Orion je dobře známé souhvězdí. Zdánlivé polohy jeho hvězd ve dvou rozměrech tvoří dobře známý vzor na míse noční oblohy planety Země. Na 3D pohledu nám už ovšem Orion tak známý nepřipadá. Ilustrace rekonstruhuje relativní polohy jasných hvězd v Orionu včetně údajů z paralax odvozených vzdáleností...
Tato prachová reflekční mlhovina obklopuje pulzující hvězdu RS Pup, která je zhruba 10 krát hmotnější než Slunce a v průměru je 15 000 svítivější. RS Pup je proměnná hvězda - cefeida, což je třída hvězd, jejichž jasnost se využívá pro odhad vzdálenosti blízkých galaxií jako jeden z prvních...
Kdy je Slunce nejdále od Země? Bylo zase zrovna minulý víkend. Běžným neporozuměním je, že je Slunce nejvzdálenější v zimě, kdy je nejchladněji. Ve skutečnosti ale sezónní teploty mnohem více ovlivňuje počet hodin slunečního světla a jak je Slunce vysoko na obloze. Například v zimě na...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Orion je dobře známé souhvězdí. Zdánlivé polohy jeho hvězd ve dvou rozměrech tvoří dobře známý vzor na míse noční oblohy planety Země. Na 3D pohledu nám už ovšem Orion tak známý nepřipadá. Ilustrace rekonstruhuje relativní polohy jasných hvězd v Orionu včetně údajů z paralax odvozených vzdáleností...
Tato prachová reflekční mlhovina obklopuje pulzující hvězdu RS Pup, která je zhruba 10 krát hmotnější než Slunce a v průměru je 15 000 svítivější. RS Pup je proměnná hvězda - cefeida, což je třída hvězd, jejichž jasnost se využívá pro odhad vzdálenosti blízkých galaxií jako jeden z prvních...
Kdy je Slunce nejdále od Země? Bylo zase zrovna minulý víkend. Běžným neporozuměním je, že je Slunce nejvzdálenější v zimě, kdy je nejchladněji. Ve skutečnosti ale sezónní teploty mnohem více ovlivňuje počet hodin slunečního světla a jak je Slunce vysoko na obloze. Například v zimě na...
Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Ovšem čím větší kameny, tím méně často je Země zasažena. Na Zemi denně dopadá mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se nejprve jeví jako jasné meteory. Naši atmosférou denně prolétají kameny a ledové koule velikosti míčů a většinou se rychle...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
