Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orbity potenciálně nebezpečných planetek

Uznání: NASA, JPL-Caltech

Jsou planetky nebezpečné? Některé jsou, ale pravděpodobnost, že nebezpečná planetka zasáhne Zemi během daného roku je malá. Některá masová vymírání v minulosti zřejmě způsobily dopady planetek, a tak se stalo pro lidstvo prioritou najít a katalogizovat takové planetky, které by jednoho dne mohly život na Zemi neblaze ovlivnit. Na obrázku jsou orbity více než tisíce známých potenciálně nebezpečných planetek (PHAs - Potentially Hazardous Asteroids). Tyto zdokumentované převracející se hromady kamenů a ledu měří více než 140 metrů a přibližují se k Zemi blíže než 7,5 miliónů kilometrů, což je asi 20násobek vzdálenosti k Měsíci. Ačkoliv žádná z těchto planetek v příštích 100 letech Zemi nezasáhne, tak ne všechny PHAs byly objeveny a na 100 let je mnohé orbity těžké předpovědět. Pokud by planetka takové velikosti dopadla na Zemi, tak by mohla například způsobit nebezpečné vlny cunami. K prozkoumání strategií pro záchranu Země NASA ještě letos plánuje start sondy DART (Double Asteroid Redirection Test). Na Zemi samozřejmě každý den dopadají kameny a kusy ledu mnohem menších rozměrů, které obvykle nepředstavují žádné nebezpečí a někdy způsobují nezapomenutelné bolidy a meteory.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Cretaceous–Paleogene extinction event
  2. NASA: Asteroid Watch
  3. APOD: 2017-03-26 Želvuška v mechu
  4. NASA: PIA17041: Orbits of Potentially Hazardous Asteroids (PHAs)
  5. Wikipedia: Potentially_hazardous_object
  6. Wikimedia: Balanced_Rock.jpg
  7. Youtube.com: KT Asteroid Impact
  8. NASA: WISE Revises Numbers of Asteroids Near Earth
  9. Wikipedia: Impact_event
  10. Youtube.com: Japan Earthquake: Helicopter aerial view video of giant tsunami waves
  11. Wikipedia: Double_Asteroid_Redirection_Test
  12. NASA: Double Asteroid Redirection Test (DART) Mission
  13. APOD: 2021-01-31 Planetky ve velké vzdálenosti
  14. APOD: 2013-02-18 Velký ruský meteor 2013
  15. APOD: 2012-11-19 Leonidy nad Monumentálním údolím

Štítky: Asteroids, PHAs, Orbity


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »