničeny opakovanými zničujícími setkáními mezi sebou nebo...
Naše Sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění známých objektů ve vnitřní Sluneční soustavě 20. července 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i...
Jsou planetky nebezpečné? Některé ano, ale pravděpodobnost, že by v daném roce Zemi zasáhla nebezpečná planetka, je nízká. Protože však některé případy hromadného vymírání v minulosti byly spojeny s dopady planetek, pro lidstvo se stalo prioritou vyhledávání a katalogizace takových planetek, které...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne...
Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o...
Na Zemi nebylo bezpečného místa. Před 4 miliardami let, v nejstarším eonu Hadaiku, byla naše Sluneční soustava nebezpečnou střelnicí velkých balvanů a kusů ledu. Nedávné zkoumání údajů o bombardování Měsíce a Země ukazuje, že celý povrch Země byl postupně rozvrácen, tak se skryla dávná...
Jsou asteroidy nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost srážky nějakého nebezpečného asteroidu se Zemí v daném roce je nízká. Jelikož některé události hromadného vyhynutí v minulosti byly spojeny s impakty asteroidů, tak si lidstvo stanovilo jako prvořadý úkol takové asteroidy, které by...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Tento nádherný pohled na oblohu zachytil jediným snímkem nejvýkonnější přehlídkový přístroj na světě. Scéna ve Střelci (Sagittarius) zabírá skoro 3 stupně neboli asi 6 úplňků. V přeplněném a prašném poli hvězd centrální Mléčné dráhy jsou dole, vpravo nahoře a vlevo dole mlhoviny Laguna (M8),...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně...
Jak asi často prosviští kolem Země asteroid? Animační smyčka nahoře sleduje oběžnou dráhu Země kolem Slunce v údobí dvou měsíců 2002, když kolem ní prolétají četné asteroidy, neboli planetky. Některé asteroidy se objevují odnikud, jelikož jsou zobrazeny až po svém objevu. Většina zde...
Naše sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění objektů známých ve vnitřní sluneční soustavě k 20. červenci 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Mohl by asteroid zničit civilizaci na Zemi? Vesmírný balvan jako hora by potenciálně mohl, dopadl by na Zemi jen s několikahodinovým varováním a způsobil by místní i globální efekty. Tak velké impakty jsou sice vzácné, ale už se dříve staly. Proto začaly moderní dalekohledy skanovat...
Už jste někdy viděli sluneční sloup? Pokud je vzduch studený a Slunce vychází nebo zapadá, tak padající ledové krystalky mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet tak neobvyklý sloupec světla. Jak led padá z vysokých mraků, tak vytváří krystaly šestiúhelníkového tvaru. Odpor...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za těch starých časů kdy vznikala naše Galaxie, v ní sídlily možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes tu zůstalo možná jen 200 kup. V průběhu věků byly kulové hvězdokupy ničeny opakovanými zničujícími setkáními mezi sebou nebo...
Naše Sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění známých objektů ve vnitřní Sluneční soustavě 20. července 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
