Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. únor 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. únor 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Asteroidy v dálavách

Uznání: R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL), WFPC2, HST, NASA

Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale většinou se rychle zcela odpaří. Významné nebezpečí hrozí až od balvanů velikosti asi 100 metrů, které Zemi zasáhnou zhruba každých 1000 let. Objekt této velikosti by při dopadu do moře vyvolal významné vlny cunami, které by devastovaly i vzdálená pobřeží. Srážka s hmotným asteroidem větším než 1 km je ještě vzácnější, typicky k ní dochází jednou za milión let, ale následky by mohly být opravdu globální. Mnoho asteroidů zůstává neobjeveno. Jeden takový byl objeven v roce 1998 jako dlouhá modrá čára na archivním snímku nahoře z Hubblova kosmického dalekohledu. A právě před rokem byl objeven asi 50 metrový asteroid 2012 DA14, který tento pátek prolétne uvnitř dráhy geostacionárních družic. Srážka s velkým asteroidem by moc neovlivnila dráhu Země, zato by mohla zvířit prach, který by mohl ovlivnit klima na Zemi. Pravděpodobně by došlo ke globálnímu vyhynutí mnoha živočichů, proti kterému je současné vymírání mizivé.

Štítky: Srážka, Asteroids, Extinction


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »