Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. únor 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. únor 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lunární halo nad zasněženými stromy

Uznání a copyright: Göran Strand

Už jste někdy viděli halo kolem Měsíce? Tento docela obyčejný pohled nastává, když většinu oblohy pokrývají vysoké řídké mraky, které obsahují milióny malých ledových krystalů. Každý ledový krystal působí jako miniaturní čočka. Protože většina krystalů má podobný šestiboký protáhlý tvar, tak světlo vstupuje jednou stranou krystalu a vystupuje na opačné straně lomené o 22 stupňů, což odpovídá poloměru měsíčního halo. Podobně může být během dne vidět sluneční halo. Jak přesně ledové krystaly v mracích vznikají zůstává předmětem výzkumu. Na snímku, který byl minulý týden pořízen v Östersundu ve Švédsku je úplné lunární halo zachycené nad zasněženými stromy a stopami králíků.

APOD je na Instagramu: anglicky, indonézsky, persky a portugalsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth's Moon
  2. Wikipedia: Cirrus_cloud
  3. Wikipedia: Ice_crystals
  4. AtOptics.co.uk: 22° Halo Formation
  5. EverythingWeather.com: Ice Crystals
  6. AtOptics.co.uk: 22° Halo around the moon
  7. APOD: 2015-04-03 Sluneční a měsíční halo
  8. Manchester.ac.uk: Cloud Physics Research - Formation of Ice Crystals
  9. Instagram.com: astrofotografen: Birthday Lunar Halo
  10. Youtu.be: Östersund - The city of contrasts - By Epic Pro - Sweden
  11. Wikipedia: Sweden
  12. APOD: Měsíční korona, halo a oblouky nad Manitobou
  13. APOD: 2017-01-10 Strážci severní oblohy
  14. Rd.com: GettyImages - bílý králík

Štítky: Lunar halo, Ledové krystaly, Sweden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »