Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červen 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červen 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Asteroidy v dálavách

Uznání: R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL), WFPC2, HST, NASA

Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i ledové koule, ale většinou se rychle odpaří do nicoty. Výrazné nebezpečí ale představují balvany o průměru kolem 100 metrů, které Zemi zasahují zhuba každých 1000 let. Pokud by objekt této velikosti spadl do oceánu, tak by mohl způsobit výrazné přílivové vlny, které by potenciálně mohly zdevastovat i vzdálené pobřeží. Srážka s hmotným asteroidem o velikosti přes 1 km je ještě vzácnější a typicky k ní dochází v rozmezí miliónů let, ale ta by měla opravdu globální následky. Hodně asteroidů ale zůstává neobjeveno. Například jeden byl objeven v roce 1998 na archivním snímku nahoře, který pořídil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, jako jako modrá čára. Minulý týden, byl objeven malý 100m asteroid 2002 MN a to poté, co prosvištěl kolem Země už uvnitř dráhy Měsíce. 2002 MN proletěl blíže, než kterýkoliv asteroid jiný jak 1994 XM1. Srážka s velkým asteroidem by neměla vliv na oběžnou dráhu Země, zato by zvedla prach, který by ovlivnil klima na Zemi. Jedním pravděpodobný důsledkem by asi bylo globální vyhubení hodně druhů života, pravděpodobně převyšujícím hubení, ke které dochází nyní.

Štítky: Asteroids, Impacts, 2002 MN


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »