Geostaticionární dálnice

Uznání a copyright: Babak Tafreshi (TWAN)

Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice zdánlivě visí nad pevným místem geostationární dráhy. Jak v 1940-tých letech předpověděl futurista Arthur C. Clark, geostationární dráha se běžně využívá pro spojové a povětrnostní družice, ale takový scénář astrofotografové moc neznají. Hloubkové snímky noční oblohy pomocí dalekohledů, které sledují hvězdy, mohou též zachytit geostationární družice třpytící se ve slunečním světle, které stále svítí vysoko nad zemským povrchem. Jelikož se všechny družice pohybují spolu s rotací Země proti hvězdnému pozadí, tak zanechávají stopy, které vyznačují zdánlivou dálnici v nebeské krajině. Například tento širokoúhlý pohled téměř rovníkové oblasti Orionu je tvořen snímky, které nakonec vytvářejí 10 minutovou expozici. Snímek ukazuje hvězdy Orionova pásu a dobře známé mlhoviny spolu s mnoha 2,5 stupňů dlouhými stopami geostacionárních družic. Snímky pocházejí z jedinečného filmu, který představuje geostationární dálnici.