Jsou planetky nebezpečné? Některé ano, ale pravděpodobnost, že by v daném roce Zemi zasáhla nebezpečná planetka, je nízká. Protože však některé případy hromadného vymírání v minulosti byly spojeny s dopady planetek, pro lidstvo se stalo prioritou vyhledávání a katalogizace takových planetek, které...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne...
Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o...
Na Zemi nebylo bezpečného místa. Před 4 miliardami let, v nejstarším eonu Hadaiku, byla naše Sluneční soustava nebezpečnou střelnicí velkých balvanů a kusů ledu. Nedávné zkoumání údajů o bombardování Měsíce a Země ukazuje, že celý povrch Země byl postupně rozvrácen, tak se skryla dávná...
Jsou asteroidy nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost srážky nějakého nebezpečného asteroidu se Zemí v daném roce je nízká. Jelikož některé události hromadného vyhynutí v minulosti byly spojeny s impakty asteroidů, tak si lidstvo stanovilo jako prvořadý úkol takové asteroidy, které by...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Tento nádherný pohled na oblohu zachytil jediným snímkem nejvýkonnější přehlídkový přístroj na světě. Scéna ve Střelci (Sagittarius) zabírá skoro 3 stupně neboli asi 6 úplňků. V přeplněném a prašném poli hvězd centrální Mléčné dráhy jsou dole, vpravo nahoře a vlevo dole mlhoviny Laguna (M8),...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně...
Jak asi často prosviští kolem Země asteroid? Animační smyčka nahoře sleduje oběžnou dráhu Země kolem Slunce v údobí dvou měsíců 2002, když kolem ní prolétají četné asteroidy, neboli planetky. Některé asteroidy se objevují odnikud, jelikož jsou zobrazeny až po svém objevu. Většina zde...
Naše sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění objektů známých ve vnitřní sluneční soustavě k 20. červenci 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Mohl by asteroid zničit civilizaci na Zemi? Vesmírný balvan jako hora by potenciálně mohl, dopadl by na Zemi jen s několikahodinovým varováním a způsobil by místní i globální efekty. Tak velké impakty jsou sice vzácné, ale už se dříve staly. Proto začaly moderní dalekohledy skanovat...
Už jste někdy viděli sluneční sloup? Pokud je vzduch studený a Slunce vychází nebo zapadá, tak padající ledové krystalky mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet tak neobvyklý sloupec světla. Jak led padá z vysokých mraků, tak vytváří krystaly šestiúhelníkového tvaru. Odpor...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za těch starých časů kdy vznikala naše Galaxie, v ní sídlily možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes tu zůstalo možná jen 200 kup. V průběhu věků byly kulové hvězdokupy ničeny opakovanými zničujícími setkáními mezi sebou nebo...
Naše Sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění známých objektů ve vnitřní Sluneční soustavě 20. července 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i...
Jsou planetky nebezpečné? Některé ano, ale pravděpodobnost, že by v daném roce Zemi zasáhla nebezpečná planetka, je nízká. Protože však některé případy hromadného vymírání v minulosti byly spojeny s dopady planetek, pro lidstvo se stalo prioritou vyhledávání a katalogizace takových planetek, které...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne...
Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o...
Na Zemi nebylo bezpečného místa. Před 4 miliardami let, v nejstarším eonu Hadaiku, byla naše Sluneční soustava nebezpečnou střelnicí velkých balvanů a kusů ledu. Nedávné zkoumání údajů o bombardování Měsíce a Země ukazuje, že celý povrch Země byl postupně rozvrácen, tak se skryla dávná...
Jsou asteroidy nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost srážky nějakého nebezpečného asteroidu se Zemí v daném roce je nízká. Jelikož některé události hromadného vyhynutí v minulosti byly spojeny s impakty asteroidů, tak si lidstvo stanovilo jako prvořadý úkol takové asteroidy, které by...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Tento nádherný pohled na oblohu zachytil jediným snímkem nejvýkonnější přehlídkový přístroj na světě. Scéna ve Střelci (Sagittarius) zabírá skoro 3 stupně neboli asi 6 úplňků. V přeplněném a prašném poli hvězd centrální Mléčné dráhy jsou dole, vpravo nahoře a vlevo dole mlhoviny Laguna (M8),...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně...
Jak asi často prosviští kolem Země asteroid? Animační smyčka nahoře sleduje oběžnou dráhu Země kolem Slunce v údobí dvou měsíců 2002, když kolem ní prolétají četné asteroidy, neboli planetky. Některé asteroidy se objevují odnikud, jelikož jsou zobrazeny až po svém objevu. Většina zde...
Naše sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění objektů známých ve vnitřní sluneční soustavě k 20. červenci 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Mohl by asteroid zničit civilizaci na Zemi? Vesmírný balvan jako hora by potenciálně mohl, dopadl by na Zemi jen s několikahodinovým varováním a způsobil by místní i globální efekty. Tak velké impakty jsou sice vzácné, ale už se dříve staly. Proto začaly moderní dalekohledy skanovat...
Už jste někdy viděli sluneční sloup? Pokud je vzduch studený a Slunce vychází nebo zapadá, tak padající ledové krystalky mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet tak neobvyklý sloupec světla. Jak led padá z vysokých mraků, tak vytváří krystaly šestiúhelníkového tvaru. Odpor...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za těch starých časů kdy vznikala naše Galaxie, v ní sídlily možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes tu zůstalo možná jen 200 kup. V průběhu věků byly kulové hvězdokupy ničeny opakovanými zničujícími setkáními mezi sebou nebo...
Naše Sluneční soustava je rušným místem. Přestože největší podíl mají hlavní planety, tak zde také existují spousty balvanů, komet a asteroidů. Diagram nahoře ukazuje rozmístění známých objektů ve vnitřní Sluneční soustavě 20. července 2002. Světle modré čáry označují oběžné dráhy planet. ...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
