Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červen 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červen 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Asteroidy v dálavách

Uznání: R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL), WFPC2, HST, NASA

Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Nicméně velké balvany zasahují Zemi méně často. Zato se každodenně na Zemi snáší mnoho kilogramů kosmického prachu. Velké kousky se na začátku projevují jako jasné meteory. Naši atmosféru každodenně zasahují kameny velikosti baseballových míčků i ledové koule, ale většinou se rychle odpaří do nicoty. Výrazné nebezpečí ale představují balvany o průměru kolem 100 metrů, které Zemi zasahují zhuba každých 1000 let. Pokud by objekt této velikosti spadl do oceánu, tak by mohl způsobit výrazné přílivové vlny, které by potenciálně mohly zdevastovat i vzdálené pobřeží. Srážka s hmotným asteroidem o velikosti přes 1 km je ještě vzácnější a typicky k ní dochází v rozmezí miliónů let, ale ta by měla opravdu globální následky. Hodně asteroidů ale zůstává neobjeveno. Například jeden byl objeven v roce 1998 na archivním snímku nahoře, který pořídil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, jako jako modrá čára. Minulý týden, byl objeven malý 100m asteroid 2002 MN a to poté, co prosvištěl kolem Země už uvnitř dráhy Měsíce. 2002 MN proletěl blíže, než kterýkoliv asteroid jiný jak 1994 XM1. Srážka s velkým asteroidem by neměla vliv na oběžnou dráhu Země, zato by zvedla prach, který by ovlivnil klima na Zemi. Jedním pravděpodobný důsledkem by asi bylo globální vyhubení hodně druhů života, pravděpodobně převyšujícím hubení, ke které dochází nyní.

Štítky: Asteroids, Impacts, 2002 MN


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »