Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. duben 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. duben 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Asteroidy v dálce

Uznání: R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL), WFPC2, HST, NASA

Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle úplně odpaří. Významné nebezpečí představují balvany s průměrem kolem 100 metrů, které Zemi zasahují zhruba jednou za tisíc let. Pokud by útvar této velikosti spadl do oceánu, tak by mohl způsobit výrazné přílivové vlny s možnými devastujícími následky i pro vzdálená pobřeží. Srážka s těžkým asteroidem o průměru přes 1 km je ještě vzácnější, typicky k ní dochází po miliónech let, ale mohla by mít opravdu globální následky. Spousta asteroidů zůstává neobjevena. Jeden takový byl objeven roce 1998 jako dlouhá modrá čára na archivním snímku nahoře, který pořídil dalekohled Hubble Space Telescope. V červnu roku 2002, poté co prosvištěl kolem Země hluboko uvnitř oběžné dráhy Měsíce, byl objeven malý, stometrový asteroid 2002 MN. 2002 MN proletěl blíže, než kterýkoliv jiný asteroid kromě 1994 XM1, ale ne blíže jak proletí v roce 2029 2004 MN4. Srážka s velkým asteroidem by tak moc neovlivnila zemskou dráhu, ale rozvířila by prach, který by ovlinil podnebí na Zemi. Jedním z pravděpodobných důsledků by bylo globální vyhynutí mnoha druhů života, proti tomu by se současné vymírání jevilo jako zanedbatelné.

Štítky: Asteroids, Distance


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »