Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. březen 2011

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. březen 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vzdálené planetky

Uznání: R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL), WFPC2, HST, NASA

Zemi zasahují kameny z vesmíru každý den. Větší balvany ale Zemi zasáhnou méně často. Na Zemi denně prší mnoho kilogramů vesmírného prachu. Větší kousky na začátku vypadají jako jasné meteory. Každý den naší atmosférou prolétají kameny a led velikosti basebalových míčků, většinou se úplně vypaří. Opravdu významné nebezpečí představují balvany o průměru kolem 100 metrů, které Zemi zasahují zhruba jednou za 1000 let. Pokud by objekt této velikosti dopadl do moře, tak by mohl způsobit výrazné cunami, které by mohlo zdevastovat i vzdálené pobřeží. Srážka s těžkou planetkou o průměru přes 1 km je ještě vzácnější, nastává typicky v rozmezí miliónu let, ale mohla by mít opravdu globální důsledky. Mnoho planetek (neboli asteroidů) zůstává neobjeveno. Jedna planetka objevená Hubblovým kosmickým dalekohledem jako modrá čára je na archivním snímku nahoře. V červnu 2002 byl objeven malý 100m asteroid 2002 MN, ale až poté, co proletěl kolem Země hluboko uvnitř dráhy Měsíce. Asteroid 2002 MN prolétl nejblíže od asteroidu 1994 XM1, ale ne tak blízko jako v roce 2029 prolétne 2004 MN4. Srážka s velkým asteroidem by neměla velký vliv na dráhu Země jako by zvedla prach, který by pak ovlivnil klima na Zemi. Jedním z pravděpodobných výsledků by bylo globální vyhynutí mnoha druhů života a proti tomu by současná extinkce druhů byla nicotná.

Štítky: Země, Impakt, Asteroids


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »