Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Planetky ve velké vzdálenosti

Uznání: NASA, ESA, Hubble; R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL)

Kameny z vesmíru padají na Zemi každý den. Větší skaliska ovšem zasahují Zemi méně často. Na Zemi každý den prší kilogramy vesmírného prachu. Větší zrnka se jeví jako jasné meteory. Kameny velikosti míče a ledové balvany prolétají naší atmosférou denně, většinou se rychle úplně vypaří. Balvany o průměru kolem 100 metrů, které Zemi zasahují zhruba každých 1000 let, představují významné nebezpečí. Objekt této velikosti by při dopadu do oceánu mohl způsobit výrazné cunami a potenciálně zdevastovat dokonce vzdálené pobřeží. Srážka s hmotnou planetkou větší než 1 km je ještě vzácnější, typicky k ní dochází jednou za milión let, ale může mít opravdu globální důsledky. Mnoho planetek ale zůstává neobjeveno. Jedna z nich byla objevena v roce 1998 jako dlouhá modrá křivka na archivním snímku nahoře z Hubblova kosmického dalekohledu. Srážka s velkou planetkou by moc neovlivnila zemskou orbitu, zato by zvířila tolik prachu, že by ovlivnila zemské klima. Jedním z důsledků by bylo globální vymření mnoha druhů, mnohem větší než vymírání, ke kterému dochází nyní.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Meteors & Meteorites
  2. Wikipedia: File:Meteorcrater.jpg
  3. NASA: Sentry: Earth Impact Monitoring
  4. Springer.com: Meteorite impacts in the ocean: the danger of tsunamis on the coast of Buenos Aires Province, Argentina
  5. Astronomy.com: Common misconceptions about doomsday asteroids
  6. BoredPanda.com: Here’s How The Size Of Asteroids Compares To New York City
  7. Wikipedia: File:SmallAsteroidImpacts-Frequency-Bolide-20141114.jpg
  8. NASA: Sentry: Earth Impact Monitoring - Introduction
  9. Arizona.edu: SPACEWATCH®
  10. HubbleSite.org: Curved Trails of Small Asteroids
  11. APOD: 2005-03-08 Kráter na Mimasu
  12. Youtube.com: Broken Hill Dust Storm Australia
  13. Wikipedia: Impact_winter
  14. Wikipedia: Holocene_extinction

Štítky: Asteroids, Meteors, Země


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »